  | List RimanomBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Rim 14, 1-23 |
1 (BKR) Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách.
1 (KAT) Slabého vo viere sa ujmite, ale nehádajte sa o názoroch.
1 (ROH) A slabého vo viere prijímajte, nie na posudzovania myšlienok.
2 (BKR) Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu.
2 (KAT) Niekto je presvedčený, že môže jesť všetko; slabý je iba zeleninu.
2 (ROH) Lebo niekto verí, že smie jesť všetko, a zase niekto súc slabý jie zeliny.
3 (BKR) Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.
3 (KAT) Ten, kto je, nech nepohŕda tým, kto neje, a kto neje, nech nesúdi toho, kto je, lebo Boh ho prijal.
3 (ROH) Ten, kto jie, nech nepohŕda tým, kto nejie; a zase ten, kto nejie, nech nesúdi toho, kto jie, lebo ho Bôh prijal.
4 (BKR) Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.
4 (KAT) Kto si ty, že súdiš cudzieho sluhu? On stojí alebo padá svojmu pánovi. Ale bude pevne stáť, lebo Pán má moc podržať ho.
4 (ROH) Ktože si ty, ktorý súdiš cudzieho čeľadína? Svojmu vlastnému pánovi stojí alebo padá. Ale bude stáť, pretože Bôh je mocný postaviť ho, aby stál.
5 (BKR) Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.
5 (KAT) Lebo niekto robí rozdiel medzi dňom a dňom, iný nerozlišuje dni; len nech je každý úplne presvedčený o svojom.
5 (ROH) Lebo niekto súdi, že niektorý deň je nad iný deň, a zase niekto súdi, že každý deň ako deň. Každý nech si je istý veci sám vo svojej mysli.
6 (BKR) Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.
6 (KAT) Kto zachováva deň, zachováva ho kvôli Pánovi; kto je, je kvôli Pánovi, veď vzdáva vďaky Bohu; a kto neje, neje kvôli Pánovi a vzdáva vďaky Bohu.
6 (ROH) Kto dá na deň, dá Pánovi; kto nedá na deň, nedá Pánovi na deň. Kto jie, jie Pánovi, lebo ďakuje Bohu, a kto nejie, nejie Pánovi a ďakuje Bohu.
7 (BKR) Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.
7 (KAT) Nik z nás totiž nežije pre seba a nik pre seba neumiera;
7 (ROH) Lebo nikto z nás nežije sám sebe, a nikto sám sebe nezomiera.
8 (BKR) Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme.
8 (KAT) lebo či žijeme, žijeme Pánovi, či umierame, umierame Pánovi. Či teda žijeme alebo umierame, patríme Pánovi.
8 (ROH) Lebo keď žijeme, žijeme Pánovi; a keď mrieme, mrieme Pánovi. A tak tedy buď žijeme buď mrieme, sme Pánovi.
9 (BKR) Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval.
9 (KAT) Veď Kristus práve preto zomrel a ožil, aby vládol aj nad mŕtvymi, aj nad živými.
9 (ROH) Lebo nato Kristus i zomrel i vstal i ožil, aby panoval i nad mŕtvymi i nad živými.
10 (BKR) Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.
10 (KAT) Prečo teda súdiš svojho brata? A ty prečo svojím bratom pohŕdaš? Veď všetci budeme stáť pred Božou súdnou stolicou.
10 (ROH) A ty prečože súdiš svojho brata? Alebo aj ty, prečo pohŕdaš svojím bratom? Lebo sa všetci postavíme pred súdnou stolicou Kristovou.
11 (BKR) Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.
11 (KAT) Lebo je napísané: „Ako že žijem, hovorí Pán, predo mnou sa zohne každé koleno a každý jazyk sa bude vyznávať Bohu.“
11 (ROH) Lebo je napísané: Jako že ja žijem, tak isté je, hovorí Pán, že mne sa skloní každé koleno, a každý jazyk bude oslavovať Boha.
12 (BKR) A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.
12 (KAT) A tak každý z nás sa bude Bohu zodpovedať za seba.
12 (ROH) Tak tedy jeden každý z nás dá sám za seba Bohu počet.
13 (BKR) Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru.
13 (KAT) Nesúďme už teda jeden druhého, ale radšej hľaďte, aby ste neboli bratovi na pád alebo na pohoršenie.
13 (ROH) Nesúďme tedy viacej jedni druhých, ale radšej usúďte to, aby ste nekládli bratovi do cesty toho, na čom by sa potknul alebo pohoršil.
14 (BKR) Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest.
14 (KAT) Viem a som si istý v Pánu Ježišovi, že nič nie je nečisté samo v sebe; len tomu je niečo nečisté, kto to za nečisté pokladá.
14 (ROH) Viem a som presvedčený v Pánu Ježišovi, že samo sebou nie je nič obecné čiže nečisté; iba tomu, kto myslí o niečom, že je obecné, tomu je obecným.
15 (BKR) Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys k zahynutí nepřivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel.
15 (KAT) Ale ak sa tvoj brat zarmucuje pre jedlo, už nekonáš podľa lásky. Neprivádzaj svojím jedlom do záhuby toho, za ktorého zomrel Kristus!
15 (ROH) Ale ak zarmucuje sa tvoj brat pre pokrm, už nechodíš v láske. Neveď do záhuby svojím pokrmom toho, za ktorého Kristus zomrel!
16 (BKR) Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše.
16 (KAT) Nech teda nie je vaše dobro vystavené potupe.
16 (ROH) Nech sa tedy nerúhajú vášmu dobrému!
17 (BKR) Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.
17 (KAT) Veď Božie kráľovstvo nie je jedlo a nápoj, ale spravodlivosť, pokoj a radosť v Duchu Svätom.
17 (ROH) Lebo kráľovstvo Božie nie je pokrm a nápoj, ale spravedlivosť, pokoj a radosť v Svätom Duchu.
18 (BKR) Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný.
18 (KAT) Kto takto slúži Kristovi, páči sa Bohu a ľudia si ho vážia.
18 (ROH) Lebo kto v tomto slúži Kristovi, je ľúby Bohu a dokázaný ľuďom.
19 (BKR) Protož následujme toho, což by sloužilo ku pokoji a k vzdělání vespolek.
19 (KAT) Preto sa usilujme o to, čo slúži pre pokoj a na vzájomné budovanie.
19 (ROH) A tak tedy sa žeňme za tým, čo je vecou pokoja a vzájomného vzdelania.
20 (BKR) Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením.
20 (KAT) Nenič Božie dielo pre jedlo! Ono je všetko čisté, ale zlé je pre človeka, ktorý jedením pohoršuje.
20 (ROH) Nebor pre pokrm diela Božieho! Všetko je o sebe čisté, ale zlým je človekovi, ktorý jie a uráža sa pri tom.
21 (BKR) Dobré jest nejísti masa a nepíti vína, ani čehokoli toho, na čemž se uráží bratr tvůj, nebo horší, anebo zemdlívá.
21 (KAT) Dobre je nejesť mäso a nepiť víno ani nič, čo pohoršuje tvojho brata.
21 (ROH) Dobre je nejesť mäsa ani nepiť vína ani nerobiť ničoho, na čom sa uráža tvoj brat alebo pohoršuje alebo čím slabne.
22 (BKR) Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje.
22 (KAT) Tú vieru, ktorú máš, maj sám pre seba pred Bohom. Blahoslavený, kto nesúdi seba samého za to, čo uznáva za dobré.
22 (ROH) Ty že máš vieru? Maj ju sám u seba pred Bohom. Blahoslavený, kto sám seba nesúdi v tom, čo uznáva za dobré.
23 (BKR) Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.
23 (KAT) Ale kto je, hoci má pochybnosti, je odsúdený, lebo to nebolo z viery; a všetko, čo nie je z viery, je hriech.
23 (ROH) Ale ten, kto pochybuje, keď jie, je odsúdený, lebo to nie je z viery. A všetko, čo nie je z viery, je hriech.
| | | Rim 14, 1-23 |
Verš 3
Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.
Kol 2:16 - Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, anebo z strany některého svátku, nebo novuměsíce, anebo sobot,
Verš 4
Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.
Jak 4:12 - Jedenť jest vydavatel Zákona, kterýž může spasiti i zatratiti. Ty kdo jsi, jenž soudíš jiného?
Verš 5
Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.
Gal 4:10 - Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.
Kol 2:16 - Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, anebo z strany některého svátku, nebo novuměsíce, anebo sobot,
Verš 6
Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.
1Kor 10:31 - Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.
1Tim 4:3 - Zbraňujících ženiti se, přikazujících zdržovati se od pokrmů, kteréž Bůh stvořil k užívání s díkčiněním věřícím a těm, jenž poznali pravdu.
Verš 7
Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.
2Kor 5:15 - Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal.
Gal 2:20 - S Kristem ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýžto zamiloval mne a vydal sebe samého za mne.
1Sol 5:10 - Kterýž umřel za nás, abychom, buďto že bdíme, buďto že spíme, spolu s ním živi byli.
1Pt 4:2 - K tomu, aby již nebyl více tělesným žádostem, ale vůli Boží v těle živ, po všecken čas, což ho ještě zůstává.
Verš 10
Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.
Mt 25:31 - A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
2Kor 5:10 - Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém.
Verš 11
Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.
Iz 45:23 - Skrze sebe přisáhl jsem, vyšlo z úst mých slovo spravedlnosti, kteréž nepůjde na zpět: Že se mně skláněti bude všeliké koleno, a přisahati každý jazyk,
Flp 2:10 - Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí,
Verš 12
A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.
Ž 62:12 - Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]
Jer 17:10 - Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho.
Jer 32:19 - Veliký v radě a znamenitý v správě, poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských, abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho, a podlé ovoce předsevzetí jeho.
Mt 16:27 - Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho.
Rim 2:6 - Kterýž odplatí jednomu každému podle skutků jeho,
1Kor 3:8 - Ten pak, kdož štěpuje, a ten, kdož zalévá, jedno jsou, avšak jeden každý vlastní odplatu vezme podle své práce.
2Kor 5:10 - Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém.
Gal 6:5 - Neb jeden každý své břímě ponese.
Zjv 2:23 - A syny její zmorduji smrtí; i zvědíť všecky církve, žeť jsem já ten, kterýž zpytuji ledví a srdce, a odplatím jednomu každému z vás podle skutků vašich.
Zjv 22:12 - A aj, přijduť brzo, a odplata má se mnou, abych odplatil jednomu každému podle skutků jeho.
Verš 13
Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru.
1Kor 10:32 - Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,
2Kor 6:3 - Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše;
Verš 14
Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest.
Mt 15:11 - Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
Sk 10:15 - Tedy opět po druhé stal se hlas k němu: Cožť jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.
1Kor 8:4 - A protož o pokrmích, kteříž se modlám obětují, toto dím: Víme, že modla na světě nic není a že není jiného žádného Boha nežli jeden.
1Tim 4:4 - Nebo všeliké stvoření Boží dobré jest, a nic nemá zamítáno býti, což se s díků činěním přijímá.
Verš 15
Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys k zahynutí nepřivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel.
1Kor 8:11 - I zahyneť bratr mdlý, (pro tvé to vědění), za kteréhož Kristus umřel.
Verš 17
Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.
1Kor 8:8 - Nečiníť pak nás pokrm vzácných Bohu. Nebo budeme-li jísti, nic tím lepší nebudeme, a nebudeme-li jísti, nic horší nebudeme.
Verš 20
Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením.
Tít 1:15 - Všecko zajisté čisté jest čistým, poskvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poskvrněná jest i mysl jejich i svědomí.
Verš 21
Dobré jest nejísti masa a nepíti vína, ani čehokoli toho, na čemž se uráží bratr tvůj, nebo horší, anebo zemdlívá.
1Kor 8:13 - A protož jestližeť pohoršuje pokrm bližního mého, nebudu jísti masa na věky, abych nezhoršil bratra svého.
Verš 23
Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.
Tít 1:15 - Všecko zajisté čisté jest čistým, poskvrněným pak a nevěřícím nic není čistého, ale poskvrněná jest i mysl jejich i svědomí.
Rim 14,1-10 - "Slabí vo viere" boli kresťania, ktorí sa úprimne, ale mylne domnievali, že aj ako kresťania musia naďalej dodržiavať predpisy židovského pôvodu o svätení niektorých dní alebo o zdržiavaní sa niektorých pokrmov. Pavol tu nehovorí podrobne o týchto praktikách alebo o ich pôvode. V presvedčení, že ony aj tak časom zaniknú, odporúča ušľachtilý liberálny postoj voči takýmto kresťanom. Každý si, pravda, má utvoriť svedomie isté a správne a prejavovať lásku ku všetkým.
Rim 14,11 - Porov. Iz 49, 18; 45, 23. "Ako že žijem" je zvyčajným výrazom Božej prísahy. Boh prisahá sám na seba, na svoj nemeniteľný večný život.
Rim 14,14 - Nijaký pokrm sám osebe mravne neznečisťuje, ako to vyhlásil už Ježiš Kristus (Mt 15, 11; Mk 7, 18–19; Sk 11, 9). Teda ani pokrmy obetované predtým modlám (porov. 1 Kor 8, 1–6).
Rim 14,22-23 - Apoštol tu uvádza dôležitú zásadu pre všetkých kresťanov, "slabých" i "silných". Jedni i druhí sa musia správať podľa svojho svedomia osvieteného "vierou". Presvedčenie "silných vo viere" je objektívne správne a sú "blažení", že ich netrápia pochybnosti. Ale v konkrétnom živote sa musia riadiť láskou k "slabým", ktorá je nado všetko. – Kto však je "slabý vo viere" a koná ináč, ako mu svedomie káže, čo platí pre každého, teda aj pre "silného vo viere", dopúšťa sa hriechu.
