Kniha Sudcov

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Sdc 1, 1-36

1 (BKR) Stalo se pak po smrti Jozue, otázali se synové Izraelští Hospodina, řkouce: Kdo z nás potáhne proti Kananejskému napřed, aby bojoval s ním?
1 (ROH) A stalo sa po smrti Jozuovej, že sa pýtali synovia Izraelovi Hospodina a riekli: Kto pojde napočiatku za nás hore ku Kananejovi, aby bojoval proti nemu?

2 (BKR) Jimž řekl Hospodin: Juda nechť táhne, aj, dal jsem tu zemi v ruku jeho.
2 (ROH) A Hospodin riekol: Júda pojde hore. Hľa, vydal som zem do jeho ruky.

3 (BKR) (Řekl pak byl Juda Simeonovi bratru svému: Potáhni se mnou k dobývání losu mého, abychom bojovali proti Kananejskému, a já také potáhnu s tebou k dobývání losu tvého. I táhl s ním Simeon.
3 (ROH) A Júda riekol Simeonovi, svojmu bratovi: Poď so mnou ta hore do môjho losu, aby sme bojovali proti Kananejovi, a potom pojdem i ja s tebou do tvojho losu. A Simeon išiel s ním.

4 (BKR) Tedy vytáhl Juda, i dal Hospodin Kananejského a Ferezejského v ruce jejich, a porazili z nich v Bezeku deset tisíc mužů.
4 (ROH) A tak odišiel Júda hore, a Hospodin vydal Kananeja a Ferezeja do ich ruky, a porazili ich v Bezeku, desať tisíc mužov.

5 (BKR) Nebo nalezše Adonibezeka v Bezeku, bojovali proti němu, a porazili Kananejského i Ferezejského.
5 (ROH) A našli Adoni-bezeka v Bezeku a bojovali proti nemu a porazili Kananeja i Ferezeja.

6 (BKR) Když pak utíkal Adonibezek, honili ho, a chytivše jej, zutínali mu palce u rukou i noh.
6 (ROH) A keď utekal Adoni-bezek, honili ho a dochytiac ho poutínali mu palce na jeho rukách i na jeho nohách.

7 (BKR) Tedy řekl Adonibezek: Sedmdesáte králů s uťatými palci u rukou i noh svých sbírali drobty pod stolem mým; jakž jsem činil, tak odplatil mi Bůh. I přivedli jej do Jeruzaléma, a tam umřel.
7 (ROH) Vtedy povedal Adoni-bezek: Sedemdesiati kráľovia s uťatými palci na svojich rukách i na svojich nohách sbierali odrobiny pod mojím stolom. Ako som robil, tak mi odplatil Bôh. Potom ho doviedli do Jeruzalema, a tam zomrel.

8 (BKR) Nebo byli vybojovali synové Juda Jeruzalém, a vzavše jej, zbili obyvatele jeho ostrostí meče a město vypálili.
8 (ROH) A synovia Júdovi bojovali proti Jeruzalemu a zaujali ho a zbili ho ostrím meča a mesto podpálili.

9 (BKR) Potom také vytáhli synové Judovi, aby bojovali proti Kananejskému, bydlícímu na horách při straně polední i na rovinách.
9 (ROH) Potom sišli synovia Júdovi bojovať proti Kananejovi, ktorý býval na vrchoch a na juhu i na nížine.

10 (BKR) Nebo byl vytáhl Juda proti Kananejskému, kterýž bydlil v Hebronu, (jméno pak Hebronu prvé bylo Kariatarbe,) a pobil Sesaie, a Achimana, a Tolmaie.
10 (ROH) A Júda odišiel ku Kananejovi, ktorý býval v Hebrone. A meno Hebrona bolo predtým Kirjat-arbe, a zabili Šešaja, Achimána a Talmaja.

11 (BKR) A odtud byl táhl na obyvatele Dabir, (jméno pak Dabir prvé bylo Kariatsefer).
11 (ROH) Odtiaľ odišiel k obyvateľom Debíra. A meno Debíra bolo predtým Kirjat-sefer.

12 (BKR) Kdežto řekl Kálef: Kdo by dobyl Kariatsefer a vzal by je, dám jemu Axu dceru svou za manželku.
12 (ROH) A Kálef povedal: Tomu, kto zbije Kirjat-sefer, a zaujme ho, dám Achsu, svoju dcéru, za ženu.

13 (BKR) Tedy dobyl ho Otoniel, syn Cenezův, bratra Kálefova mladšího, i dal jemu Axu dceru svou za manželku.
13 (ROH) A zaujal ho Otniel, syn Kenaza, brata Kálefa, mladšieho od neho a dal mu Achsu, svoju dcéru, za ženu.

14 (BKR) Stalo se pak, že když přišla k němu, ponukla ho, aby prosil otce jejího za pole; i ssedla s osla. A řekl jí Kálef: Cožť jest?
14 (ROH) A stalo sa, keď prišla k nemu, že ho naviedla, aby žiadal od jej otca pole. Preto sosadla rýchle s osla, a Kálef jej povedal: Čo chceš?

15 (BKR) A ona odpověděla: Dej mi dar; poněvadžs mi dal zemi suchou, dej mi také studnice vod. I dal jí Kálef studnice v horních i dolních končinách.
15 (ROH) A riekla mu: Daj mi požehnanie, lebo si mi dal zem na juhu; nuž daj mi aj pramene vôd. A tak jej dal Kálef horné pramene i dolné pramene.

16 (BKR) Synové také Cinejského, tchána Mojžíšova, odebrali se z města palmového s syny Juda na poušť Judovu, jenž jest k straně polední městu Arad; a odšedše, bydlili s lidem tím.
16 (ROH) A synovia Kéniho, švagra Mojžišovho, odišli hore z mesta paliem so synmi Júdovými na Judskú púšť, ktorá je na juhu Aráda, a odíduc bývali s tým ľudom.

17 (BKR) Potom táhl Juda s Simeonem, bratrem svým, a porazili Kananejské přebývající v Sefat, a zkazili je. I nazváno jest jméno města toho Horma.
17 (ROH) A Júda odišiel so Simeonom, svojím bratom, a pobili Kananeja, ktorý býval v Cefate, a zarieknuc ho na záhubu docela ho zahladili, mesto Cefat, a nazval meno toho mesta Chorma.

18 (BKR) Dobyl také Juda Gázy a pomezí jeho, i Aškalonu s pomezím jeho, též Akaronu a pomezí jeho.
18 (ROH) A Júda zaujal Gazu a jej územie i Aškalon a jeho územie aj Ekron a jeho územie.

19 (BKR) Nebo byl Hospodin s Judou, a vyhnal obyvatele hor, ale nevyhnal obyvatelů údolí, proto že vozy železné měli.
19 (ROH) A Hospodin bol s Júdom, a tak vyhnal obyvateľov pohoria, lebo nemal smelosti vyhnať obyvateľov údolia, pretože mali železné vozy.

20 (BKR) I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tři syny Enakovy.
20 (ROH) A dali Kálefovi Hebron, tak ako hovoril Mojžiš, a vyhnal odtiaľ troch synov Enákových.

21 (BKR) Jebuzejského pak, bydlícího v Jeruzalémě, nevyhnali synové Beniamin; protož bydlil Jebuzejský v Jeruzalémě s syny Beniamin až do tohoto dne.
21 (ROH) Ale Jebuzeja, ktorý býval v Jeruzaleme, nevyhnali synovia Benjaminovi, a tak býval Jebuzej so synmi Benjaminovými v Jeruzaleme až do tohoto dňa.

22 (BKR) Vytáhla také i čeled Jozefova do Bethel, a Hospodin byl s nimi.
22 (ROH) A odišli aj dom Jozefov hore do Bét-ela, a Hospodin s nimi.

23 (BKR) Nebo shlédla čeled Jozefova Bethel, kteréhožto města jméno prvé bylo Lůza.
23 (ROH) Lebo dom Jozefov dali prešpehovať Bét-el. A meno toho mesta bolo predtým Lúz.

24 (BKR) Uzřevše pak ti špehéři muže vycházejícího z města, řekli jemu: Medle ukaž nám, kudy bychom mohli vjíti do města, a učinímeť milost.
24 (ROH) A keď videli strážcovia muža, ktorý vychádzal z mesta, riekli mu: Ukáž nám, prosíme, kade sa vojde do mesta, a učiníme ti milosť.

25 (BKR) Kterýžto ukázal jim, kudy by mohli vjíti do města; i vyhubili to město mečem, muže pak toho se vší čeledí jeho propustili.
25 (ROH) A ukázal im, kade sa vojde do mesta, a tak zbili mesto ostrím meča, a človeka i celú jeho čeľaď prepustili.

26 (BKR) I šel muž ten do země Hetejských, kdež vystavěl město, a nazval jméno jeho Lůza; to jest jméno jeho až do tohoto dne.
26 (ROH) A človek odišiel do zeme Hetejov, kde vystavil mesto a nazval jeho meno Lúz. To je jeho meno až do tohoto dňa.

27 (BKR) Manasses také nevyhnal obyvatelů Betsan a městeček jeho, ani Tanach a městeček jeho, ani obyvatelů Dor a Jibleam, a Mageddo a městeček jejich; i počal Kananejský svobodně bydliti v zemi té.
27 (ROH) A Manasses nevyhnal obyvateľov Bét-šeána a jeho mestečiek ani Tánacha a jeho mestečiek ani obyvateľov mesta Dóra a jeho mestečiek ani obyvateľov Jiblama a jeho mestečiek ani obyvateľov Megidda a jeho mestečiek, a preto volil Kananej bývať v tej zemi.

28 (BKR) Když se pak zsilil Izrael, uvedl Kananejského pod plat, a maje jej vyhnati, nevyhnal.
28 (ROH) Ale stalo sa, keď zosilnel Izrael, že uviedol Kananeja pod plat, ale vyhnať nevyhnal ho.

29 (BKR) Efraim také nevyhnal Kananejského bydlícího v Gázer, protož bydlil Kananejský u prostřed něho v Gázer.
29 (ROH) Ani Efraim nevyhnal Kananeja, ktorý býval v Gázere, a tak býva Kananej v jeho strede, v Gázere.

30 (BKR) Zabulon též nevyhnal obyvatelů Cetron, a obyvatelů Naalol, protož bydlil Kananejský u prostřed něho, a dával jemu plat.
30 (ROH) Zabulon nevyhnal obyvateľov Kitrona ani obyvateľov Nahalola, preto býva Kananej v jeho strede, a stali sa poplatnými.

31 (BKR) Asser také nevyhnal obyvatelů Acho a obyvatelů Sidonu, ani Ahalab, ani Achzib, ani Helba, ani Afek, ani Rohob.
31 (ROH) Aser nevyhnal obyvateľov mesta Akko ani obyvateľov Sidona ani Achlába ani Achzíba ani Chelby ani Afíka ani Rechoba.

32 (BKR) I bydlil Asser mezi Kananejskými obyvateli země té, nebo nevyhnal jich.
32 (ROH) A tak býva Aser v strede Kananeja, obyvateľov to zeme, pretože ho nevyhnal.

33 (BKR) Též Neftalím nevyhnal obyvatelů Betsemes, ani obyvatelů Betanat, protož bydlil mezi Kananajeskými přebývajícími v zemi té; a však obyvatelé Betsemes a Betanat dávali jim plat.
33 (ROH) Naftali nevyhnal obyvateľov Bét-šemeša ani obyvateľov Bét-anata, a tak býva v strede Kananeja, v strede obyvateľov tej zeme, avšak obyvatelia Bét-šemeša a Bét-anata stali sa im poplatnými.

34 (BKR) Ssužovali pak Amorejští syny Dan na horách, tak že nedali jim scházeti do údolí.
34 (ROH) A Amoreji utiskovali synov Dánových vytískajúc ich na vrchy lebo im nedali sísť do údolia.

35 (BKR) Nebo počal Amorejský svobodně bydliti na hoře Heres, v Aialon a v Salbim, ale když se zsilila ruka čeledi Jozefovy, uvedeni jsou pod plat.
35 (ROH) A Amoreji volili bývať na vrchu Cherese, v Ajalone a v Šaalbíme. Ale keď nadobudla váhy ruka domu Jozefovho, stali sa poplatnými.

36 (BKR) Pomezí pak Amorejského bylo od začátku hor Akrabim, od skály jejich i výše.
36 (ROH) A územie Amorejovo bolo od svahu Akrabbím, od skaly a vyše.

Verš 1

Stalo se pak po smrti Jozue, otázali se synové Izraelští Hospodina, řkouce: Kdo z nás potáhne proti Kananejskému napřed, aby bojoval s ním?

Sdc 20:18 - Vstavše pak, brali se do domu Boha silného, a tázali se Boha, a řekli synové Izraelští: Kdo z nás půjde napřed k boji proti synům Beniamin? I řekl Hospodin: Juda půjde napřed.

Verš 9

Potom také vytáhli synové Judovi, aby bojovali proti Kananejskému, bydlícímu na horách při straně polední i na rovinách.

Joz 10:36 - Vstoupil pak Jozue a všecken Izrael s ním z Eglon do Hebron, a dobývali ho.

Joz 11:21 - Toho pak času přitáhl Jozue a vyplénil Enaky z těch hor, totiž z Hebronu, z Dabir a z Anab, i ze všeliké hory Judské, a ze všeliké hory Izraelské; spolu s městy jejich vyhladil je Jozue.

Joz 15:13 - Kálefovi pak, synu Jefone, dal díl u prostřed synů Juda, podlé řeči Hospodinovy k Jozue, město Arbe, otce Enakova, jenž jest Hebron.

Verš 10

Nebo byl vytáhl Juda proti Kananejskému, kterýž bydlil v Hebronu, (jméno pak Hebronu prvé bylo Kariatarbe,) a pobil Sesaie, a Achimana, a Tolmaie.

Joz 15:14 - I vyhnal odtud Kálef tři syny Enakovy: Sesai a Achimana a Tolmai, rodinu Enakovu.

Verš 11

A odtud byl táhl na obyvatele Dabir, (jméno pak Dabir prvé bylo Kariatsefer).

Joz 15:15 - A odtud vstoupil k obyvatelům Dabir, kteréž prvé sloulo Kariatsefer.

Verš 20

I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tři syny Enakovy.

Nm 14:24 - Ale služebníka svého Kálefa, (nebo v něm byl jiný duch, a cele následoval mne), uvedu jej do země, do kteréž chodil, a símě jeho dědičně obdrží ji.

Joz 14:13 - I požehnal mu Jozue, a dal Hebron Kálefovi, synu Jefone, v dědictví.

Verš 23

Nebo shlédla čeled Jozefova Bethel, kteréhožto města jméno prvé bylo Lůza.

Gn 28:19 - Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza.

Verš 27

Manasses také nevyhnal obyvatelů Betsan a městeček jeho, ani Tanach a městeček jeho, ani obyvatelů Dor a Jibleam, a Mageddo a městeček jejich; i počal Kananejský svobodně bydliti v zemi té.

Joz 17:11 - Nebo dědictví Manassesovo jest mezi Izacharovým a Asserovým, Betsan i městečka jeho, a Jibleam a městečka jeho; též obyvatelé Dor a městečka jeho, a obyvatelé Endor a městečka jeho; také obyvatelé Tanach a městečka jeho, i obyvatelé Mageddo a městečka jeho; tři ty krajiny.

Verš 29

Efraim také nevyhnal Kananejského bydlícího v Gázer, protož bydlil Kananejský u prostřed něho v Gázer.

Joz 16:10 - A nevyplénili Kananea bydlícího v Gázer. I bydlil Kananejský u prostřed Efraima až do dnes, dávaje plat.

Sdc 1,1 - Začiatok porov. s Joz 1,1. Poznámka o smrti Jozueho (Joz 24,29) by vhodne zapadla pred 2,11; tam vlastne začína popis udalostí, ktoré sa stali po smrti Jozueho. 1,1 – 2,10 je výťah z Joz, čiže prehľad o dobytí krajiny, ktorý oboznamuje čitateľa Sdc o politickom stave Izraela po smrti Jozueho. Tento dosť suchý úvod je spestrený troma živými obrazmi (v. 5–7, 12–15, 24–26). Spomína tu všetky izraelské kmene – ako Joz 14 n. pri delení krajiny –, okrem Isachara. – Dotaz na Pána sa stal posvätnými lósmi "ur im" a "tumim" (porov. Ex 28,30; Nm 27,21; Joz 7,16 nn.) v Galgale, kde mali Izraeliti prvé táborište po prechode Jordána (Joz 4,19; 5,9).

Sdc 1,3 - Simeon a Júda pochádzali od tej istej matky, Lie (Gn 29,33.35). Aj preto si pomáhajú tieto dva kmene, lebo podiel Simeonov bol v území Júdovom. Pozri Joz 19,1 nn.

Sdc 1,4 - Ferezejci, okrem Kanaánčanov, bývali na území Júdovom a Simeonovom. – Azda "Bezek" je porušený názov mesta Azeky (Joz 10,10 n.). Iný je Bezek v podiele Manassesa, južne od pohoria Gelboe (1 Sam 11,8).

Sdc 1,5 - Pôvodne sa kráľ menoval asi Adoni-Sedek, ale vzhľadom na meno mesta Bezek bolo zmenené na Adoni-Bezek (t. j. pán Bezeka). Treba však robiť rozdiel medzi Adonibezekom, ktorý zomrel v Jeruzaleme (v. 7), a jeruzalemským kráľom Adonisedekom, ktorý zomrel v Makede (Joz 10,26).

Sdc 1,6 - Vg hovorí, že Adonibezekovi uťali "končatiny na rukách a na nohách". Mrzačenie porazených nepriateľov, aby neboli schopní ďalšieho boja, bolo častým zjavom v starom Oriente. Že takáto ukrutnosť nevyplýva z ducha zjaveného náboženstva, vidieť z Dt 20. Izraeliti zaobchádzali s porazeným nepriateľom tak, ako by bol on zaobchodil s nimi. Vtedy platila zásada: Oko za oko, zub za zub. Pritom ani zďaleka neboli Izraeliti takí ukrutní ako iné národy.

Sdc 1,7 - Porov. Lk 16,21 o žobrákovi Lazárovi. – "Sedemdesiat" je zaokrúhlená číslica, ktorá značí veľmi mnoho.

Sdc 1,10-15 - Vv. 10–15 je skoro doslovné znenie Joz 15,14–19. Rozdiel je len v tom, že v Joz sa pripisuje spomenutá výprava Kalebovi, tu zas kmeňu Júdovmu. Keďže Kaleb bol z kmeňa Júdovho (Nm 13,7; 34,19), vecného rozporu medzi oboma správami niet; len Joz 15,14 nn. sa tu zovšeobecňuje. Vidieť, že spisovatelia Kníh Joz a Sdc čerpali z jedného prameňa. Táto udalosť stala sa teda ešte za Jozueho. – "Karjatsefer, to je Mesto písem" (či Knižné mesto), ako vysvetľuje Vg.

Sdc 1,16 - Mojžišov svokor bol Jetro (Ex 3,1), ako výslovne uvádza LXX. Zdá sa, že časť Jetrových potomkov, Kenejcov, sa pridala pod vedením Hobaba (porov. Nm 10,29–32) k Izraelitom ešte na púšti, kde im preukazovali dobré služby. O Kenejcoch pozri tiež Nm 24,21 n. Po príchode do Kanaánu osadili sa asi v dobytom Jerichu. Teraz sa pridali k výprave Júdovcov, aby si vydobyli kraje, ktoré im boli sľúbené (Nm 10,32). Pozri tiež 4,11; 1 Sam 15,6. – Mesto paliem je Jericho, Dt 34,3; 2 Krn 28,15. – Arad (Joz 12,14), dnes Tell 'Arad, 25 km južne od Hebrona. Južne odtiaľ sa potulovali Amalekiti; porov. 1 Sam 15,6. – Júdska púšť sa rozkladá od júdskych hôr na východ k Mŕtvemu moru. Sídla Kenejcov boli teda v juhozápadnej časti Júdskej púšte.

Sdc 1,17 - Horma (Chorma – Kliatba, porov. "chérem"), pozri Nm 14,45; 21,3; Dt 1,44; Joz 12,14; 15,30; 19,4. O kliatbe pozri Joz 6,21; 8,24; 10,28; 11,11.

Sdc 1,20 - K v. 20 pozri Joz 14,13; 15,13. – K v. 21 pozri Joz 15,63. V Joz je miesto Benjamína Júda. Jeruzalem bol bezprostredne na hranici medzi územím Júdovým a Benjamínovým (Joz 18,15–17), ale patril Benjamínovcom (Joz 18,28). Podľa v. 8 podarilo sa Júdovcom raz Jeruzalem vydobyť, ale nepodarilo sa to druhý raz Benjamínovcom. Porov. Joz 15,63.

Sdc 1,21 - Až dodnes – do dôb spisovateľa, čím chce potvrdiť pravdivosť svojho údaja.

Sdc 1,22-24 - Doteraz opisoval pomery u Júdovcov, Simeonovcov a Benjamínovcov. Ďalej sa dotýka, ale celkom stručne, pomerov ostatných kmeňov. – Dom Jozefov – Efraim a Manasses Joz 17,17. – Betel (Joz 7,2) podľa Joz 16,2 bol na južných hraniciach Efraimcov, ktorým vždy patril, hoci podľa Joz 18,13 bol daný Benjamínovcom. – O Beteli-Luze pozri Gn 28,19–22; Joz 16,2; 18,13. – "Dáme ti milosť" – nezabijeme ťa. Porov. (v. 25): Joz 2,14 o Rachabe.

Sdc 1,26 - Luza, asi kde je dnes Chirbet el-Luvézije pri Al-Gražare, 1 hod. severozápadne od Tell el-Kádi.

Sdc 1,27-29 - K v. 27 pozri Joz 17,12 n. – V. 29 je obdobou Joz 16,10.

Sdc 1,30-33 - O mestách Zabulonových pozri Joz 19,15 n., Aserových Joz 19,24 nn., o mestách Neftaliho Joz 19,35 nn.