Kniha Jób

1 (BKR) Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
1 (ROH) A odpovedal Cófar Naamatský a riekol:

2 (BKR) Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
2 (ROH) Tak tedy moje myšlienky ma nútia odpovedať, a to zato, že to súri vo mne.

3 (BKR) Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
3 (ROH) Kázeň, ktorá vrhá potupu na mňa, čujem, a duch mi káže odvetiť z môjho umu.

4 (BKR) Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
4 (ROH) Či ty vieš to, čo bolo od veku, odkedy Bôh postavil človeka na zemi:

5 (BKR) Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
5 (ROH) že plesanie bezbožných je len hen z blízka, a že radosť pokrytca trvá len na chvíľu?

6 (BKR) Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
6 (ROH) Keby jeho pýcha vystúpila až do neba, a jeho hlava keby sa dotkla oblaku,

7 (BKR) Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
7 (ROH) jednako zahynie na večnosť ako jeho lajno. Tí, ktorí ho vídali, povedia: Kam sa podel?

8 (BKR) Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
8 (ROH) Zaletí jako sen, a nenajdú ho, a bude zahnaný jako videnie noci.

9 (BKR) Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
9 (ROH) Oko, ktoré ho vídalo, neuvidí ho viacej, ani ho viacej neuzrie jeho miesto.

10 (BKR) Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
10 (ROH) Jeho synovia budú hľadať priazne chudobných, a jeho ruky navrátia jeho nespravedlivo nadobudnutý majetok.

11 (BKR) Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
11 (ROH) Jeho kosti sú plné vlahy jeho mladosti; ale to všetko spolu s ním ľahne do prachu.

12 (BKR) A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
12 (ROH) Ak sladí v jeho ústach zlosť, a on ju utajuje pod svojím jazykom,

13 (BKR) Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
13 (ROH) šetrí ju a neopustí jej, ale ju zdržuje medzi svojimi ďasnami:

14 (BKR) Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
14 (ROH) jeho pokrm sa premení v jeho črevách, na žlč jedovatých hadov v jeho vnútornostiach.

15 (BKR) Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
15 (ROH) Pohltil majetok, ale ho vyvráti; silný Bôh ho vyženie z jeho brucha.

16 (BKR) Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
16 (ROH) Bude ssať jed ľútych hadov; jazyk vretenice ho zabije.

17 (BKR) Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
17 (ROH) Nebude smieť vidieť potoky, rieky tokov medu a mlieka.

18 (BKR) Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
18 (ROH) Navráti cudziu prácu únavnú a nezhltne, jako i majetok, ktorý získal zámenou, a nebude plesať.

19 (BKR) Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
19 (ROH) Lebo drvil, opúšťal chudobných; olúpil dom, a nevystavil ho.

20 (BKR) Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
20 (ROH) Lebo neznal pokoja vo svojom lone a tak ani nezachráni ničoho zo svojich vzácností.

21 (BKR) Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
21 (ROH) Nezostalo ničoho z jeho žrádla; preto ani nepotrvá jeho dobré.

22 (BKR) Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
22 (ROH) V plnosti jeho dostatku bude mu úzko; každá ruka utrápeného prijde na neho.

23 (BKR) By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
23 (ROH) Nech len má, čím by naplnil svoje brucho; Bôh pošle na neho páľu svojho hnevu a dá to pršať na neho pri jeho pokrme.

24 (BKR) Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
24 (ROH) Bude utekať pred železnou zbraňou; medené lučište ho prebodne.

25 (BKR) Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
25 (ROH) Vytasí meč, ale vyjde z jeho vlastného tela, a lesklá oceľ vyjde z jeho žlči, kým budú na ňom hrôzy smrti.

26 (BKR) Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
26 (ROH) Samá tma je skrytá pre jeho poklady; strávi ho oheň, ktorý nebol rozdúchaný, a spasie ostatok v jeho stáne.

27 (BKR) Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
27 (ROH) Nebesia odhalia jeho neprávosť, a zem povstane proti nemu.

28 (BKR) Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
28 (ROH) Odstehuje sa úroda jeho domu; rozplynie sa to všetko v deň jeho hnevu.

29 (BKR) Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
29 (ROH) To je podiel bezbožného človeka od Boha a dedičstvo, pririeknuté mu od silného Boha.