výhody registrácie

Kniha Levitikus

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Lv 1, 1-17

1 (BKR) Povolal pak Hospodin Mojžíše, a mluvil k němu z stánku úmluvy, řka:
1 (ROH) A Hospodin povolal Mojžiša a hovoril mu zo stánu shromaždenia a riekol:

2 (BKR) Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když by kdo z vás obětoval obět Hospodinu, z hovad, totiž z volů aneb z drobného dobytka obětovati budete obět svou.
2 (ROH) Hovor synom Izraelovým a povieš im: Keď bude niekto z vás obetovať Hospodinovi obetný dar z hoviad, z rožného statku alebo z drobného dobytka budete obetovať svoj obetný dar.

3 (BKR) Jestliže zápalná obět jeho byla by z skotů, samce bez vady obětovati bude. U dveří stánku úmluvy obětovati jej bude dobrovolně, před oblíčejem Hospodinovým.
3 (ROH) Ak bude jeho obetný dar zápalnou obeťou z rožného statku, bude ho obetovať samca bez vady; pri dveriach stánu shromaždenia ho bude obetovať, aby mu bol príjemný pred Hospodinom.

4 (BKR) A vloží ruku svou na hlavu oběti zápalné, i bude příjemná jemu k očištění jeho.
4 (ROH) A vzloží svoju ruku na hlavu svojej zápalnej obeti, a bude mu príjemná pokryť na ňom hriech,

5 (BKR) Tedy zabije volka toho před tváří Hospodinovou, a obětovati budou kněží, synové Aronovi, krev, a pokropí tou krví oltáře svrchu vůkol, kterýž jest u dveří stánku úmluvy.
5 (ROH) a zabije junca, z hoviad, pred Hospodinom, a synovia Áronovi, kňazi, budú obetovať krv a budú kropiť krvou dookola na oltár, ktorý je pri dveriach stánu shromaždenia,

6 (BKR) I stáhne kůži s oběti zápalné, a rozseká ji na díly své.
6 (ROH) a stiahne zápalnú obeť z kože a rozseká ju, totiž obeť, na jej kusy.

7 (BKR) A dají synové Arona kněze oheň na oltář, a narovnají dříví na tom ohni.
7 (ROH) A synovia Árona, kňaza, dajú oheň na oltár a upravia drevo na ohni.

8 (BKR) Potom zpořádají kněží, synové Aronovi, díly ty, hlavu i tuk, na dříví vložené na oheň, kterýž jest na oltáři.
8 (ROH) Potom usporiadajú synovia Áronovi, kňazi, tie kusy, hlavu a loj, na drevo, ktoré bude na ohni, ktorý bude na oltári.

9 (BKR) A droby jeho i nohy jeho vymyjete vodou. I páliti bude kněz všecko to na oltáři; zápal jest v obět ohnivou, vůně spokojující Hospodina.
9 (ROH) A jeho vnútornosti a jeho nohy umyje vodou, a kňaz kadiac bude páliť to všetko na oltári. To je zápalná obeť, ohňová obeť upokojujúcej vône Hospodinovi.

10 (BKR) Jestliže pak z drobného dobytka bude obět jeho, z ovcí aneb z koz k oběti zápalné, samce bez poškvrny obětovati bude.
10 (ROH) Ak bude jeho obetný dar z drobného dobytka, z oviec alebo z kôz, na zápalnú obeť, bude ho obetovať samca bez vady.

11 (BKR) A zabije ho při straně oltáře půlnoční před tváří Hospodinovou, a pokropí kněží, synové Aronovi, krví oltáře vůkol.
11 (ROH) A zabije ho po strane oltára na sever pred Hospodinom. A synovia Áronovi, kňazi, pokropia jeho krvou na oltár dookola.

12 (BKR) I rozseká ho na díly jeho s hlavou jeho i tukem jeho, a zpořádá je kněz na dříví vložené na oheň, kterýž jest na oltáři.
12 (ROH) A rozseká ho na jeho kusy vezmúc i jeho hlavu i jeho loj, a kňaz to upraví na drevo, ktoré bude na ohni, ktorý bude na oltári.

13 (BKR) A střeva jeho i nohy jeho vymyje vodou. Tedy obětovati bude kněz všecko to, a páliti bude to na oltáři; zápal jest v obět ohnivou, vůně spokojující Hospodina.
13 (ROH) A vnútornosti a páry nôh umyje vodou, a kňaz bude obetovať to všetko a bude to páliť, kadiac, na oltári. To bude zápalná obeť, ohňová obeť upokojujúcej vône Hospodinovi.

14 (BKR) Jestliže pak z ptactva obět zápalnou obětovati bude Hospodinu, tedy ať obětuje z hrdliček aneb z holoubat obět svou.
14 (ROH) Keď bude jeho obetný dar Hospodinovi zápalnou obeťou z vtákov, vtedy bude obetovať svoj obetný dar z hrdličiek alebo z holúbät.

15 (BKR) I vloží je kněz na oltář a nehtem natrhne hlavy jeho, a zapálí na oltáři, vytlače krev jeho na stranu oltáře.
15 (ROH) A kňaz ho donesie k oltáru, kde mu natrhne hlavu a kadiac bude ho páliť na oltári a jeho krv vytlačí na stenu oltára.

16 (BKR) Odejme také vole jeho s nečistotami jeho, a povrže je blízko oltáře k straně východní na místo, kdež jest popel.
16 (ROH) Potom odstráni jeho vole s ich nečistotou a hodí to na zem vedľa oltára na východ, na miesto, kde je popol.

17 (BKR) A natrhne ho za křídla jeho, kterýchž však neodtrhne. I páliti bude je kněz na oltáři na dříví, kteréž jest na ohni; zápalť jest v obět ohnivou, vůně spokojující Hospodina.
17 (ROH) A natrhne to na jeho krýdlach, ale neodtrhne. A kňaz to bude páliť, kadiac, na oltári, na dreve, ktoré bude na ohni. To je zápalná obeť, ohňová obeť upokojujúcej vône Hospodinovi.


Lv 1, 1-17





Verš 3
Jestliže zápalná obět jeho byla by z skotů, samce bez vady obětovati bude. U dveří stánku úmluvy obětovati jej bude dobrovolně, před oblíčejem Hospodinovým.
Ex 29:10 - Přivedeš také volka před stánek úmluvy, i vloží Aron a synové jeho ruce své na hlavu volka.

Lv 1,1 - O obetách pozri úvod do Levitika 2.1.

Lv 1,2 - Pre krvavé obety vyberali sa len najlepšie a najcennejšie domáce zvieratá. Tým sa naznačilo, že človek dáva za seba to, čo má preň najväčšiu cenu.

Lv 1,3 - Zápalná obeta, celostná žertva, bola najvznešenejšou obetou, pretože celá patrila Bohu. Ňou sa prejavovala pocta Bohu najúčinnejšie. Preto sa na túto obetu vyžadoval vždy samček, a to ako dokonalejší.

Lv 1,4 - Porov. Ex 29,10.15.19. Tento obrad sa konal pri celostných žertvách, pri pokojných a zmiernych obetách. Obrad konal ten, čo prinášal obetu, a nie kňaz. Chcelo sa tým znázorniť predovšetkým to, že obetujúci namiesto vlastného života dáva kus zo svojho imania. Na druhom mieste vkladanie rúk označovalo aj vloženie vlastných hriechov na obetné zviera.

Lv 1,5 - Spočiatku obetné zviera zabíjal sám obetujúci, neskoršie sa stalo zvykom, že to robievali kňazi (2 Krn 29,22; 30,16). – Podľa Lv 17,11 život zvieraťa je v jeho krvi. Obetovaním a rozlievaním krvi názorne sa naznačuje, že Bohu prináleží všetok život, že Boh je najvyšším Pánom života a smrti. Takto krv zvieraťa je symbolom ponuky vlastného života Bohu, ktorému patrí každý ľudský život. – Kňazi zachytávali krv do osobitných nádob a potom ju rozlievali okolo oltára zápalných obiet (Hebr 12,24; 1 Pt 1,2). Tento úkon naznačoval, že Pán prijíma obetu.

Lv 1,9 - Úplné spálenie obety Pán prijímal s úľubou. To značia slová "príjemnej vône pre Pána". Celostnou žertvou sa najvýraznejšie prejavovala oddanosť Pánovi a pocit závislosti od Boha.

Lv 1,16 - Hebrejský text má miesto hrvoľa "vnútornosti" a namiesto peria "to, čím sú vnútornosti naplnené", trus. Celostné žertvy boli celonárodné alebo súkromné. Celostnú žertvu mohol priniesť aj cudzinec, ostatné obety však nie.