  | Kniha DeuteronómiumBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Dt 22, 1-30 |
1 Dt 22, 1 Jestliže bys uzřel vola aneb dobytče bratra svého, an bloudí, nepomineš jich, ale přivedeš je až k bratru svému. 2 Dt 22, 2 Byť pak nebyl blízký bratr tvůj a neznal bys ho, uvedeš je však do domu svého, a bude u tebe, dokudž by se po něm neptal bratr tvůj, a navrátíš mu je. 3 Dt 22, 3 Tolikéž učiníš s oslem jeho, s oděvem jeho, také i se všelikou věcí ztracenou bratra svého, kteráž by mu zhynula; když bys ji nalezl, nepomineš jí. 4 Dt 22, 4 Vida osla bratra svého aneb vola jeho pod břemenem ležící na cestě, nepomineš jich, ale i hned ho s ním pozdvihneš. 5 Dt 22, 5 Žena nebude nositi oděvu mužského, aniž se obláčeti bude muž v roucho ženské, nebo ohavnost před Hospodinem Bohem tvým jest, kdožkoli činí to. 6 Dt 22, 6 Když bys našel hnízdo ptačí před sebou na cestě, na jakémkoli stromu aneb na zemi, s mladými neb vejci, a matka seděla by na mladých aneb na vejcích: nevezmeš matky s mladými, 7 Dt 22, 7 Ale hned pustíš matku a mladé vezmeš sobě, aby tobě dobře bylo, a abys prodlil dnů svých. 8 Dt 22, 8 Když bys stavěl dům nový, udělej zabradla vůkol střechy své, abys neuvedl viny krve na dům svůj, když by kdo upadl s něho. 9 Dt 22, 9 Neposeješ vinice své směsicí rozličného semene, aby nebyl poškvrněn užitek semene, kteréž jsi vsel, i ovoce vinice. 10 Dt 22, 10 Nebudeš orati volem a oslem spolu. 11 Dt 22, 11 Neoblečeš roucha z rozdílných věcí, z vlny a lnu setkaného. 12 Dt 22, 12 Prýmy zděláš sobě na čtyřech rozích oděvu svého, jímž se odíváš. 13 Dt 22, 13 Když by pojal někdo ženu, a všel by k ní, a potom měl by ji v nenávisti, 14 Dt 22, 14 A dal by příčinu k řečem o ní, v zlou pověst ji obláčeje a mluvě: Ženu tuto vzal jsem, a všed k ní, nenalezl jsem jí pannou: 15 Dt 22, 15 Tedy otec děvečky a matka její vezmouce přinesou znamení panenství děvečky k starším města svého k bráně. 16 Dt 22, 16 A dí otec děvečky k starším: Dceru svou dal jsem muži tomuto za manželku, kterýž ji v nenávisti má. 17 Dt 22, 17 A hle, sám příčinu dal řečem o ní, mluvě: Nenalezl jsem při dceři tvé panenství, a teď hle, znamení panenství dcery mé. I roztáhnou roucho to před staršími města. 18 Dt 22, 18 Tedy starší města toho jmou muže a trestati ho budou, 19 Dt 22, 19 A uloží jemu pokutu sto lotů stříbra, kteréž dají otci děvečky, proto že vynesl zlou pověst proti panně Izraelské. I bude ji míti za manželku, kteréž nebude moci propustiti po všecky dny své. 20 Dt 22, 20 Jináč byla-li by pravá žaloba ta, a nebylo by nalezeno panenství při děvečce: 21 Dt 22, 21 Tedy vyvedou děvečku ke dveřím otce jejího, a uházejí ji lidé města toho kamením, a umře; nebo dopustila se nešlechetnosti v Izraeli, smilnivši v domě otce svého. Tak odejmeš zlé z prostředku sebe. 22 Dt 22, 22 Kdyby kdo postižen byl, že obýval s ženou manželkou cizí, tedy umrou oni oba dva, muž, kterýž obýval s tou ženou, i žena také; i odejmeš zlé z Izraele. 23 Dt 22, 23 Byla-li by děvečka panna zasnoubená muži, a nalezna ji někdo v městě, obýval by s ní: 24 Dt 22, 24 Vyvedete oba dva k bráně města toho, a uházíte je kamením, a umrou, děvečka, proto že nekřičela, jsuci v městě, a muž proto, že ponížil ženy bližního svého; a odejmeš zlé z prostředku svého. 25 Dt 22, 25 Pakli na poli nalezl by muž děvečku zasnoubenou, a násilí jí učině, obýval by s ní: smrtí umře muž ten sám, 26 Dt 22, 26 Děvečce pak nic neučiníš. Nedopustila se hříchu hodného smrti; nebo jakož povstává někdo proti bližnímu svému a morduje život jeho, tak i při této věci. 27 Dt 22, 27 Na poli zajisté nalezl ji; křičela děvečka zasnoubená, a žádný tu nebyl, kdo by ji vysvobodil. 28 Dt 22, 28 Jestliže by nalezl někdo děvečku pannu, kteráž by zasnoubena nebyla, a vezma ji, obýval by s ní, a byli by postiženi: 29 Dt 22, 29 Tedy dá muž ten, kterýž by obýval s ní, otci děvečky padesáte stříbrných, a bude jeho manželka, protože ponížil jí; nebude moci jí propustiti po všecky dny své. 30 Dt 22, 30 Nevezme žádný manželky otce svého, a neodkryje podolka otce svého.
| | | Dt 22, 1-30 |
Verš 1
Jestliže bys uzřel vola aneb dobytče bratra svého, an bloudí, nepomineš jich, ale přivedeš je až k bratru svému.
Ex 23:4 - Trefil-li bys na vola nepřítele svého neb osla jeho, an bloudí, obrátíš a dovedeš ho k němu.
Verš 12
Prýmy zděláš sobě na čtyřech rozích oděvu svého, jímž se odíváš.
Nm 15:38 - Mluv k synům Izraelským a rci jim, ať sobě dělají třepení široké na podolcích oděvů svých všickni rodové jejich, a ať dávají nad třepením šňůrku modrou.
Mt 23:5 - A všeckyť ty své skutky činí, aby byli vidíni od lidí. Rozšiřují zajisté nápisy své a veliké dělají podolky pláštů svých,
Verš 29
Tedy dá muž ten, kterýž by obýval s ní, otci děvečky padesáte stříbrných, a bude jeho manželka, protože ponížil jí; nebude moci jí propustiti po všecky dny své.
Ex 22:16 - Jestliže by kdo namluvil pannu, kteráž není zasnoubena, a spal by s ní: dáť jí věno, a vezme ji sobě za manželku.
Verš 22
Kdyby kdo postižen byl, že obýval s ženou manželkou cizí, tedy umrou oni oba dva, muž, kterýž obýval s tou ženou, i žena také; i odejmeš zlé z Izraele.
Lv 20:10 - Muž, pak, kterýž by se cizoložství dopustil s ženou něčí, že zcizoložil s ženou bližního svého, smrtí umře cizoložník ten i cizoložnice.
Verš 9
Neposeješ vinice své směsicí rozličného semene, aby nebyl poškvrněn užitek semene, kteréž jsi vsel, i ovoce vinice.
Lv 19:19 - Ustanovení mých ostříhejte. Hovadu svému nedáš se scházeti s hovadem jiného pokolení. Pole svého neposeješ rozdílným semenem, a rouchem z rozdílných věcí, jako z vlny a ze lnu, setkaným nebudeš se odívati.
Dt 22,1-4 - Porov. Ex 23,4–5, kde je reč o nepriateľovi, ktorý je tiež Izraelita. Tu sa hovorí o bratovi, teda o Izraelitovi bez rozdielu, či je priateľom alebo nepriateľom.
Dt 22,5 - Tento zákaz je namierený proti pohanským bohoslužobným zvykom, pri ktorých dochádzalo k nemravným výstrednostiam. Iní autori myslia, že tento predpis chcel aj navonok poukazovať na Božie rozhodnutie, keď Pán stvoril muža a ženu (Gn 1,27).
Dt 22,6-7 - To, čo je človekovi užitočné, nemá sa celkom vyničiť. Preto treba matku pustiť, aby mohla dochovať ďalšie mláďatá. Tento zákaz mal za cieľ vychovávať aj k ľudskosti a súcitnosti.
Dt 22,8 - Strechy na orientálnych domoch bývajú rovné, takže sa dá po nich prechádzať. Prístup na ne je obyčajne zvonku. Pozri Joz 2,6; 2 Sam 11,2; Mt 10,27; Sk 10,9.
Dt 22, 9-11 - Ťažko povedať, prečo sa to zakazovalo.
Dt 22,15 - Zdá sa, že rodičia rátali s prepustením svojej dcéry, a preto si po svadobnej noci dcérinej nechávali jej rúcho, na ktorom ostali stopy jej panenstva.
Dt 22,17 - Podľa zákona odvety muž by vlastne mal byť ukameňovaný (Dt 19,19), tu sa však robila výnimka, veď na to by bola doplatila len žena – ostala by vdovou.
Dt 22,22 - Pozri Lv 18,20; 20,10; Jn 8,5.
Dt 22,24 - Izraelské zasnúbenie dávalo obom stránkam právo aj manželské povinnosti. Preto snúbenec volal sa mužom a snúbenica ženou. Nevera snúbenice bola manželskou neverou.
Dt 22,28 - Porov. Ex 22,16 n.
Dt 22,30 - Pozri Lv 18,7 n. a 20,11. Žena otca je nevlastná matka, čiže druhá otcova žena. To platilo aj vtedy, keď nevlastná matka ako vdova po smrti otcovej mohla sa vydať.
