výhody registrácie

Kniha Genezis

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Gn 32, 1-32

1 (BKR) Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.
1 (ROH) A Jakob išiel svojou cestou, a stretli sa s ním anjeli Boží.

2 (BKR) I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.
2 (ROH) A Jakob povedal, keď ich videl: Toto je tábor Boží. A preto nazval meno toho miesta: Machnajim .

3 (BKR) Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.
3 (ROH) A Jakob poslal pred sebou poslov k Ezavovi, svojmu bratovi, do zeme Seira, do kraja Edomovho.

4 (BKR) A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.
4 (ROH) A prikázal im a riekol: Takto poviete môjmu pánovi Ezavovi: Takto hovorí tvoj služobník Jakob: Býval som ako pohostín u Lábana a bol som tam až doteraz.

5 (BKR) A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.
5 (ROH) A mám volov a oslov, drobné stádo a sluhov a dievky a poslal som popredku poslov oznámiť sa svojmu pánovi, aby som našiel milosť v tvojich očiach.

6 (BKR) I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.
6 (ROH) Potom sa navrátili poslovia k Jakobovi a vraveli: Prišli sme k tvojmu bratovi, k Ezavovi, ktorý ti aj ide oproti a štyristo mužov s ním.

7 (BKR) Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.
7 (ROH) A Jakob sa veľmi bál, a bolo mu úzko. A rozdelil ľud, ktorý bol s ním, i stádo i rožný statok i veľblúdov na dva tábory,

8 (BKR) Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.
8 (ROH) lebo povedal: Ak prijde Ezav k jednému táboru a zbije ho, tábor, ktorý pozostane, môže nejako uniknúť.

9 (BKR) I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,
9 (ROH) A Jakob povedal: Bože môjho otca Abraháma a Bože môjho otca Izáka, Hospodine, ktorý si mi povedal: Navráť sa do svojej zeme a ku svojej rodine, a učiním ti dobre,

10 (BKR) Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.
10 (ROH) menší som od všetkých tých skutkov milosrdenstva a od všetkej pravdy a vernosti, ktoré si učinil so svojím služobníkom, lebo len so svojou palicou som prešiel tento Jordán pred rokami a teraz som vo dva tábory.

11 (BKR) Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.
11 (ROH) Vytrhni ma, prosím, z ruky môjho brata, z ruky Ezava, lebo sa ho bojím, aby neprišiel a nezbil ma i matky s deťmi!

12 (BKR) Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.
12 (ROH) Avšak ty si povedal: Istotne ti dobre učiním a rozmnožím tvoje semeno, že ho bude jako piesku mora, ktorý nie je možné spočítať pre jeho množstvo.

13 (BKR) I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:
13 (ROH) A nocoval tam v tú noc. Potom vzal z toho, čo mu prišlo pod ruku, dar pre Ezava, svojho brata:

14 (BKR) Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,
14 (ROH) dvesto kôz a kozlov dvadsať, dvesto oviec a baranov dvadsať,

15 (BKR) Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.
15 (ROH) nadájajúcich veľblúdov s ich žriebätami tridsať, štyridsať kráv a desať býkov, dvadsať oslíc a desať osliat.

16 (BKR) A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.
16 (ROH) A oddal to do ruky svojich sluhov, každé stádo osobitne a povedal svojim sluhom: Iďte predo mnou a urobte tak, aby bol priestor medzi stádom a stádom.

17 (BKR) I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Čí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?
17 (ROH) Prvému prikázal a povedal: Keď sa stretne s tebou Ezav, môj brat, a bude sa pýtať a povie: Čí si ty? A kam ideš? A čie je toto stádo tu pred tebou?

18 (BKR) Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.
18 (ROH) Vtedy povieš: Tvojho služobníkov, Jakobov. Je to dar, poslaný môjmu pánovi Ezavovi. A hľa, i sám ide za nami.

19 (BKR) Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.
19 (ROH) A prikázal i druhému i tretiemu, i všetkým, ktorí išli za stádami, a riekol: To isté hovorte aj vy Ezavovi, keď ho najdete.

20 (BKR) A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.
20 (ROH) A tiež poviete: Hľa, i tvoj služobník Jakob ide za nami.- Lebo povedal: Ukrotím jeho tvár darom, ktorý ide predo mnou, a len potom uvidím jeho tvár, snáď ma tak prijme láskavo.

21 (BKR) A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.
21 (ROH) A tedy išiel dar pred ním, a on nocoval tej noci v tábore.

22 (BKR) A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.
22 (ROH) A vstal tej noci a vzal obe svoje ženy aj obe svoje dievky aj svojich jedenásť detí a prešiel cez brod Jaboka.

23 (BKR) Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.
23 (ROH) A vzal ich a prepravil ich cez ten potok a prepravil všetko, čo mal.

24 (BKR) A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.
24 (ROH) A Jakob zostal samotný. A zápasil tam s ním nejaký muž až do vtedy, keď vychádzala zora.

25 (BKR) A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.
25 (ROH) A vidiac, že ho nepremôže, dotkol sa kĺbu jeho bedra, a tak sa vyšinul kĺb bedra Jakobovho, keď s ním zápasil.

26 (BKR) A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.
26 (ROH) A riekol: Pusti ma, lebo už vychádza ranná zora. Ale on povedal: Nepustím ťa, len ak ma požehnáš.

27 (BKR) I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.
27 (ROH) A riekol mu: Čo je tvoje meno? A on povedal: Jakob.

28 (BKR) I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.
28 (ROH) A riekol: Nebude sa viacej nazývať tvoje meno iba Jakob, ale aj Izrael; lebo si sa kniežatsky boril s Bohom i s ľuďmi a premohol si.

29 (BKR) I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.
29 (ROH) A Jakob sa pýtal a povedal: Oznám mi, prosím, svoje meno! Ale on riekol: Prečo sa pýtaš na moje meno? A požehnal ho tam.

30 (BKR) Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.
30 (ROH) A Jakob nazval meno toho miesta Peniel; lebo vraj tu som videl Boha tvárou v tvár, a predsa je od záhuby vytrhnutá moja duša.

31 (BKR) I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.
31 (ROH) A slnce mu vyšlo, ako prešiel Penuel, ale kulhal na svoje bedro.

32 (BKR) Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.
32 (ROH) Preto nejedia synovia Izraelovi žily stehna, ktorá je na kĺbe bedra, až do tohoto dňa, pretože sa rušivo dotkol kĺba bedra Jakobovho, žily stehna.


Gn 32, 1-32





Verš 1
Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.
Gn 48:16 - Anděl ten, kterýž vytrhl mne ze všeho zlého, požehnejž dítek těchto; a ať slovou synové moji a synové otců mých Abrahama a Izáka; a ať se jako hmyz rozmnoží u prostřed země.

Verš 26
A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.
Oz 12:3 - V životě za patu držel bratra svého, a silou svou knížetsky se potýkal s Bohem.

Verš 12
Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.
Gn 28:13 - A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému.

Verš 28
I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.
Gn 35:10 - I řekl jemu Bůh: Jméno tvé jest Jákob. Nebude více nazývano jméno tvé toliko Jákob, ale Izrael také bude jméno tvé. Protož nazval jméno jeho Izrael.

Verš 9
I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,
Gn 31:13 - Já jsem ten silný Bůh, kterýž jsem se ukázal tobě v Bethel, kdež jsi pomazal kamene, kdež jsi mi se slibem zavázal; vstaniž nyní, vyjdi z země této, a navrať se do země příbuznosti své.

Gn 32,1-3 - Keď Jakub utekal pred rozhnevaným Ezauom, v Beteli videl anjelov, ktorí ho uistili, že sa mu všetko bude dariť. Teraz je anjelov omnoho viac ako prv, preto miesto, kde sa mu zjavili, nazýva Machanaim ,bojisko, tábor, vojsko'. Meno sa zachovalo v dnešnom Mahne.

Gn 32,4 - Ako sa Jakub blížil k vlasti, robil opatrenia na stretnutie s Ezauom. Rozprávanie predstavuje zvrat v myslení a konaní oboch bratov a je lekciou o odpustení a zmierení.

Gn 32,25-33 - Zápas je skutočný, jeho zmysel je náznačný. Jakub sa nemá čoho obávať, zvíťazí. Jakubovi sa vykĺboval bederný kĺb, pravdepodobne uvoľnila sa mu šľacha v nohe, a tak sa nemohol riadne opierať na nohu. Preto pri ďalšom zápolení drží sa pevne svojho záhadného súpera. – Slovami "Pusť ma…" anjel doznáva, že je premožený, víťazstvo prenecháva Jakubovi. Lenže Jakub poznáva, že muž je nadprirodzený zjav, a preto prosí od neho požehnanie ako záruku mieru (Oz 12,4 n.). Jakub dostáva požehnanie a nové meno Izrael, t. j. ,bojovník s Bohom' alebo ,Boží bojovník'.