Kniha Jób

1 (BKR) I stalo se opět jednoho dne, že když přišli synové Boží, aby se postavili před Hospodinem, přišel také i Satan mezi ně, aby se postavil před Hospodinem.
1 (ROH) A zase sa stalo jedného dňa, keď prišli synovia Boží, aby sa postavili pred Hospodinom, že prišiel medzi nimi aj Satan, aby sa postavil pred Hospodinom.

2 (BKR) Tedy řekl Hospodin Satanovi: Odkud jdeš? I odpověděl Satan Hospodinu, řka: Procházel jsem zemi, a obcházel jsem ji.
2 (ROH) A Hospodin riekol Satanovi: Odkiaľ ideš? A Satan odpovedal Hospodinovi a riekol: Chodil som sem a ta po zemi a prechádzal som sa po nej.

3 (BKR) I řekl Hospodin Satanovi: Spatřil-lis služebníka mého Joba, že není jemu rovného na zemi, že jest muž sprostný a upřímý, bojící se Boha, a varující se zlého, a že po dnes trvá v upřímnosti své, ačkoli jsi ty mne popudil proti němu, abych jej hubil bez příčiny.
3 (ROH) A zase riekol Hospodin Satanovi: Či si si všimnul môjho služobníka Joba, že nie je jemu rovného na zemi, takého bezúhonného muža, priameho a spravedlivého, ktorý sa bojí Boha a chráni sa zlého, ktorý sa ešte vždy drží svojej bezúhonnosti, hoci si ma popudil proti nemu, aby som ho pohltil bez príčiny.

4 (BKR) A odpovídaje Satan Hospodinu, řekl: Kůži za kůži, a všecko, což má člověk, dá za sebe samého.
4 (ROH) Na to odpovedal Satan Hospodinovi a riekol: Kožu za kožu a všetko, čo má človek, dá za svoj život.

5 (BKR) Ale vztáhni nyní ruku svou, a dotkni se kostí jeho, a masa jeho, nebude-liť v oči zlořečiti tobě.
5 (ROH) Ale nože vystri svoju ruku a dotkni sa jeho kosti a jeho tela, či ti nebude zlorečiť do tvári!

6 (BKR) Tedy řekl Hospodin Satanovi: Aj, v moci tvé buď, a však zachovej ho při životu.
6 (ROH) Vtedy riekol Hospodin Satanovi: Hľa, je v tvojej ruke, len zachovaj jeho život!

7 (BKR) Protož vyšed Satan od tváři Hospodinovy, ranil Joba nežitem nejhorším, od zpodku nohy jeho až do vrchu hlavy jeho,
7 (ROH) A keď vyšiel Satan zpred tvári Hospodinovej, ranil Joba zlým vredom od spodku jeho nohy až po jeho temeno,

8 (BKR) Tak že vzal střepinu, aby se jí drbal, usadiv se v popele.
8 (ROH) takže si vzal črep, aby sa ním škriabal, sediac prostred popola.

9 (BKR) I řekla jemu žena jeho: Ještě vždy trváš v své upřímnosti? Zlořeč Bohu a umři.
9 (ROH) A jeho žena mu riekla: Či sa ešte držíš svojej bezúhony? Zloreč Bohu a zomri!

10 (BKR) Jížto řekl: Mluvíš, jako jedna z bláznivých mluvívá. Dobré-liž jen věci bráti budeme od Boha, zlých pak nebudeme přijímati? V tom ve všem nezhřešil Job rty svými.
10 (ROH) Na to jej povedal: Hovoríš, ako hovorieva niektorá z bláznivých. Či azda len dobré budeme brať od Boha a zlého nebudeme brať? V tom vo všetkom nezhrešil Job svojimi rtami.

11 (BKR) Když pak uslyšeli tři přátelé Jobovi o všem tom zlém, kteréž přišlo na něj, přišli jeden každý z místa svého: Elifaz Temanský, a Bildad Suchský a Zofar Naamatský, na tom zůstavše spolu, aby přijdouce k němu, politovali ho a těšili jej.
11 (ROH) Keď potom počuli traja priatelia Jobovi o všetkom tom zlom, ktoré prišlo na neho, prišli každý zo svojho miesta: Elifaz Témanský, Bildad Šuchský a Cófar Naamatský a uradili sa spoločne, že prijdú poľutovať ho a potešiť.

12 (BKR) Kteříž pozdvihše očí svých zdaleka, nepoznali ho. Potom pozdvihše hlasu svého, plakali, a roztrhše jeden každý roucho své, házeli prachem nad hlavy své zhůru.
12 (ROH) A keď pozdvihli svoje oči zďaleka, nepoznali ho. Potom pozdvihli svoj hlas a plakali a roztrhnúc každý svoj plášť sypali prach na svoje hlavy vrhajúc ho k nebu.

13 (BKR) A seděli s ním na zemi sedm dní a sedm nocí, a žádný k němu nepromluvil slova; nebo viděli, že se velmi rozmohla bolest jeho.
13 (ROH) A sedeli s ním na zemi sedem dní a sedem nocí, a nikto neprehovoril k nemu ani slova, lebo videli, že jeho bolesť je veľmi veliká.