Kniha Deuteronómium

1 (BKR) Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab.
1 (KAT) Toto sú slová, ktoré povedal Mojžiš celému Izraelu na púšti za Jordánom, v Arabe naproti Červenému moru, medzi Fáranom a medzi Tofelom, Labanom, Haserotom a Di-Zahabom.

2 (BKR) Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne.
2 (KAT) Jedenásť dní cesty je od Horebu smerom k vrchom Seir až do Kadešbarny.

3 (BKR) Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim,
3 (KAT) V štyridsiatom roku, v jedenástom mesiaci, v prvý deň mesiaca oznámil Mojžiš Izraelovým synom všetko, čo mu pre nich prikázal Pán

4 (BKR) Kdyžto již byl zabil Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, a Oga, krále Bázan, kterýž bydlil v Astarot, zabil v Edrei.
4 (KAT) po tom, čo v Edrei porazil amorejského kráľa Sehona, ktorý býval v Hesebone, a bášanského kráľa Oga, ktorý býval v Aštarote.

5 (BKR) Před Jordánem, v zemi Moábské, počal Mojžíš vysvětlovati zákona tohoto, řka:
5 (KAT) Za Jordánom v moabskej krajine začal Mojžiš vysvetľovať tento zákon:

6 (BKR) Hospodin Bůh náš mluvil k nám na Orébě, řka: Dosti jste již na hoře této bydlili.
6 (KAT) „Pán, náš Boh, nám hovoril na vrchu Horeb: »Dosť dlho ste sa už zdržali na tomto vrchu.

7 (BKR) Obraťte se, táhněte a jděte k hoře Amorejských, na všecko vůkolí její, buď na roviny, na hory, na údolí, na poledne, i na břehy mořské, k zemi Kananejské a k Libánu, až k řece veliké, k řece Eufrates.
7 (KAT) Pohnite sa a tiahnite k Amorejskej výšine a na všetky iné miesta, ktoré sú blízko nej, do Araby, na vrchy a do nížin, smerom na juh a k morskému pobrežiu, do kanaánskej krajiny a k Libanonu a až k veľkej rieke, k rieke Eufrat!

8 (BKR) Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.
8 (KAT) Hľa, dávam vám túto krajinu. Vojdite do nej a vlastnite ju! O nej prisahal Pán Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi, že ju dá im a ich semenu po nich.«

9 (BKR) A mluvil jsem k vám toho času, řka: Nemohuť sám nésti vás.
9 (KAT) Vtedy som vám povedal: »Ja vás nemôžem spravovať,

10 (BKR) Hospodin Bůh váš rozmnožil vás, a hle, rozmnoženi jste dnes jako hvězdy nebeské.
10 (KAT) lebo Pán, váš Boh, vás tak rozmnožil, že vás je dnes také množstvo, ako hviezd na nebi.

11 (BKR) (Hospodin Bůh otců vašich rozmnožiž vás nad to, jakž jste nyní, tisíckrát více, a požehnej vám, jakož jest mluvil vám.)
11 (KAT) Pán, Boh vašich otcov, nech pridá k tomu počtu mnohé tisíce a nech vás požehná, ako prisľúbil!

12 (BKR) Kterak bych nesl sám práci vaši, břímě vaše a nesnáze vaše?
12 (KAT) Ja sám nevládzem niesť vaše bremená, vašu ťarchu a vaše spory.

13 (BKR) Vydejte z sebe muže moudré a opatrné, a zkušené z pokolení svých, abych je vám představil.
13 (KAT) Vyberte si múdrych, skúsených a osvedčených mužov vo vašich kmeňoch a ustanovím vám ich za predákov.«

14 (BKR) I odpověděli jste mi a řekli jste: Dobráť jest ta věc, kterouž jsi učiniti rozkázal.
14 (KAT) Vtedy ste mi odvetili v odpoveď: »Dobrú vec to chceš urobiť.«

15 (BKR) Vzav tedy přední z pokolení vašich, muže moudré a zkušené, ustanovil jsem je knížaty nad vámi, hejtmany nad tisíci, setníky, padesátníky, desátníky a správce v pokoleních vašich.
15 (KAT) Ja som vybral hlavných z vašich kmeňov, múdrych a skúsených mužov, a ustanovil som vám ich za náčelníkov ako tisícnikov, stotníkov, päťdesiatnikov, desiatnikov a za pisárov pre vaše kmene.

16 (BKR) Přikázal jsem také soudcům vašim toho času, řka: Vyslýchejte pře mezi bratřími svými, a suďte spravedlivě mezi mužem a bratrem jeho, i mezi příchozím jeho.
16 (KAT) A vašim sudcom som prikázal: »Vypočúvajte ich a súďte spravodlivo toho, kto má spor so súkmeňovcom alebo s cudzincom!

17 (BKR) Nebudete přijímati osoby v soudu; jakž malého tak i velikého slyšeti budete, nebudete se báti žádného, nebo Boží soud jest. Jestliže byste pak měli jakou věc nesnadnou, vznesete na mne, a vyslyším ji.
17 (KAT) Pri súde neberte ohľad na osobu. Malého vypočujte tak, ako veľkého. A nikoho sa nebojte, lebo súd je Boží. Čo vám však bude ťažké, oznámte mne a vypočujem to ja.«

18 (BKR) Přikázal jsem vám, pravím, toho času všecko, co byste činiti měli.
18 (KAT) Vtedy som vám prikázal všetko, čo máte robiť.

19 (BKR) Potom pak hnuvše se z Oréb, přešli jsme všecku poušť tuto velikou a hroznou, kterouž jste viděli, jdouce cestou k hoře Amorejských, jakož nám byl přikázal Hospodin Bůh náš, a přišli jsme až do Kádesbarne.
19 (KAT) Potom sme sa pohli od Horeba a putovali sme tou hroznou a velikánskou púšťou, ktorú ste videli cestou k amorejským vrchom, ako nám rozkázal Pán, náš Boh, a došli sme až do Kadešbarny.

20 (BKR) I řekl jsem vám: Přišli jste až k hoře Amorejské, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
20 (KAT) Tu som vám povedal: »Došli ste k amorejskej vysočine, ktorú nám dá Pán, náš Boh.

21 (BKR) Ej, dal Hospodin Bůh tvůj tu zemi tobě; vstupiž a vládni jí, jakož řekl Hospodin Bůh otců tvých tobě; neboj se, aniž se strachuj.
21 (KAT) Hľa, Pán, tvoj Boh, ti dáva do daru túto krajinu. Choď, zaujmi ju, ako ti povedal Pán, Boh tvojich otcov. Neboj sa a nestrachuj sa!«

22 (BKR) Vy pak všickni přistoupili jste ke mně a řekli jste: Pošleme muže před sebou, kteříž by nám shlédli zemi, a oznámili by nám něco o cestě, kterouž bychom vstoupiti měli, i města, do nichž bychom přijíti měli.
22 (KAT) Tu ste všetci pristúpili ku mne a navrhli ste: »Pošlime mužov, ktorí by krajinu prezreli a podali nám správu, ktorou cestou ta máme ísť, aj o mestách, na ktoré narazíme.«

23 (BKR) Kterážto řeč líbila se mně, a vzal jsem z vás dvanácte mužů, jednoho muže z každého pokolení.
23 (KAT) Mne sa návrh páčil i vybral som dvanásť mužov spomedzi vás, z každého kmeňa po jednom.

24 (BKR) A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi.
24 (KAT) Oni šli smerom k výšine, došli až do údolia Eskol a prezreli ho.

25 (BKR) Nabrali také s sebou ovoce země té, a přinesli nám, a oznámili nám o těch věcech, řkouce: Dobráť jest země, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
25 (KAT) Vzali z ovocia krajiny a priniesli nám a podali nám túto správu: »Dobrá je to zem, ktorú nám chce dať Pán, náš Boh.«

26 (BKR) A však jste nechtěli jíti, ale odpírali jste řeči Hospodina Boha svého.
26 (KAT) Ale vy ste nechceli vystúpiť a neverili ste slovám Pána, nášho Boha,

27 (BKR) A reptali jste v staních svých, řkouce: Proto že nás v nenávisti měl Hospodin, vyvedl nás z země Egyptské, aby nás vydal v ruce Amorejského, a zahladil nás.
27 (KAT) a reptali ste vo svojich stanoch: »V zlovôli nás Pán vyviedol z Egypta, aby nás vydal do rúk Amorejčanom a aby nás zahubil.

28 (BKR) Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli.
28 (KAT) Načo by sme ta vystupovali?!« Naši súkmeňovci prestrašili naše srdcia, keď povedali: »Národ je tam mocnejší a početnejší ako my, mestá veľké a opevnené až k nebu, ba aj Enakitov sme tam videli!«

29 (BKR) I řekl jsem vám: Nebojte se, ani se strachujte jich.
29 (KAT) Povedal som vám: »Nebojte sa ich a nestrachujte sa!

30 (BKR) Hospodin Bůh váš, kterýž jde před vámi, onť bojovati bude za vás rovně tak, jakž učinil s vámi v Egyptě, před očima vašima.
30 (KAT) Pán, váš Boh, ktorý vás vedie, bude za vás bojovať takisto, ako to pred vašimi očami urobil kvôli vám v Egypte

31 (BKR) Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj, jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až jste přišli na toto místo.
31 (KAT) a potom na púšti, kde si sám videl, ako ťa Pán, tvoj Boh, nosil ako muž, ktorý nesie svojho syna; (niesol ťa) po celej ceste odvtedy, keď ste vyšli, až kým ste nedošli na toto miesto;

32 (BKR) A ani tak uvěřili jste Hospodinu Bohu svému,
32 (KAT) a na tejto púšti ste neverili Pánovi, svojmu Bohu,

33 (BKR) Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne.
33 (KAT) ktorý šiel cestou pred vami, aby vám vyhliadol miesto pre rozloženie stanov, za noci v ohni, aby ste videli cestu, ktorou ste mali ísť, a cez deň v oblaku.«

34 (BKR) Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl, řka:
34 (KAT) Pán začul hlas vašich rečí a rozhorčený prisahal:

35 (BKR) Jistě že nižádný z lidí těchto pokolení zlého neuzří země té dobré, kterouž jsem s přísahou zaslíbil dáti otcům vašim,
35 (KAT) »Nik spomedzi tohto bezbožného pokolenia neuvidí tú dobrú krajinu, o ktorej som prisahal, že ju dám vašim otcom!

36 (BKR) Kromě Kálefa, syna Jefonova; tenť ji uzří, a jemu dám zemi, po níž chodil, i synům jeho, proto že cele následoval Hospodina.
36 (KAT) Len Kaleb verne nasledoval Pána.«

37 (BKR) Ano i na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, řka: Také ani ty nevejdeš tam.
37 (KAT) Aj na mňa sa rozhneval Pán pre vás a povedal: »Ani ty ta nevkročíš.

38 (BKR) Jozue, syn Nun, kterýž stojí před tebou, onť vejde tam, jeho posilň, nebo on rozdělí ji losem Izraelovi.
38 (KAT) Nunov syn Jozue, ktorý je v tvojich službách, ten ta vkročí; jeho povzbudzuj, lebo on ju rozdelí Izraelu do vlastníctva.

39 (BKR) A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim dám ji; oni dědičně ji obdrží.
39 (KAT) Vaše deti, o ktorých ste povedali, že budú korisťou, a vaši synovia, ktorí dnes nevedia, aký je rozdiel medzi dobrom a zlom, oni ta vojdú im ju dám a oni ju budú vlastniť.

40 (BKR) Vy pak obrátíce se, jděte na poušť cestou k moři Rudému.
40 (KAT) Vy sa však vráťte a blúďte po púšti cestou k Červenému moru!«

41 (BKR) A odpověděvše, řekli jste ke mně: Zhřešiliť jsme Hospodinu. My vstoupíme a budeme bojovati podlé toho všeho, jakž rozkázal nám Hospodin Bůh náš. A vzavše všickni odění svá válečná na sebe, hotovi jste byli vstoupiti na horu.
41 (KAT) Odpovedali ste mi: »Zhrešili sme proti Pánovi; vystúpime a budeme bojovať, ako nám rozkázal Pán, náš Boh,« a vystrojili ste sa každý so svojím vojnovým náčiním a nemúdro ste sa dali na pochod k vysočine.

42 (BKR) Hospodin pak řekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, neboť nejsem u prostřed vás, abyste nebyli poraženi před nepřátely svými.
42 (KAT) Ale Pán mi vravel: »Povedz im: Nevystupujte a nebojujte, lebo ja nie som uprostred vás, aby vás neporazili vaši nepriatelia.«

43 (BKR) A když jsem vám to mluvil, neuposlechli jste, nýbrž odporni jste byli řeči Hospodinově, a všetečně vstoupili jste na horu.
43 (KAT) Ja som vám to povedal, vy ste ma však neposlúchli, ale išli ste proti Pánovmu zákazu a pyšno ste vystúpili na výšinu.

44 (BKR) Tedy vytáhl Amorejský, kterýž bydlil na té hoře, proti vám, a honili vás, jako činívají včely, a potřeli vás na hoře Seir až do Horma.
44 (KAT) Tu vytiahli Amorejčania, ktorí na tej vysočine bývali, postavili sa proti vám a prenasledovali vás, ako prenasledujú roje včiel, a rozháňali vás od Seiru až po Hormu.

45 (BKR) A navrátivše se, plakali jste před Hospodinem, ale neuslyšel Hospodin hlasu vašeho, a uší svých nenaklonil k vám.
45 (KAT) Potom ste sa vrátili a nariekali ste pred Pánom, lež Pán vás nevypočul.

46 (BKR) I zůstali jste v Kádes za mnohé dny, podlé počtu dnů, v nichž jste tam byli.
46 (KAT) I ostali ste v Kadešbarne dlhý čas, ten čas, čo ste tam bývali.