Kniha Nehemiášova

1 (CEP) V měsíci nísanu dvacátého roku Artaxerxova kralování, když před králem bylo víno, vzal jsem víno a podal je králi. Nikdy jsem před ním nebýval ztrápený.
1 (ROH) A stalo sa v mesiaci nísane dvadsiateho roku kráľa Artaxerxa, keď bolo víno pred ním, že som vzal víno a podal som kráľovi. A nebýval som smutný pred ním.

2 (CEP) Tu mi král řekl: "Proč vypadáš tak ztrápeně? Vždyť nejsi nemocný! Bezpochyby se něčím trápíš." Velmi jsem se ulekl
2 (ROH) Preto mi povedal kráľ: Prečo je smutná tvoja tvár, keď nie si nemocný? To nie je iné ako zármutok srdca. A bál som sa náramne.

3 (CEP) a řekl jsem králi: "Ať žije král na věky! Jak bych neměl vypadat ztrápeně, když město, kde jsou hroby mých otců, leží v troskách a jeho brány jsou zničeny ohněm!"
3 (ROH) Vtedy som povedal kráľovi: Nech žije kráľ na veky! Jako by nebola smutná moja tvár, keď je mesto, domovina hrobov mojich otcov, spustošené, a keď sú jeho brány strávené ohňom.

4 (CEP) Král mi na to řekl: "Co si tedy přeješ?" Pomodlil jsem se k Bohu nebes
4 (ROH) Na to mi povedal kráľ: O čože tedy žiadaš? A ja som sa medzi tým modlil Bohu nebies.

5 (CEP) a odpověděl jsem králi: "Jestliže to král uzná za vhodné a jestliže tvůj služebník došel tvého zalíbení, propusť mě do Judska, kde jsou hroby mých otců, bych město znovu vystavěl."
5 (ROH) A povedal som kráľovi: Jestli sa to vidí kráľovi za dobré, a jestli sa ti ľúbi tvoj služobník, prosím, žeby si ma poslal do Judska, do mesta hrobov mojich otcov, aby som ho zase vystavil.

6 (CEP) Král, vedle něhož seděla královna, se mě zeptal: "Jak dlouho potrvá tvá cesta a kdy se vrátíš?" Králi se zalíbilo mě propustit, jakmile jsem udal určitý čas.
6 (ROH) A kráľ mi povedal (a kráľovná sedela vedľa neho): Dokedy potrvá tvoja cesta, a kedy sa navrátiš? A ľúbilo sa to kráľovi, a poslal ma a udal som mu istý čas.

7 (CEP) Řekl jsem králi: "Jestliže to král uzná za vhodné, nechť jsou mi dány doporučující listy pro místodržitele v Zaeufratí, aby mi poskytli doprovod, dokud nepřijdu do Judska,
7 (ROH) Potom som povedal kráľovi: Jestli sa to vidí kráľovi za dobré, nech mi dajú listy na vojvodov za riekou, aby mi dali prejsť, dokiaľ neprijdem do Judska,

8 (CEP) a také list pro správce královských obor Asafa, aby mi dodal dříví na trámy k branám hradu při domě Božím, na městské hradby i na dům, k němuž se mám vydat." Král mi je dal, neboť dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou.
8 (ROH) jako aj list na Azafa, dozorcu kráľovho lesa, aby mi dal drevo pokryť hradami brány hradu, ktorý patrí domu Božiemu, a pre múry mesta a pre dom, do ktorého vojdem. A kráľ mi dal všetko podľa toho, jako bola dobrá ruka môjho Boha nado mnou.

9 (CEP) Když jsem přišel k místodržitelům v Zaeufratí, dal jsem jim královské doporučující listy. Král také se mnou poslal velitele vojska a jezdce.
9 (ROH) A tak som prišiel k vojvodom za riekou a oddal som im listy kráľove. A kráľ poslal so mnou i veliteľov vojska i jazdcov.

10 (CEP) Jakmile to uslyšel Sanbalat Chorónský a Tóbijáš, ten amónský otrok, popadla je strašná zlost, že přišel někdo, komu jde o dobro synů Izraele.
10 (ROH) A keď to počul Sanballat Choronský a Tobiáš, ammonský sluha, náramne sa im to neľúbilo, že prišiel človek hľadať dobré synov Izraelových.

11 (CEP) Tak jsem přišel do Jeruzaléma. Po třech dnech tamního pobytu
11 (ROH) A keď som prišiel do Jeruzalema, pobudol som tam tri dni.

12 (CEP) jsem vstal v noci spolu s několika muži, ale neoznámil jsem nikomu, co mi můj Bůh vložil do srdce, abych udělal pro Jeruzalém. Neměl jsem s sebou žádné zvíře kromě toho, na němž jsem jel.
12 (ROH) Potom som vstal vnoci ja a niekoľko málo mužov so mnou a neoznámil som nikomu, čo dal môj Bôh do môjho srdca, aby som vykonal pre Jeruzalem, a nemal som so sebou hoväda krome hoväda, na ktorom som jazdil.

13 (CEP) Vyjel jsem v noci Údolní branou směrem k Dračí studni a k Hojné bráně. Přitom jsem si pozorně všímal pobořených jeruzalémských hradeb a bran zničených ohněm.
13 (ROH) A vyšiel som bránou Údolia vnoci, a to von proti Dračej studni a ku Hnojnej bráne a obhliadal som múry Jeruzalema, ktoré boly miestami sborené, a jeho brány boly strávené ohňom.

14 (CEP) Pak jsem pokračoval k Studničné bráně a ke královskému rybníku; zde však nebylo místo pro zvíře, aby se mnou prošlo.
14 (ROH) A prešiel som k Studničnej bráne a k rybníku kráľovmu; ale tam nebolo miesta pre hovädo, aby bolo prešlo podo mnou.

15 (CEP) Ubíral jsem se tedy v noci vzhůru úvalem a pozorně jsem si všímal hradeb. Pak jsem se obrátil, vjel jsem Údolní branou a vrátil se zpět.
15 (ROH) A tak som išiel hore dolinou potoka vnoci a obhliadal som múr. Potom som sa vrátil a vošiel som bránou Údolia a tak som sa navrátil.

16 (CEP) Představenstvo nevědělo o tom, kde jsem chodil a co dělám; dosud jsem totiž nic neoznámil Judejcům, ani kněžím ani šlechtě ani představenstvu ani ostatním, kteří pracovali na tom díle.
16 (ROH) Ale pohlavári od správy nevedeli, kde som chodil alebo čo som robil, ani som toho dovtedy nebol oznámil ani Židom ani kňazom ani popredným ani pohlavárom ani ostatku tých, ktorí konali prácu.

17 (CEP) Teď jsem jim řekl: "Sami vidíte, jak zle jsme postiženi. Jeruzalém je v troskách, jeho brány jsou zničeny ohněm. Pojďte a stavějme jeruzalémské hradby. A nebudeme nadále v potupě."
17 (ROH) A tak som im povedal: Vy vidíte to zlé, v ktorom sme, že Jeruzalem je spustošený, a že jeho brány sú zničené ohňom. Poďte a vystavme múr Jeruzalema a nebuďme ďalej potupou.

18 (CEP) Sdělil jsem jim, jak dobrotivá ruka mého Boha byla nade mnou, také i slova, jež mi řekl král. Odpověděli: "Nuže, dejme se do stavby!" I vzchopili se k dobrému dílu.
18 (ROH) A keď som im oznámil o dobrej ruke svojho Boha, ktorá bola nado mnou, a k tomu aj slová kráľove, ktoré mi povedal, riekli: Vstaneme a vystavíme! A tak posilnili svoje ruky na dobré.

19 (CEP) Když o tom uslyšel Sanbalat Chorónský, Tóbijáš, ten amónský otrok, a Gešem Arabský, vysmívali se nám. S pohrdáním nám říkali: "Do čeho se to pouštíte? Chcete se bouřit proti králi?"
19 (ROH) A keď to počul Sanballat Choronský a Tobiáš, ammonský sluha, a Gešem Arabský, posmievali sa nám, pohŕdali nami a vraveli: Čože je to jaká vec, ktorú to tu robíte? Či sa azda chcete sprotiviť kráľovi?

20 (CEP) Nato jsem jim odpověděl a řekl: "Sám Bůh nebes způsobí, že se nám to podaří. My jsme jeho služebníci. Dali jsme se do stavby. Vy však nemáte žádný podíl ani právo ani památku v Jeruzalémě."
20 (ROH) A ja som im odpovedal a riekol som im: Bôh nebies je to, ktorý nám dá, aby sa nám to podarilo, a my, jeho služobníci, vstaneme a vystavíme. Ale vy nemáte dielu ani práva ani pamiatky v Jeruzaleme.