Hľadaný výraz: Lk 9,51-13,21, Preklad: Český - Bible 21, Počet výsledkov: 5
| 51 Když se začal blížit čas, kdy měl být vzat vzhůru, pevně se rozhodl k cestě do Jeruzaléma. 52 Vyslal před sebou posly a ti šli napřed do jedné samařské vesnice, aby pro něj vše připravili. 53 Místní ho ale nepřijali, protože byl rozhodnut jít do Jeruzaléma. 54 Když to viděli učedníci Jakub a Jan, navrhli: "Pane, máme přivolat oheň z nebe, aby je pohltil?" 55 Ježíš se však obrátil a okřikl je. 56 Šli tedy do jiné vesnice. 57 Cestou mu někdo řekl: "Budu tě následovat, kamkoli půjdeš." 58 Ježíš mu odpověděl: "Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil." 59 Jiného vyzval: "Pojď za mnou!" On ale řekl: "Pane, dovol, ať nejdřív odejdu a pochovám svého otce." 60 Ježíš mu odpověděl: "Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé; ty pojď rozhlašovat Boží království!" 61 Další mu řekl: "Pane, půjdu za tebou, ale dovol, ať se napřed rozloučím se všemi doma." 62 Ježíš mu odpověděl: "Kdo se chopí pluhu a ohlíží se zpátky, nehodí se pro Boží království." |
| 1 Potom Pán určil dalších dvaasedmdesát a vyslal je před sebou po dvou do každého města a místa, kam měl sám přijít. 2 Řekl jim: "Žeň je obrovská, ale dělníků málo. Proto proste Pána žně, ať vypudí dělníky na svou žeň. 3 Jděte. Hle, posílám vás jako beránky mezi vlky. 4 Neberte s sebou měšec ani mošnu ani obuv a s nikým se po cestě nezdravte. 5 Do kteréhokoli domu vejdete, nejdříve řekněte: ‚Pokoj tomuto domu.' 6 Bude-li tam přítel pokoje, váš pokoj spočine na něm; a pokud ne, navrátí se k vám. 7 V tom domě zůstávejte a jezte a pijte, co nabízejí - dělník si přece zaslouží svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu. 8 V kterémkoli městě vás přijmou, jezte, co vám nabídnou. 9 Uzdravujte v tom městě nemocné a říkejte jim: ‚Přišlo k vám Boží království.' 10 Když ale přijdete do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte na jeho ulice a řekněte: 11 ‚Setřásáme na vás i ten prach z vašeho města, který nám ulpěl na nohou. Vězte ale, že přišlo Boží království!' 12 Říkám vám, že v onen den bude lehčeji Sodomě než takovému městu. 13 Běda tobě, Korozaim, běda tobě, Betsaido! Kdyby se zázraky, které se dějí u vás, staly v Týru a Sidonu, dávno by činili pokání v pytlovině a popelu. 14 Týru a Sidonu však bude na soudu lehčeji než vám. 15 A ty, Kafarnaum, které jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla budeš svrženo. 16 Kdo vám naslouchá, naslouchá mně. Kdo vás odmítá, odmítá mě. Kdo odmítá mě, odmítá Toho, který mě poslal." 17 Když se těch dvaasedmdesát vrátilo, radostně mu říkali: "Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu!" 18 Odpověděl jim: "Viděl jsem, jak satan spadl z nebe jako blesk. 19 Hle, uděluji vám moc šlapat po hadech a štírech i po veškeré síle nepřítele a vůbec nic vám neublíží. 20 Neradujte se ale z toho, že se vám poddávají duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích." 21 V tu chvíli se Ježíš rozveselil v Duchu svatém a řekl: "Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo. 22 Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo neví, kdo je Syn, jedině Otec, a kdo je Otec, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit." 23 V soukromí se pak obrátil k učedníkům a řekl jim: "Blaze očím, které vidí, co vy vidíte. 24 Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli spatřit, co vy vidíte, ale nespatřili, a slyšet, co slyšíte, ale neslyšeli." 25 A hle, jeden znalec Zákona vstal a chtěl ho vyzkoušet: "Mistře, co mám dělat, abych se stal dědicem věčného života?" 26 Ježíš mu řekl: "Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?" 27 Odpověděl: "‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, ze vší své síly a celou svou myslí,' a ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.'" 28 "Správně jsi odpověděl," řekl mu Ježíš. "Dělej to a budeš žít." 29 On se ale chtěl nějak ospravedlnit, a tak se Ježíše zeptal: "A kdo je můj bližní?" 30 Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk byl na cestě z Jeruzaléma do Jericha přepaden lupiči. Obrali ho, zbili, nechali ho tam ležet polomrtvého a odešli. 31 Náhodou tudy šel jeden kněz; když ho uviděl, obloukem se mu vyhnul. 32 Podobně to bylo s levitou, který se tam objevil; když ho uviděl, obloukem se mu vyhnul. 33 Potom k němu přišel jeden Samaritán, který tudy cestoval; když ho uviděl, byl pohnut soucitem. 34 Přistoupil, ovázal mu rány a polil je olejem a vínem. Naložil ho na svého mezka, dovezl do hostince a postaral se o něj. 35 Druhého dne vytáhl dva denáry a dal je hostinskému se slovy: ‚Postarej se o něj. Cokoli bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se vrátím.' 36 Co myslíš - kdo z těch tří byl tomu přepadenému bližním?" 37 "Ten, který mu prokázal milosrdenství," odpověděl znalec Zákona. "Jdi a jednej tak i ty," řekl mu Ježíš. 38 Cestou přišel do jedné vesnice, kde ho k sobě přijala jistá žena jménem Marta. 39 Její sestra Marie se posadila k Pánovým nohám a poslouchala jeho slova. 40 Marta však byla zaneprázdněna spoustou práce. Nakonec za ním přišla a řekla: "Pane, tebe nezajímá, že má sestra nechala všechnu práci na mně? Řekni jí přece, ať mi pomůže!" 41 Pán jí odpověděl: "Marto, Marto, staráš se a trápíš se mnoha věcmi. 42 Jen jedno je však potřeba. Marie si vybrala správně a to jí nikdo nevezme." |
| 1 Jednou se na jednom místě modlil, a když přestal, jeden z jeho učedníků mu řekl: "Pane, nauč nás modlit se, jako to Jan učil své učedníky." 2 Pověděl jim: "Když se modlíte, říkejte: Otče, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! 3 Dávej nám denně náš denní chléb 4 a odpusť nám naše hříchy - vždyť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuveď nás do pokušení." 5 Potom jim řekl: "Kdo z vás má přítele, za kterým přijde o půlnoci s prosbou: ‚Příteli, půjč mi tři chleby - 6 navštívil mě přítel, který je na cestách, a nemám, co bych mu nabídl,' 7 a on mu zevnitř odpoví: ‚Neobtěžuj, dveře už jsou zamčené a děti jsou se mnou v posteli; nemohu vstát a něco ti dávat'? 8 Říkám vám: I kdyby nevstal a nedal mu to kvůli jejich přátelství, zvedne se a dá mu, co potřebuje, kvůli jeho neodbytnosti. 9 A tak vám říkám: Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. 10 Každý, kdo prosí, dostává, kdo hledá, nalézá a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. 11 Který z vás otců podá svému synu hada, když tě poprosí o rybu? 12 A když poprosí o vejce, podáš mu snad štíra? 13 Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kteří ho prosí?" 14 Jednou Ježíš vymítal démona němoty. Když démon vyšel a ten němý začal mluvit, zástupy užasly. 15 Někteří ale říkali: "Vymítá démony Belzebubem, knížetem démonů!" 16 Jiní ho zase pokoušeli tím, že od něj žádali znamení z nebe. 17 On ale znal jejich myšlenky, a tak jim řekl: "Každé království rozdělené samo proti sobě pustne a dům rozdělený proti domu padá. 18 Pokud je i satan rozdělen sám proti sobě, jak obstojí jeho království? Říkáte přece, že vymítám démony Belzebubem. 19 A pokud já vymítám démony Belzebubem, kým je vymítají vaši synové? Oni proto budou vašimi soudci. 20 Vymítám-li však démony Božím prstem, jistě k vám přišlo Boží království. 21 Když silný ozbrojenec hlídá svůj palác, jeho majetek je v klidu. 22 Když ho ale napadne někdo silnější a přemůže ho, vezme mu všechnu výzbroj, na kterou spoléhal, a jeho kořist rozdělí. 23 Kdo není se mnou, je proti mně; kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje. 24 Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po vyprahlých místech a hledá odpočinek. Když ho nenajde, řekne si: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' 25 Když přijde a nalezne jej vymetený a ozdobený, 26 jde a přibere sedm jiných duchů, horších, než je sám. Pak vejdou dovnitř, zabydlí se tam a nakonec tomu člověku bude hůře než na začátku." 27 Během jeho řeči jedna žena ze zástupu vykřikla: "Blaze lůnu, které tě nosilo, a prsům, jež jsi sál!" 28 On na to řekl: "Spíše blaze těm, kdo slyší Boží slovo a dodržují je." 29 Zatímco kolem něj houstly davy, Ježíš pokračoval: "Toto pokolení je zlé. Vyžaduje znamení, ale žádné znamení nedostane, kromě znamení Jonášova. 30 Jako se Jonáš stal znamením pro Ninivské, tak bude Syn člověka znamením pro toto pokolení. 31 Královna Jihu povstane na soudu s lidmi tohoto pokolení a odsoudí je, neboť přijela z kraje světa, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a hle, zde je někdo víc než Šalomoun. 32 Obyvatelé Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť po Jonášově kázání činili pokání, a hle, zde je někdo víc než Jonáš. 33 Nikdo nerozsvítí lampu, aby ji postavil do skrýše nebo pod nádobu. Staví ji na svícen, aby příchozí viděli světlo. 34 Tvé oko je lampou těla. Je-li tvé oko štědré, celé tvé tělo je jasné. Když je však lakomé, je i tvé tělo temné. 35 Dej tedy pozor, ať světlo v tobě není tmou. 36 Když bude celé tvé tělo jasné a žádná jeho část nebude temná, pak bude celé tak jasné, jako když tě lampa osvěcuje svým jasem." 37 Když domluvil, jeden farizeus ho pozval k sobě na oběd. Ježíš přišel a hned zamířil ke stolu. 38 Farizeus se podivil, když uviděl, že se před obědem nejdříve neumyl. 39 Pán mu na to řekl: "Vy farizeové leštíte pohár a mísu zvenku, ale vaše nitro je plné hrabivosti a podlosti. 40 Blázni! Copak Ten, který stvořil vnějšek, nestvořil také vnitřek? 41 Dejte chudým, co máte v mísách, a hle - všechno vám bude čisté! 42 Běda vám farizeům, že dáváte desátky z máty a routy a z kdejaké byliny, ale spravedlnost a Boží lásku opomíjíte. Těmto věcem jste se měli věnovat a tamty nezanedbávat. 43 Běda vám farizeům, neboť milujete čestná sedadla na shromážděních a zdravení na náměstích. 44 Běda vám, neboť jste jako nezřetelné hroby - lidé po nich chodí, ani to nevědí." 45 "Mistře," ozval se jeden ze znalců Zákona, "když takhle mluvíš, urážíš i nás." 46 "Běda i vám znalcům Zákona!" odpověděl Ježíš. "Zatěžujete lidi neúnosnými břemeny, ale sami na ta břemena ani prstem nesáhnete. 47 Běda vám, že stavíte hroby proroků, které zabili vaši otcové! 48 Tím jen dosvědčujete a schvalujete skutky svých otců. Oni je totiž zabíjeli a vy jim stavíte hroby. 49 Proto také Moudrost Boží řekla: ‚Pošlu k nim proroky a apoštoly; některé z nich zabijí a jiné budou pronásledovat.' 50 Toto pokolení se proto bude zodpovídat za krev všech proroků, prolévanou od stvoření světa - 51 od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a chrámem. Ano, říkám vám, toto pokolení se bude zodpovídat. 52 Běda vám znalcům Zákona, že jste vzali klíč k poznání! Sami jste nevešli a těm, kdo vcházeli, jste zabránili." 53 Když pak odešel, začali ho znalci Písma a farizeové zle napadat. Stále znovu se vraceli k jeho výrokům 54 a snažili se vymyslet, jak by ho chytili za slovo. |
| 1 Mezitím se shromáždil mnohatisícový dav, takže lidé po sobě šlapali. Ježíš promluvil především ke svým učedníkům: "Dávejte si pozor na farizejský kvas, jímž je pokrytectví. 2 Není totiž nic skrytého, co nebude zjeveno, ani nic tajného, co nebude poznáno. 3 Co jste říkali ve tmě, bude slyšet na světle, a co jste ve svých pokojích šeptali do ucha, se bude hlásat ze střech. 4 Vám, svým přátelům, říkám: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo a potom nemají, co by udělali víc. 5 Ukážu vám, koho se máte bát: Bojte se Toho, který když zabije, má moc uvrhnout do pekla. Ano, říkám vám, Toho se bojte. 6 Neprodává se snad pět vrabců za dva haléře? Přitom ani jeden z nich není před Bohem zapomenut. 7 Vám jsou ale spočítány i všechny vlasy na hlavě! Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců. 8 Říkám vám: Kdokoli mě vyzná před lidmi, toho i Syn člověka vyzná před Božími anděly. 9 Kdo mě ale před lidmi zapře, ten bude zapřen před Božími anděly. 10 Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno, ale tomu, kdo by se rouhal Duchu svatému, odpuštěno nebude. 11 Když vás povedou do shromáždění a před vrchnosti a vlády, nestarejte se, čím a jak se máte hájit a co říkat. 12 Duch svatý vás v tu chvíli naučí, co máte říci." 13 Někdo z davu ho požádal: "Mistře, řekni mému bratrovi, ať se se mnou rozdělí o dědictví!" 14 "Člověče," odpověděl mu Ježíš, "kdo mě ustanovil vaším soudcem nebo rozhodčím?" 15 Tehdy všem řekl: "Dejte si pozor, varujte se veškeré chamtivosti! Život přece nespočívá v hromadění majetku." 16 Potom jim vyprávěl podobenství: "Pole jednoho bohatého člověka přineslo hojnou úrodu. 17 Přemýšlel: ‚Co si počnu? Vždyť nemám kam shromáždit úrodu!' 18 Pak si řekl: ‚Udělám tohle - zbořím své stodoly, postavím větší a do nich shromáždím všechno své obilí a zásoby. 19 Pak si budu moci říci: Podívej, máš spoustu zásob na spoustu let. Oddechni si, jez, pij, užívej!' 20 Bůh mu ale řekl: ‚Ty blázne! Dnes v noci umřeš. Čí bude, co sis nachystal?' 21 Tak je to, když někdo hromadí pro sebe, ale nebohatne v Bohu." 22 Potom se obrátil ke svým učedníkům: "Říkám vám, nemějte starost o svůj život ani o své tělo - co budete jíst a co si oblečete. 23 Život je přece víc než jídlo a tělo víc než oblečení. 24 Podívejte se na havrany. Nesejí ani nežnou, nemají spíže ani stodoly, ale Bůh je živí. Čím větší cenu máte vy než ptáci! 25 Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den? 26 Když nezmůžete ani to nejmenší, proč se staráte o to ostatní? 27 Podívejte se na lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. 28 Když Bůh takto obléká trávu, která je dnes na louce a zítra bude hozena do pece, čím spíše vás, vy malověrní?! 29 Nezabývejte se tím, co budete jíst a co pít, ani se tím nezneklidňujte. 30 Všechny ty věci vyhledávají pohané tohoto světa, ale váš Otec ví, že je potřebujete. 31 Hledejte raději jeho království a toto vše vám bude přidáno. 32 Neboj se, malé stádečko. Vašemu Otci se zalíbilo dát vám království. 33 Prodávejte svůj majetek a dávejte chudým. Pořiďte si měšce, které nezchátrají, nehynoucí poklad v nebi, kam zloděj nepřijde a kde mol neničí. 34 Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce." 35 "Mějte přepásaná bedra a rozsvícené lampy. 36 Buďte jako lidé očekávající, kdy se jejich pán vrátí ze svatby, aby mu otevřeli, hned jak přijde a zatluče. 37 Blaze služebníkům, které pán při svém příchodu zastihne bdící. Amen, říkám vám, že se opáše zástěrou, posadí je za stůl, přistoupí a bude jim sloužit. 38 Přijde-li uprostřed noci nebo před svítáním a zastihne je připravené, blaze jim. 39 Pochopte, že kdyby hospodář věděl, v jakou hodinu má přijít zloděj, nedovolil by mu vloupat se do domu. 40 Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, o které netušíte." 41 "Pane," zeptal se ho Petr, "říkáš to podobenství jen nám, nebo i všem ostatním?" 42 Pán odpověděl: "Kdo je ten věrný a moudrý správce, kterého pán ustanoví nad svým služebnictvem, aby jim v patřičný čas dával vyměřený pokrm? 43 Blaze služebníku, kterého jeho pán při příchodu zastihne, že tak jedná. 44 Vpravdě vám říkám, že ho ustanoví nad vším svým majetkem. 45 Kdyby si ale ten služebník v srdci řekl: ‚Můj pán dlouho nejde' a začal by bít sluhy a služky a jíst, pít a opíjet se, 46 pak jeho pán přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná, odhalí ho a vykáže ven mezi nevěrné. 47 Služebník, který znal vůli svého pána, ale nepřipravil se a nejednal podle jeho vůle, bude hodně bit. 48 Ten, který ji neznal, bude bit méně, i když dělal trestuhodné věci. Komukoli je hodně dáno, od toho bude hodně vyžádáno. Komu svěřili hodně, od toho vyžádají víc. 49 Přišel jsem na zem založit oheň a jak toužím, aby už hořel! 50 Mám ale podstoupit křest a jak je mi úzko, dokud se nevykoná! 51 Myslíte si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj? Říkám vám, ne pokoj, ale rozdělení! 52 Od nynějška jich bude pět rozděleno v jednom domě: tři proti dvěma a dva proti třem. 53 Otec bude proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni." 54 Potom se obrátil k zástupům: "Když vidíte od západu přicházet oblak, hned říkáte: ‚Blíží se liják,' a je to tak. 55 Když fouká jižní vítr, říkáte: ‚Bude horko,' a bývá. 56 Pokrytci! Umíte rozeznat úkazy na zemi i na nebi; jak to, že nerozeznáte, jaký je teď čas? 57 A proč ani sami nepoznáte, co je správné? 58 Když jdeš se svým odpůrcem k vrchnosti, snaž se s ním cestou vypořádat. Jinak tě potáhne k soudci, soudce tě vydá biřici a biřic tě vsadí do vězení. 59 Říkám ti: Nikdy odtud nevyjdeš, dokud nevrátíš poslední haléř." |
| 1 V tu dobu mu někteří z přítomných vyprávěli o Galilejcích, jejichž krev Pilát smísil s jejich oběťmi. 2 Ježíš jim odpověděl: "Myslíte si, že se jim to stalo, protože byli větší hříšníci než všichni ostatní Galilejci? 3 Říkám vám, že nikoli. Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni. 4 Myslíte si, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než všichni ostatní obyvatelé Jeruzaléma? 5 Říkám vám, že nikoli. Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni." 6 Potom jim vyprávěl toto podobenství: "Jeden člověk vysadil na své vinici fíkovník. Přišel a hledal na něm ovoce, ale marně. 7 Řekl tedy vinaři: ‚Podívej se, už tři roky přicházím a hledám na tom fíkovníku ovoce, ale marně. Poraz ho. Proč tu má zabírat místo?' 8 Vinař mu odpověděl: ‚Nech ho tu ještě rok, pane. Okopám ho a pohnojím, 9 snad začne nést ovoce. Pokud ne, porazíš ho pak.'" 10 V sobotu pak učil v jedné synagoze. 11 A hle, byla tam žena postižená už osmnáct let duchem nemoci; byla sehnutá tak, že se vůbec nemohla narovnat. 12 Když ji Ježíš uviděl, zavolal ji k sobě. "Ženo, tvá nemoc je pryč," řekl jí. 13 Vložil na ni ruce, a ona se hned narovnala a oslavovala Boha. 14 Představeného synagogy však rozhořčilo, že Ježíš uzdravoval v sobotní den, a tak řekl zástupu: "Je šest dní, kdy se má pracovat. Během nich přicházejte a nechte se uzdravovat, ale ne v sobotu!" 15 "Pokrytče!" odpověděl mu Pán. "Neodvazuje snad každý z vás v sobotu svého vola nebo osla od žlabu a nevodí ho napájet? 16 A tato dcera Abrahamova, kterou satan držel svázanou už osmnáct let, nesměla být v sobotu rozvázána ze svého pouta?" 17 Když to řekl, všichni jeho protivníci se zastyděli, ale všechen zástup se radoval ze všech slavných skutků, které dělal. 18 Tehdy řekl: "Čemu se podobá Boží království? K čemu ho přirovnám? 19 Je podobné zrnku hořčice, které člověk vzal, hodil je do své zahrady a vyrostl z něj strom, v jehož větvích se uhnízdili ptáci." 20 "K čemu přirovnám Boží království?" opakoval. 21 "Je podobné kvasu, který žena vzala a zadělala do tří měřic mouky, až nakonec všechno zkvasilo." |
