![](/static/default/img/arrow_right.png) | Skutky apoštolovBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Sk 19, 1-40 |
1 (BKR) I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
2 (BKR) Řekl k nim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba, aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
3 (BKR) On pak řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým.
4 (BKR) I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
5 (BKR) Kteříž pak toho uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
6 (BKR) A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali.
7 (BKR) A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.
8 (BKR) Tedy Pavel všed do školy, směle a svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se a uče o království Božím.
9 (BKR) A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázání čině v škole nějakého Tyranna.
10 (BKR) A to se dálo za dvě létě, takže všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.
11 (BKR) A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
12 (BKR) Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.
13 (BKR) Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
14 (BKR) A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.
15 (BKR) Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
16 (BKR) A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranění vyběhli z domu toho.
17 (BKR) A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I oslaveno jest jméno Pána Ježíše.
18 (BKR) Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
19 (BKR) Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy o těch věcech, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.
20 (BKR) Tak jest mocně rostlo slovo Páně a zmocňovalo se.
21 (BKR) A když se to všecko dokonalo, uložil Pavel v duchu svém, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.
22 (BKR) I poslav dva z těch, jenž mu přisluhovali, do Macedonie, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.
23 (BKR) Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
24 (BKR) Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné modly Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
25 (BKR) Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl jim: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.
26 (BKR) A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
27 (BKR) A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti naší přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kteroužto všecka Azia i všecken světa okršlek ctí.
28 (BKR) To uslyšavše a naplněni jsouce hněvem, zkřikli řkouce: Veliká jest Diána Efezských.
29 (BKR) I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
30 (BKR) Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
31 (BKR) Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili ho, aby se nedával do toho hluku.
32 (BKR) A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč jsou se sběhli.
33 (BKR) Z zástupu pak někteří Alexandra nějakého táhli k mluvení, kteréhož i Židé k tomu nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
34 (BKR) Ale jakž poznali, že jest Žid, ihned se stal jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských.
35 (BKR) A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlému obrazu?
36 (BKR) A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili a nic kvapně nečinili.
37 (BKR) Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádce ani ruhači bohyně vaší.
38 (BKR) Jestliže pak Demetrius a ti, kteříž jsou s ním řemeslníci, mají s kým jakou při, však bývá obecný soud, a jsou k tomu konšelé. Nechať jedni druhé viní.
39 (BKR) Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti.
40 (BKR) Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto sběhli. A to pověděv, rozpustil lid.
![](/static/default/img/arrow_right.png) | | Sk 19, 1-40 |
Verš 1
I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
1Kor 1:12 - Míním pak toto, že jeden každý z vás říká: Já jsem Pavlův, já Apollův, já Petrův, já pak Kristův.
Verš 4
I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
Mt 3:11 - Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.
Mk 1:4 - Křtil Jan na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.
Lk 3:16 - Odpověděl Jan všechněm, a řka: Jáť zajisté křtím vás vodou, ale jdeť silnější nežli já, kteréhožto nejsem hoden rozvázati řeménka u obuvi jeho. Tenť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm.
Jn 1:26 - Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
Sk 1:5 - Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech.
Sk 11:16 - I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým.
Verš 6
A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali.
Sk 8:17 - Tedy vzkládali na ně ruce, a oni přijali Ducha svatého.
Sk 11:15 - Když jsem pak já mluviti začal, sstoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku.
Verš 9
A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázání čině v škole nějakého Tyranna.
2Tim 1:15 - Víš snad o tom, že se odvrátili ode mne všickni, kteříž jsou v Azii, z nichžto jest Fygellus a Hermogenes.
Verš 11
A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
Mk 16:20 - A oni šedše, kázali všudy, a Pán jim pomáhal, a slov jejich potvrzoval činěním divů.
Sk 14:3 - I byli tu za dlouhý čas, směle a svobodně mluvíce v Pánu, kterýž svědectví vydával slovu milosti své, a působil to, aby se dáli divové a zázrakové skrze ruce jejich.
Verš 18
Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
Mt 3:6 - A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své.
Verš 20
Tak jest mocně rostlo slovo Páně a zmocňovalo se.
Iz 55:11 - Tak bude slovo mé, kteréž vyjde z úst mých. Nenavrátí se ke mně prázdné, ale učiní to, což mi se líbí, a prospěšně to vykoná, k čemuž je posílám.
Verš 21
A když se to všecko dokonalo, uložil Pavel v duchu svém, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.
Rim 15:25 - Nyní pak beru se do Jeruzaléma, službu čině svatým.
Gal 2:1 - Potom po čtrnácti letech opět vstoupil jsem do Jeruzaléma s Barnabášem, pojav s sebou i Tita.
Verš 23
Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
2Kor 1:8 - Nechcemeť zajisté, abyste nevěděli, bratří, o soužení našem, kteréž jsme měli v Azii, že jsme nad míru přetíženi byli a nad možnost, tak že jsme již o životu svém byli pochybili.
Verš 24
Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné modly Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
Sk 16:16 - I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním.
Verš 26
A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
Ž 115:4 - Modly pak jejich jsou stříbro a zlato, dílo rukou lidských.
Jer 10:3 - Ustanovení zajisté těch národů jsou pouhá marnost. Nebo setna dřevo sekerou v lese, dílo rukou řemeslníka,
Verš 29
I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
Sk 20:4 - I šel s ním Sópater Berienský až do Azie, a z Tessalonicenských Aristarchus a Sekundus a Gáius Derbeus a Timoteus, z Azianských pak Tychikus a Trofimus.
Sk 27:2 - Tedy všedše na lodí Adramyttenskou, abychom se plavili podle krajin Azie, pustili jsme se na moře. A byl s námi Aristarchus Macedonský z Tessaloniky.
Kol 4:10 - Pozdravuje vás Aristarchus, spoluvězeň můj, a Marek, sestřenec Barnabášův, (o kterémž jsem vám poručil, přišel-li by k vám, přijmětež jej;)
Sk 19,1 - "Horné kraje" sú Galácia a Frýgia. Pavol teda prišiel do Efezu po anatolskej náhornej rovine. Efez bolo kvitnúce hlavné mesto rímskej provincie Ázie, významné obchodné a kultúrne stredisko s 300 000 obyvateľmi. Pavol tu strávil viac než dva roky (19, 1–40). Spomínaní "učeníci" ešte neboli kresťanmi (porov. v. 3 a 5).
Sk 19,6 - Udelil im sviatosť birmovania, v ktorej dostali Svätého Ducha.
Sk 19,9 - Pravdepodobne ide o učiteľa rétoriky, ktorý prenajímal miestnosť Pavlovi. "Cesta"; porov. poznámku k 9, 2. Originál má len slovo "cesta".
Sk 19,13 - Porov. Mt 12, 27.
Sk 19,14 - Pravdepodobne ide o niekoho, kto bol na čele niektorej kňazskej triedy, alebo si titul veľkňaza privlastnil. Dejiny totiž veľkňaza s takýmto menom nepoznajú.
Sk 19,19 - Hoci sa cena zdá prehnaná, nesmieme zabúdať, že literatúra tohto druhu bola vtedy veľmi cenená. Jedna drachma zodpovedala dennej mzde robotníka.
Sk 19,23 - "Cesta" – porov. poznámku k 9, 2.
Sk 19,24 - V Efeze bol svetoznámy chrám bohyne plodnosti Diany (Artemidy).
Sk 19,29 - Bolo to najväčšie zo známych divadiel staroveku. Zmestilo sa doň 25 000 divákov.
Sk 19,31 - Aziarchovia boli funkcionári, ktorí stáli na čele všetkých chrámov v Ázii, v ktorých sa vzdávala božská úcta rímskym cisárom.