Kniha Genezis

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Gn 32, 1-33

1 Časně ráno Lában vstal, políbil své vnuky i dcery a požehnal jim. Potom odešel a vrátil se domů. 2 Také Jákob odešel svou cestou a vtom se s ním setkali Boží andělé. 3 Jakmile je Jákob uviděl, zvolal: "To je Boží tábor!" A tak to místo nazval Machanajim, Dvojí tábor. 4 Jákob pak před sebou vypravil posly do země Seír, na edomskou planinu, ke svému bratru Ezauovi 5 a přikázal jim: "Povězte mému pánu Ezauovi: ‚Toto praví tvůj služebník Jákob: Pobýval jsem u Lábana; tam jsem se až dosud zdržoval. 6 Mám voly, osly, brav, otroky i otrokyně a vypravil jsem posly, abych se ohlásil svému pánu, doufaje ve tvou laskavost.'" 7 Poslové se pak vrátili k Jákobovi se slovy: "Šli jsme k tvému bratru Ezauovi, ale už ti jde naproti a je s ním čtyři sta mužů!" 8 Na Jákoba padl veliký strach a úzkost. Rozdělil své lidi, brav, skot i velbloudy do dvou táborů, 9 neboť si pomyslel: "Přijde-li Ezau k jednomu táboru a pobije ho, bude se ten druhý tábor moci zachránit." 10 Jákob zvolal: "Bože mého otce Abrahama, Bože mého otce Izáka, Hospodine, který jsi mi řekl: ‚Vrať se do své země a ke svému příbuzenstvu, a já způsobím, aby se ti vedlo dobře,' 11 nejsem hoden všeho milosrdenství a věrnosti, kterou jsi svému služebníku prokázal - vždyť jsem tento Jordán překročil pouze s holí, a teď jsou ze mne dva tábory! 12 Vytrhni mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezaua, neboť se bojím, že přijde a pobije mě i matky s dětmi. 13 Řekl jsi přece: ‚Jistě způsobím, aby se ti vedlo dobře, a učiním, že tvého semene bude jako mořského písku, nespočetného pro své množství.'" 14 A když na tom místě strávil noc, vybral z toho, co získal, dar pro svého bratra Ezaua: 15 200 koz a 20 kozlů, 200 ovcí a 20 beranů, 16 30 kojících velbloudic s mláďaty, 40 krav a 10 býků, 20 oslic a 10 oslů. 17 Svěřil je svým služebníkům, každé stádo zvlášť, a řekl jim: "Jděte přede mnou a mezi jednotlivými stády nechte odstup." 18 Tomu vepředu poručil: "Když se s tebou setká můj bratr Ezau a zeptá se tě: ‚Komu patříš a kam jdeš? A čí je to stádo před tebou?' 19 odpovíš: ‚Tvého služebníka Jákoba. Posílá to jako dar mému pánu Ezauovi a hle, sám jde za námi.'" 20 Také druhému, třetímu i všem ostatním, kteří hnali ta stáda, přikázal: "Takovým způsobem mluvte k Ezauovi, až ho najdete: 21 ‚Hle, tvůj služebník Jákob jde za námi.'" (Pomyslel si totiž: "Usmířím ho darem, který mě předchází. Když se s ním potom setkám, snad mě přijme.") 22 A tak šel dar před ním a on zůstal na noc v táboře. 23 V noci pak vstal a vzal své dvě ženy, své dvě otrokyně a svých jedenáct synů a přebrodil potok Jabok. 24 Vzal je a převedl je přes potok; převedl všechno, co měl. 25 Tehdy Jákob zůstal sám. Někdo s ním ale zápasil, až dokud nezačalo svítat. 26 Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, takže se Jákobovi při tom zápasu vymkl kyčel. 27 Tehdy řekl: "Pusť mě, začíná svítat!" "Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš!" odpověděl Jákob. 28 "Jak se jmenuješ?" zeptal se ho. "Jákob," odpověděl. 29 Na to mu řekl: "Tvé jméno už nebude znít Jákob, ale Izrael, Boží bojovník, neboť jsi zápasil s Bohem i s lidmi a zvítězil jsi!" 30 Jákob ho žádal: "Pověz mi prosím své jméno." On však odpověděl: "Proč se mě ptáš na jméno?" A požehnal mu tam. 31 Jákob pak to místo nazval Penuel, Boží tvář, neboť řekl: "Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl jsem zachráněn!" 32 A když minul Penuel, zazářilo mu slunce; a kulhal kvůli té kyčli. 33 (Proto synové Izraele až do dnešního dne nejedí sedací šlachu u kyčelního kloubu, protože Jákoba udeřil do kyčelního kloubu u sedací šlachy.)

Verš 1

Časně ráno Lában vstal, políbil své vnuky i dcery a požehnal jim. Potom odešel a vrátil se domů.

Gn 48:16 - Anděl, jenž mě ze všeho zlého vykoupil, nechť požehná těmto chlapcům. Nechť mé jméno díky nim dál zní, tak jako jméno mých otců Abrahama a Izáka, a nechť se na zemi jak potěr rozmnoží!"

Verš 26

Když viděl, že ho nepřemůže, udeřil ho do kyčelního kloubu, takže se Jákobovi při tom zápasu vymkl kyčel.

Oz 12:3 - Hospodin má žalobu proti Judovi; Jákoba potrestá za jeho jednání, za jeho skutky mu odplatí!

Verš 12

Vytrhni mě prosím z ruky mého bratra, z ruky Ezaua, neboť se bojím, že přijde a pobije mě i matky s dětmi.

Gn 28:13 - Vtom nad ním stanul Hospodin a řekl: "Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému semeni.

Verš 28

"Jak se jmenuješ?" zeptal se ho. "Jákob," odpověděl.

Gn 35:10 - Bůh mu řekl: "Jmenuješ se Jákob; tvé jméno však už nebude znít Jákob, ale budeš se jmenovat Izrael." A tak se mu říká Izrael.

Verš 9

neboť si pomyslel: "Přijde-li Ezau k jednomu táboru a pobije ho, bude se ten druhý tábor moci zachránit."

Gn 31:13 - Já jsem Bůh Bet-elu, kde jsi pomazal památný kámen a kde jsi mi složil slib. Nyní vstaň, odejdi z této země a vrať se do své vlasti.'"

Gn 32,1-3 - Keď Jakub utekal pred rozhnevaným Ezauom, v Beteli videl anjelov, ktorí ho uistili, že sa mu všetko bude dariť. Teraz je anjelov omnoho viac ako prv, preto miesto, kde sa mu zjavili, nazýva Machanaim ,bojisko, tábor, vojsko'. Meno sa zachovalo v dnešnom Mahne.

Gn 32,4 - Ako sa Jakub blížil k vlasti, robil opatrenia na stretnutie s Ezauom. Rozprávanie predstavuje zvrat v myslení a konaní oboch bratov a je lekciou o odpustení a zmierení.

Gn 32,25-33 - Zápas je skutočný, jeho zmysel je náznačný. Jakub sa nemá čoho obávať, zvíťazí. Jakubovi sa vykĺboval bederný kĺb, pravdepodobne uvoľnila sa mu šľacha v nohe, a tak sa nemohol riadne opierať na nohu. Preto pri ďalšom zápolení drží sa pevne svojho záhadného súpera. – Slovami "Pusť ma…" anjel doznáva, že je premožený, víťazstvo prenecháva Jakubovi. Lenže Jakub poznáva, že muž je nadprirodzený zjav, a preto prosí od neho požehnanie ako záruku mieru (Oz 12,4 n.). Jakub dostáva požehnanie a nové meno Izrael, t. j. ,bojovník s Bohom' alebo ,Boží bojovník'.