Kniha Deuteronómium

1 (B21) Naslouchejte, nebesa, neboť promluvím, poslechni, země, výroky úst mých.
1 (KAT) „Nebesá, čujte, rozprávať budem, zem nech načúva slovám mojich úst!

2 (B21) Kéž se mé naučení lije jako déšť, kéž se jak rosa snáší moje řeč, kéž je jak sprška pro zeleň a jako liják bylině.
2 (KAT) Nech spŕcha ako dážď moje učenie, nech kvapká sťa rosa moja výrečnosť; ako dážď na zeleň, sťa kvapky na trávnik.

3 (B21) Jméno Hospodinovo totiž provolám - chvalte velebnost našeho Boha!
3 (KAT) Lebo budem hlásať Pánovo meno: pripravte oslavu nášmu Pánovi!

4 (B21) On je Skála! Jeho dílo je dokonalé, všechny jeho cesty pravé jsou. Věrný je Bůh, každé křivdy vzdálen, on je spravedlivý a upřímný!
4 (KAT) Skalou je: dokonalé je jeho dielo, lebo všetky jeho cesty sú spravodlivé. Boh je verný a bez neprávosti, spravodlivý je a priamy.

5 (B21) Jeho nesynové se ale zvrhli, zkažení jsou, zvrácený a zpustlý rod.
5 (KAT) Zle sa k nemu zachovali synovia nezdarní, pokolenie zlé a zaťaté.

6 (B21) Takhle se Hospodinu odplácíte, lide nerozumný a nemoudrý? Copak on není tvůj Otec a Stvořitel, který tě učinil a upevnil?
6 (KAT) Takto sa odplácate Pánovi, ľud zadubený a hlúpy?! A nie je on tvoj otec, ktorý ťa stvoril, nie on ťa stvárnil a pevne postavil?

7 (B21) Na dávné dny si teď vzpomeň, na léta všech pokolení myslete. Svého otce ptej se, poučí tě, svých stařešinů a poví ti:
7 (KAT) Spomni si na dni zašlé dávno, uvážte roky všetkých pokolení! Spýtaj sa svojho otca a on ti vyjaví, starcov svojich a rozpovedia ti:

8 (B21) Když Nejvyšší usazoval národy, lidské syny když rozmístil na zemi, dle počtu synů Izraele hranice ostatním lidem vymezil.
8 (KAT) kedy určoval Najvyšší kraje národom, kedy podelil Adamových synov, vymedzil národom hranice dľa počtu synov Izraelových.

9 (B21) Hospodinův lid je jeho dědictví, Jákob je jeho vlastní pozemek.
9 (KAT) Pánovým podielom je totiž jeho ľud, Jakub je údelom jeho dedičstva.

10 (B21) V pouštní krajině ho našel, v pustině divé, kvílící. Obklopil jej a pečoval o něj, jak oko v hlavě chránil jej.
10 (KAT) Našiel ho na pustej zemi, na mieste divokom, v revúcej pustine. Ujal sa ho a dával naň pozor, striehol ho ako zrenicu oka.

11 (B21) Jako když orlice bdí nad hnízdem a vznáší se nad svými mladými, křídly rozpjatými v pádu chytí je a dál je nese na svých perutích.
11 (KAT) Jak orol zobúdza svoje hniezdo, krúži nad svojimi mláďatami, tak rozpäl svoje krídla, chytil ho, niesol ho na svojich perutiach.

12 (B21) Hospodin sám je takto provázel, žádný cizí bůh nebyl s ním!
12 (KAT) Pán sám ho viedol, nijaký cudzí boh nebol mu na pomoc.

13 (B21) Dovedl svůj lid na výšiny země, úrodou pole aby sytil se. Medem ze skály je napájel, olejem ze skály přetvrdé,
13 (KAT) Doviedol ho na výšiny zeme, sýtil ho poľnými plodmi, sať mu dal med zo skaly a olej z tvrdého kremeňa;

14 (B21) smetanou od krav i mlékem koz. Těmi nejlepšími jehňaty je sytil, berany i kozly z Bášanu, pšeničnou moukou nejvybranější; i víno rudých hroznů směl jsi pít!
14 (KAT) maslo kravské i mlieko od oviec s tukom jahňacím a baraním. Býky a capy z Bášanu s mastným jadrom pšenice, a krv viniča si pil, vína prevzácne.

15 (B21) Ješurun ale ztučněl, zbujněl. Ztučněl jsi, ztloustl, spravil ses! Opustil Boha, jenž učinil jej, Skálu své spásy potupil.
15 (KAT) Jakub jedol a nasýtil sa, stučnel miláčik a spriečil sa, stučnel, vykŕmil, vypásol sa; zanechal Boha, svojho Tvorcu, pohrdol Skalou svojej spásy.

16 (B21) Cizími bohy popouzeli Boha, ohavnostmi jej dráždili.
16 (KAT) Dráždievali ho cudzími bohmi, rozhorčovali ho ohavnosťami.

17 (B21) Obětovali ďáblům, a ne Bohu, těm novým bohům, jež nikdy neznali, těm, co až nedávno se objevili - vaši otcové je neměli!
17 (KAT) Obetovali besom, čo nie sú bohmi, bohom, o ktorých nemali tušenia. Novým, čo prišli nedávno, ktorých si nectili vaši otcovia.

18 (B21) Zbavil ses Skály, která zplodila tě, na Boha, svého rodiče, jsi zapomněl.
18 (KAT) Skalu si zanedbal, ktorá ťa zrodila, a zabudol si na Boha, svojho Tvorcu.

19 (B21) Hospodin to viděl! Odmítl je, na své syny a dcery dostal zlost.
19 (KAT) Pán to videl a pohrdol nimi, rozhnevaný svojimi synmi a dcérami.

20 (B21) Řekl: "Svou tvář před nimi ukryji a uvidím, jak dopadnou! Zvrácené pokolení - to jsou oni, synové, kteří věrnost neznají.
20 (KAT) A povedal: »Svoju tvár ukryjem pred nimi, uvidím, ako skončia, veď sú zvrhlým pokolením, synovia, v ktorých viery niet.

21 (B21) Nebohem svým vzbudili mé žárlení, popudili mě svými marnostmi. Nelidem proto vzbudím jejich žárlení, nerozumným národem je popudím.
21 (KAT) Oni mňa dráždili tým, ktorý nie je boh, rozhorčovali ma svojimi klamnými modlami. Ja ich podráždim tým, ktorý nie je ľud - pochabým národom ich rozhorčím.

22 (B21) Už vzplanul oheň mého hněvu, už šlehá do hlubin podsvětí. Pohltí zemi i její úrodu, zapálí i horské základy!
22 (KAT) Bo oheň zažal sa od môjho hnevu a páľou prenikne až na dno podsvetia a zhltne zem i jej plody a do tla vypáli základy hôr;

23 (B21) Zavalím je samým neštěstím, své šípy na ně vystřílím.
23 (KAT) a nakopím im nešťastí na nešťastia a vypustím na nich všetky svoje šípy.

24 (B21) Hladem až budou vysíleni, horečkou stráveni i morem urputným, pak na ně pošlu zuby šelem, v prachu je potká hadí jed!
24 (KAT) Umoria sa hladom a spália horúčkou a nákazou odpornou. Aj zuby zverov poštvem na nich a plazy s jedom sa vlečúce po zemi.

25 (B21) V ulicích bude řádit meč, v domech zavládne hrůza nad mládencem i děvčetem, nad děťátkem i mužem v šedinách!
25 (KAT) Vonku ich bude ničiť meč a hrôza v komorách: mladíka tak ako pannu, kojenca so starcom.

26 (B21) Zamýšlel jsem, že je rozdrtím, jejich památku že mezi lidmi vyhladím.
26 (KAT) Vyriekol by som: Vnivoč ich privediem, vyhladím pamiatku na nich u ľudu -

27 (B21) Děsím se ale zpupnosti nepřítele, jak si to jejich protivníci vyloží. Že řeknou: ‚To naše ruka přemohla je, to vůbec neudělal Hospodin!'"
27 (KAT) keby som sa pýchy nepriateľa nebál, aby to ich protivníci nechápali zle, aby azda nevraveli: ‚Naša ruka sa vyvýšila, nič z toho neurobil Pán!'

28 (B21) Ten národ úplně ztratil soudnost, docela cizí je mu rozumnost.
28 (KAT) Lebo ten ľud je bezradný a vnímavosti v nich niet.

29 (B21) S trochou moudrosti by pochopili, porozuměli by, jak dopadnou.
29 (KAT) Keby múdri boli, chápali by to, spoznali by, aký ich čaká koniec:

30 (B21) Jak to, že jeden jich honí tisíce a dva jich obrátí deset tisíc na útěk? To museli být svou Skálou prodáni, musel je vydat Hospodin!
30 (KAT) Akože, jeden bude prenasledovať tisíce a dvaja zaženú desaťtisíc? Či nie zato, že ich vlastný Boh predal a Pán ich vydal?!«

31 (B21) Jejich skála přece není jak Skála naše, to mohou naši nepřátelé dosvědčit!
31 (KAT) Veď ich boh nie je naroveň nášmu Bohu, aj naši nepriatelia sami sú svedkami!

32 (B21) Jejich réva je z révy sodomské, původem z vinic Gomory. Jejich hrozny jsou jedovaté, jejich plody plné hořkosti.
32 (KAT) Naisto, z révy Sodomčanov je ich réva a z rolí gomorských; ich hrozno je hrozno otravné, strapce má zhorknuté.

33 (B21) Jejich víno je dračí utrejch, jed zmijí, ten nejprudší.
33 (KAT) Dračí jed je ich víno a hadia žlč ukrutná.

34 (B21) "Což není u mne dobře uloženo, zapečetěno v mých sklepích vybraných?
34 (KAT) »Vari sa to u mňa neopatruje, zapečatené v mojich pokladniciach?

35 (B21) Má je pomsta, já zjednám odplatu! Noha jim uklouzne v čas náležitý, den jejich pohromy blíží se, jejich úděl už je pro ně připraven!"
35 (KAT) Moja bude pomsta a odveta v deň, keď sa im podlomia nohy. Veď ich deň záhubný sa približuje a ich krutý osud je nablízku.«

36 (B21) Ano, Hospodin bude svůj lid hájit a nad svými služebníky se slituje, až uvidí, že už je opustily síly, s pánem i kmánem že konec je.
36 (KAT) Lebo Pán uchránil právo svojho ľudu a milosrdný bude k svojim sluhom. Keď uzrie ochabovať ruku a hynúť otrokov i slobodných,

37 (B21) Zeptá se: "Kde jsou ti jejich bohové, ta skála, v níž útočiště hledali?
37 (KAT) povie: »Kdeže sú ich bohovia, skala, ku ktorej sa utiekali?

38 (B21) Kde jsou ti, kdo jedli tuk jejich obětí, kdo pili víno jejich úliteb? Jen ať vstanou, aby vám pomohli, ať se vám stanou úkrytem!
38 (KAT) Tí, čo z ich obetí jedávali tuk, obetné víno píjavali od nich? Nože, nech vstanú a nech vám pomôžu, nech sú vám záštitou!

39 (B21) Prohlédněte - já, jen já jsem jediný a není Boha kromě mne. Já dávám smrt a život daruji, já mohu zranit i uzdravit - z mé ruky vás nikdo nevyrve!
39 (KAT) Pozrite: Ja som sám jediný a niet Boha okrem mňa; ja zabíjam, aj život navraciam, zraňujem, aj uzdravujem; a niet toho, kto by z mojej ruky vykĺzol!

40 (B21) Svou ruku pozvedám k nebia přísahám: Jakože žiji navěky,
40 (KAT) Veru, pozdvihujem k nebu svoju ruku a poviem: Žiť budem naveky,

41 (B21) jakmile čepel svého meče zostřím, má ruka právo uchopí! Vykonám pomstu nad svými nepřáteli, těm, kdo mě nenávidí, odplatím.
41 (KAT) keď naostrím si blýskavý svoj meč a priberie sa moja ruka k súdu, vrátim pomstu svojim protivníkom a poodplácam tým, čo ma nenávidia.

42 (B21) Své šípy opiji jejich krví, můj meč se jejich masem nasytí, krví padlých i zajatých, hlavami nepřátel a jejich vůdci."
42 (KAT) Napojím krvou svoje šípy a môj meč hltať bude mäso - z krvi pobitých a zajatých, z hlavy nepriateľských vodcov!«

43 (B21) Jásejte, národy, tak jako jeho lid! On jistě pomstí krev služebníků svých, vykoná pomstu nad svými protivníky, od krve očistí svou zem i lid.
43 (KAT) Plesajte, národy, nad jeho ľudom, lebo sa vypomstí za krv svojich sluhov, pomstou odplatí svojim protivníkom a očistí svoju zem i svoj ľud!“

44 (B21) Mojžíš šel a přednesl všechna slova této písně lidu. Byl s ním také Hošea, syn Nunův.
44 (KAT) Mojžiš prišiel a hlasno predniesol všetky slová tejto piesne ľudu - on a Nunov syn Jozue.

45 (B21) A když Mojžíš domluvil všechna tato slova celému Izraeli,
45 (KAT) A keď Mojžiš dokončil všetky tieto slová, ktoré prednášal Izraelovi,

46 (B21) řekl jim: "Všechna tato slova, jimiž jsem vás dnes varoval, si vezměte k srdci. Předávejte je svým synům, aby pečlivě dodržovali všechna slova tohoto Zákona.
46 (KAT) povedal im: „Uložte si všetky tieto slová, ktoré vám dnes ohlasujem, do srdca a prikazujte ich zachovávať svojim synom, konať a plniť všetko, čo je predpísané v tomto zákone.

47 (B21) To slovo pro vás vůbec není plané - vždyť je to váš život! Díky němu budete dlouho živi v zemi, kterou jdete za Jordán obsadit."
47 (KAT) Lebo sa vám neukladajú nadarmo, ale aby ste skrze ne žili. Keď ich splníte, budete dlho nažive v krajine, do ktorej sa uberáte, aby ste ju vlastnili, keď prejdete cez Jordán.“

48 (B21) Téhož dne Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
48 (KAT) A v ten istý deň hovoril Pán Mojžišovi:

49 (B21) "Vystup na toto pohoří Abarim, na horu Nebó v moábské zemi naproti Jerichu, a pohleď na kanaánskou zem, kterou dám do vlastnictví synům Izraele.
49 (KAT) „Vystúp tam na pohorie Abarim, na vrch Nebo, ktorý je v kraji Moab oproti Jerichu, pozri si krajinu Kanaán, ktorú chcem dať Izraelu do vlastníctva, a tam na vrchu zomri!

50 (B21) Na hoře, na niž vystoupíš, pak zemřeš a budeš připojen ke svému lidu stejně, jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hór a byl připojen ke svému lidu.
50 (KAT) Keď naň vystúpiš, pripojíš sa k svojmu ľudu tak, ako umrel tvoj brat Áron na vrchu Hor a pripojil sa k svojmu ľudu,

51 (B21) To proto, že jste mě zradili uprostřed synů Izraele při vodách Meriby v Kádeši na poušti Cin, místo abyste uprostřed synů Izraele prokázali mou svatost.
51 (KAT) lebo ste sa previnili proti mne uprostred Izraela pri vode Meríba-Kádeš na púšti Sin; pretože ste ma neohlasovali ako Svätého uprostred Izraela.

52 (B21) Ano, spatříš tu zemi před sebou, ale nevejdeš tam. Do země, kterou dávám synům Izraele, nevkročíš."
52 (KAT) Preto len zblízka uvidíš krajinu, ale do krajiny, ktorú dám synom Izraela, nevkročíš.“