  | ŽalmyBiblia - Sväté písmo(CEP - Český - Ekumenický preklad) | Ž 42, 1-12 |
1 (CEP) Pro předního zpěváka. Poučující, pro Kórachovce.
1 (ROH) Náčelníkovi speváckeho sboru. Vyučujúci žalm synov Kórachových.
2 (CEP) Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože!
2 (ROH) Ako reve jeleň za potokmi vody, tak reve moja duša k tebe, ó, Bože.
3 (CEP) Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří?
3 (ROH) Moja duša žízni túžbou po Bohu, po živom Bohu, a hovorí: Kedy už prijdem a ukážem sa pred tvárou Božou!
4 (CEP) Slzy jsou chléb můj ve dne i v noci, když se mne každý den ptají: "Kde je tvůj Bůh?"
4 (ROH) Lebo ta prišlo, že mi je moja slza chlebom vodne i vnoci, keď mi hovoria každý deň: Kdeže je tvoj Bôh?
5 (CEP) Vzpomínám na to a duši vylévám v sobě, jak jsem se v čele zástupu brával k Božímu domu, jak zvučně plesal a vzdával chválu hlučící dav, když slavil svátek.
5 (ROH) Keď sa rozpomínam na to, vylievam v sebe svoju dušu, že som chodieval so zástupom a vodieval som ich až do domu Božieho s hlasom spevu a chvály, slávnostné množstvo.
6 (CEP) Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jen jemu, své spáse.
6 (ROH) Prečo si smutná, moja duša, a prečo sa nepokojíš vo mne? Čakaj na Boha lebo ho ešte budem chváliť, rôzne spasenie jeho tvári.
7 (CEP) Můj Bože, duše se ve mně tak trpce rmoutí, proto mé vzpomínky za tebou spějí z krajiny jordánské, z chermónských končin, od hory Miseáru.
7 (ROH) Môj Bože, moja duša smúti vo mne; preto sa rozpomínam na teba zo zeme Jordána, zo zeme výšin Hermona a od vrchu Mic'ára [Mic'ár = Malý].
8 (CEP) Propastná tůně na tůni volá v hukotu peřejí tvých, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne valí.
8 (ROH) Priepasť priepasti sa ozýva na zvuk tvojich trubíc, plných riavy. Všetok tvoj príboj a všetky tvoje vlny sa valia prezo mňa.
9 (CEP) Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství svému a v noci své písni být se mnou! Modlím se k Bohu života mého,
9 (ROH) Avšak vodne prikáže Hospodin svojej milosti, a vnoci bude jeho pieseň u mňa, a modlitba sa bude vznášať k silnému Bohu môjho života.
10 (CEP) promlouvám k Bohu, své skále: "Proč na mě zapomínáš, proč musím chodit zármutkem sklíčen v sevření nepřítele?"
10 (ROH) Poviem silnému Bohu, svojej skale: Prečo si zabudol na mňa? Prečo musím chodiť smutný pre útisk nepriateľa?
11 (CEP) Smrtelnou ranou mým kostem jsou protivníci, kteří mě tupí, když se mě každý den ptají: "Kde je tvůj Bůh?" [ (Psalms 42:12) Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh. ]
11 (ROH) Je to, jako čo by mi lámal kosti, keď sa mi rúhajú moji protivníci, keď mi hovoria deň ako deň: Kde je tvoj Bôh?
12 ----
12 (ROH) Prečo si smutná, moja duša, a prečo sa nepokojíš vo mne? Čakaj na Boha, lebo ho ešte budem chváliť, rôzne spasenie svojej tvári a svojho Boha.
| | | Ž 42, 1-12 |
Verš 9
Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství svému a v noci své písni být se mnou! Modlím se k Bohu života mého,
Ž 35:14 - Choval jsem se, jako by byl postižen můj druh či bratr, byl jsem sehnut, sklíčen smutkem jak truchlící matka.
Ž 38:6 - Páchnou, hnisají mé rány pro mou pošetilost.
Ž 43:2 - Tys přece moje záštita, Bože. Proč zanevřel jsi na mě, proč stále chodit mám zármutkem sklíčen v sevření nepřítele?
Verš 2
Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože!
Ž 63:1 - Žalm Davidův, když byl v Judské poušti.
Verš 3
Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří?
Ž 80:5 - Hospodine, Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem při modlitbách svého lidu?
Verš 5
Vzpomínám na to a duši vylévám v sobě, jak jsem se v čele zástupu brával k Božímu domu, jak zvučně plesal a vzdával chválu hlučící dav, když slavil svátek.
Ž 43:5 - Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh.
Z 42 - Lenže niekde by sa toto vysvetlenie nezhodovalo s obsahom žalmu, a preto niektorí autori (Herkenne, 11) navrhujú zmysel "nábožná, pobožná pieseň". Autorom žalmu je jeden zo synov Koreho, potomok onoho Koreho, ktorý bol tak prísne potrestaný pre odboj voči Mojžišovi (Nm 16,1 n.). Synovia Koreho boli leviti a za Dávidových časov tvorili skupinu spevákov svätostánku. Jeden z nich, Heman (1 Krn 25,6), bol majstrom chóru. Rodina Kore prežila aj babylonské zajatie, a preto pri označovaní autorstva menom "Koreho synov" nemáme vždy zodpovedanú otázku, kedy ktorý žalm vznikol. V tejto Knihe sa synom Koreho pripisujú žalmy 42 - 49, z Tretej knihy 84 - 85 a 87 - 88. Korachitské žalmy sú obsahove, štýlovo najkrajšie čiastky starozákonnej lyriky; precítenou láskou lipnú ku svätostánku a svätému mestu.Žalmy 42 a 43 sú vlastne jedným žalmom. Rozdelenie jedného žalmu na dva nastalo pravdepodobne z dôvodov liturgických. Ak korachitské žalmy vynikajú krásou obsahu a formy, tento žalm je perlou Druhej knihy žaltára.Kedy žalm vznikol, ťažko určiť. Je isté, že to bolo ešte pred babylonským zajatím, pretože sa v žalme predpokladá jestvovanie svätostánku (42,3 a 43,3), a po Šalamúnovi, lebo je tu reč o Pánovom chráme (42,5).
Z 42,7 - Svoje spomienky a túžbu po svätyni vysiela "od Jordána a Hermonu". Hermon je horstvo asi 30 km dlhé a dosahuje výšku 2760 m. "Misar" je pravdepodobne dnešný Zá'órah, 3 km južne od Bániás, kde je najväčší prameň Jordána. Toto naznačuje, že žalmista sa zdržuje v okolí prameňov Jordána, teda v severnej čiastke Palestíny.
Z 42,8 - Jordán má mnoho vodopádov na svojom hornom toku.
