Kniha Genezis

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Gn 28, 1-22

1 (BKR) Povolal pak Izák Jákoba, a požehnal jemu, a přikázal mu, řka: Nepojímej ženy ze dcer Kananejských.
1 (ROH) A Izák povolal Jakoba a požehnal ho, potom mu prikázal a riekol mu: Nevezmeš si ženy z dcér Kanaánových.

2 (BKR) Ale vstana, jdi do Pádan Syrské do domu Bathuele, otce matky své, a pojmi sobě odtud manželku ze dcer Lábana ujce svého.
2 (ROH) Zober sa, idi do Pádan-arama, do domu Betuela, otca svojej matky, a odtiaľ si vezmi ženu, z dcér Lábana, brata svojej matky.

3 (BKR) A Bůh silný všemohoucí požehnejž tobě, a dejžť zrůst, a rozmnožiž tě, abys byl v zástup mnohého lidu.
3 (ROH) A silný Bôh všemohúci nech ťa požehná, nech ťa rozplodí a rozmnoží, aby si bol hromadou národov.

4 (BKR) A dejž tobě požehnání Abrahamovo, tobě i semeni tvému s tebou, abys dědičně obdržel zemi, v níž pohostinu jsi, kterouž dal Bůh Abrahamovi.
4 (ROH) A nech ti dá požehnanie Abrahámovo, tebe i tvojmu semenu s tebou, aby si dedične dostal zem svojho pohostínstva, ktorú dal Bôh Abrahámovi.

5 (BKR) I odeslal Izák Jákoba, kterýžto šel do Pádan Syrské k Lábanovi synu Bathuele Syrského, bratru Rebeky matky Jákobovy a Ezau.
5 (ROH) A tak poslal Izák Jakoba, a išiel do Pádan-arama k Lábanovi, synovi Betuela Aramejského, bratovi Rebeky, matky Jakobovej a Ezavovej.

6 (BKR) Vida pak Ezau, že požehnání dal Izák Jákobovi, a že ho odeslal do Pádan Syrské, aby sobě odtud vzal manželku, a že, když mu požehnání dával, přikázal mu, řka: Nepojmeš ženy ze dcer Kananejských;
6 (ROH) A keď videl Ezav, že Izák požehnal Jakoba a poslal ho do Pádan-arama, aby si vzal odtiaľ ženu, keď ho žehnal, a že mu prikázal povediac: Nevezmeš, si ženy z dcér Kanaánových

7 (BKR) A že by uposlechl Jákob otce svého a matky své a odšel do Pádan Syrské;
7 (ROH) a že Jakob poslúchol svojho otca a svoju matku a išiel do Pádan-arama,

8 (BKR) Vida také Ezau, že dcery Kananejské těžké byly v očích Izákovi otci jeho:
8 (ROH) a keď tiež videl Ezav, že dcéry Kanaánove sú zlé očiach Izáka, jeho otca,

9 (BKR) Tedy odšel Ezau k Izmaelovi, a mimo prvnější ženy své, pojal sobě za ženu Mahalat, dceru Izmaele, syna Abrahamova, sestru Nabajotovu.
9 (ROH) odišiel Ezav k Izmaelovi a vzal si Machalatu, dcéru Izmaela, syna Abrahámovho, sestru Nebajotovu, popri svojich ženách za ženu.

10 (BKR) Vyšed pak Jákob z Bersabé, šel do Cháran.
10 (ROH) A Jakob vyšiel z Bér-šeby a išiel do Chárana.

11 (BKR) I trefil na jedno místo, na kterémžto zůstal přes noc, (nebo slunce již bylo zapadlo,) a nabrav kamení na místě tom, položil pod hlavu svou, a spal na témž místě.
11 (ROH) A nadišiel na nejaké miesto a nocoval tam, pretože bolo slnce zapadlo. A vzal z kameňov, ktoré boly na mieste, a položil si pod hlavu a ľahol si na tom mieste spať.

12 (BKR) I viděl ve snách, a aj, žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe; a aj, andělé Boží vstupovali a sstupovali po něm.
12 (ROH) A snívalo sa mu, že hľa, rebrík bol postavený na zem, ktorého vrch dosahoval do neba. A hľa, anjeli Boží vystupovali a sostupovali po ňom.

13 (BKR) A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému.
13 (ROH) A hľa, Hospodin stál nad ním a riekol: Ja som Hospodin, Bôh Abraháma, tvojho otca, a Bôh Izáka; zem, na ktorej ležíš, dám tebe a tvojmu semenu.

14 (BKR) A bude símě tvé jako prach země; nebo rozmůžeš se k západu, i k východu, na půlnoci, i ku poledni; nad to požehnány budou v tobě všecky čeledi země, a v semeni tvém.
14 (ROH) A tvojho semena bude jako prachu zeme, a rozmôžeš sa na západ, k moru, i na východ, na sever i na juh, a požehnané budú v tebe všetky čeľade zeme a v tvojom semene.

15 (BKR) A aj, já jsem s tebou, a ostříhati tě budu, kamžkoli půjdeš, a přivedu tě zase do země této; nebo neopustím tebe, až i učiním, což jsem mluvil tobě.
15 (ROH) A hľa, ja som s tebou a budem ťa chrániť všade kamkoľvek pojdeš, a navrátim ťa do tejto zeme, lebo ťa neopustím, dokiaľ len nevykonám toho, čo som ti hovoril.

16 (BKR) Procítiv pak Jákob ze sna svého, řekl: V pravdě Hospodin jest na místě tomto, a já jsem nevěděl.
16 (ROH) A Jakob sa prebudil zo svojho sna a povedal: Naozaj je Hospodin na tomto mieste, a ja som nevedel o tom!

17 (BKR) (Nebo zhroziv se, řekl: Jak hrozné jest místo toto! Není jiného,jediné dům Boží, a tu jest brána nebeská.)
17 (ROH) A bál sa a povedal: Aké strašné je toto miesto! Toto nie je iné ako dom Boží, a toto je brána nebies.

18 (BKR) Vstav pak Jákob ráno, vzal kámen, kterýž byl podložil pod hlavu svou, a postavil jej na znamení pamětné, a polil jej svrchu olejem.
18 (ROH) A Jakob vstal skoro ráno a vzal kameň, ktorý si bol položil pod hlavu, a postavil ho za pamätný stĺp a na jeho vrch nalial oleja.

19 (BKR) Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza.
19 (ROH) A nazval meno toho miesta Bét-el . Ale prv bolo meno toho mesta Lúz.

20 (BKR) Zavázal se také Jákob slibem, řka: Jestliže Bůh bude se mnou, a ostříhati mne bude na cestě této, kterouž já jdu; a dá-li mi chléb ku pokrmu a roucho k oděvu,
20 (ROH) Vtedy sľúbil Jakob sľub a povedal: Ak bude Bôh so mnou a bude ma chrániť na tejto ceste, ktorou idem, a dá mi chleba jesť a rúcho odiať sa,

21 (BKR) A navrátím-li se v pokoji do domu otce svého, a bude mi Hospodin za Boha:
21 (ROH) a navrátim sa v pokoji do domu svojho otca, bude mi Hospodin Bohom.

22 (BKR) Kámen tento, kterýž jsem postavil na památku, bude domem Božím; a ze všech věcí, kteréž mi dáš, desátky spravedlivě tobě dám.
22 (ROH) A tento kameň, ktorý som postavil na pamiatku, bude domom Božím. A zo všetkého, čo mi dáš, ó, Bože, dám ti istotne desatinu.

Verš 2

Ale vstana, jdi do Pádan Syrské do domu Bathuele, otce matky své, a pojmi sobě odtud manželku ze dcer Lábana ujce svého.

Oz 12:12 - Tamto utekl byl Jákob z krajiny Syrské, kdež sloužil Izrael pro ženu, a pro ženu byl pastýřem;

Verš 4

A dejž tobě požehnání Abrahamovo, tobě i semeni tvému s tebou, abys dědičně obdržel zemi, v níž pohostinu jsi, kterouž dal Bůh Abrahamovi.

Gn 12:7 - I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.

Gn 13:15 - Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky.

Gn 15:18 - V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:

Gn 24:7 - Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud.

Gn 26:3 - Budiž tedy pohostinu v zemi této, a budu s tebou, a požehnám tobě; nebo tobě a semeni tvému dám všecky země tyto, a utvrdím přísahu, kterouž jsem přisáhl Abrahamovi, otci tvému.

Dt 34:4 - A řekl jemu Hospodin: Tato jest země, kterouž s přísahou zaslíbil jsem Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, řka: Semeni tvému dám ji. Způsobil jsem to, abys ji viděl očima svýma, však do ní nevejdeš.

Sk 7:5 - A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.

Verš 12

I viděl ve snách, a aj, žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe; a aj, andělé Boží vstupovali a sstupovali po něm.

Jn 1:51 - Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš. [ (John 1:52) I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka. ]

Verš 13

A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému.

Gn 35:1 - Potom mluvil Bůh k Jákobovi: Vstana, vstup do Bethel, a bydli tam; a udělej tam oltář Bohu silnému, kterýž se ukázal tobě, kdyžs utíkal před Ezau bratrem svým.

Gn 35:3 - A vstanouce, vstupme do Bethel, a udělám tam oltář silnému Bohu, kterýž vyslyšel mne v den ssoužení mého, a byl se mnou na cestě, kterouž jsem šel.

Gn 48:3 - A posilniv se Izrael, usadil se na ložci a řekl Jozefovi: Bůh silný všemohoucí ukázav mi se v Lůza v zemi Kananejské, požehnal mi.

Dt 12:20 - Když rozšíří Hospodin Bůh tvůj pomezí tvé, jakož mluvil tobě, a řekl bys sám v sobě: Budu jísti maso, proto že žádá duše tvá jísti maso, vedlé vší líbosti své jísti budeš maso.

Dt 19:8 - Pakli by rozšířil Hospodin Bůh tvůj končiny tvé, jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, a dal by tobě všecku tu zemi, kterouž řekl dáti otcům tvým:

Verš 14

A bude símě tvé jako prach země; nebo rozmůžeš se k západu, i k východu, na půlnoci, i ku poledni; nad to požehnány budou v tobě všecky čeledi země, a v semeni tvém.

Gn 12:3 - Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.

Gn 18:18 - Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.

Gn 22:18 - Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.

Gn 26:4 - Rozmnožím také símě tvé jako hvězdy nebeské, a dám semeni tvému všecky země tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země;

Verš 18

Vstav pak Jákob ráno, vzal kámen, kterýž byl podložil pod hlavu svou, a postavil jej na znamení pamětné, a polil jej svrchu olejem.

Gn 31:13 - Já jsem ten silný Bůh, kterýž jsem se ukázal tobě v Bethel, kdež jsi pomazal kamene, kdež jsi mi se slibem zavázal; vstaniž nyní, vyjdi z země této, a navrať se do země příbuznosti své.

Gn 35:14 - Jákob pak vyzdvihl znamení pamětné na místě tom, na kterémž mluvil s ním, sloup kamenný; a pokropil ho skropením, a svrchu polil jej olejem.

Gn 28,11 - Jakub asi nevedel, že na tomto mieste sa už Abrahámovi zjavil Pán (12,7).

Gn 28,14 - Pán opakuje prísľuby, ktoré dal Abrahámovi a Izákovi (12,2.3; 13,14 n.; 22,17 n.; 26,4.24).

Gn 28,18 - Jakub na tomto pamätnom mieste stavia pomník na pamiatku mimoriadnej udalosti. Keď maže horný koniec pamätníka olejom, chce tým naznačiť, že tento kameň je odlišný od ostatných. Pomník by mohol najviac označovať nejaký oltár, postavený pre Pána. Vonkoncom nie je možné, že by Jakub bol tu skale priznával nejakú poklonu, ako to bolo zvykom u rozličných kmeňov kanaánskych, ktoré v takýchto pomníkoch priamo uctievali svoje božstvá.

Gn 28,20 - Boh dal Jakubovi trojitý prísľub, teraz Jakub sľubuje tiež troje; sľubuje, že bude uctievať Pána, ako to robievali Abrahám a Izák (17,7); miesto, na ktorom sa mu zjavil Pán, bude preň pamätným miestom, miestom bohoslužby (35,7); a napokon, keď sa všetko dobre skončí, na tomto mieste prinesie Pánovi obetu, desiatky zo všetkého, čo bude mať. Jakub svoj sľub po návrate z Mezopotámie splnil (35,7 n.). Dávať desiatky alebo obetovať desiatky (Dt 14,28) bolo starým zvykom (Gn 14,20) a tu značí hojnú, bohatú obetu. V časoch, keď Izrael nemal ešte kráľa, putovávalo sa do Betelu (dnes Beitin) poradiť sa Pána a vyprosiť si potrebnú pomoc (Sdc 20,18.26; 1 Sam 10,3 atď.).