výhody registrácie

Kniha Nehemiášova

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Neh 2, 1-20

1 Tedy stalo se měsíce Nísan léta dvadcátého Artaxerxa krále, když víno stálo před ním, že vzav víno, podal jsem ho králi. Nebýval jsem pak smuten před ním. 2 Pročež mi řekl král: Proč oblíčej tvůj smutný jest, poněvadž nestůněš? Jiného není, než sevření srdce. Pročež ulekl jsem se velmi velice. 3 A řekl jsem králi: Král na věky buď živ. Kterak nemá býti smutný oblíčej můj, když město to, kdež jsou hrobové otců mých, zpuštěno jest, a brány jeho ohněm zkaženy? 4 Opět mi řekl král: Čeho žádáš? Mezi tím modlil jsem se Bohu nebeskému. 5 Potom řekl jsem králi: Zdá-liť se za dobré králi, a jestliže má lásku služebník tvůj u tebe, žádám, abys mne poslal do Judstva, do města, kdež jsou hrobové otců mých, abych je zase vystavěl. 6 Ještě mi řekl král (královna pak seděla podlé něho): Dlouho-li budeš na té cestě, a kdy se zas navrátíš? I líbilo se to králi, a propustil mne, hned jakž jsem mu oznámil jistý čas. 7 Zatím řekl jsem králi: Vidí-li se za dobré králi, nechť mi dadí listy k vývodám za řekou, aby mne provedli, až bych přišel do Judstva, 8 Tolikéž psání k Azafovi, vládaři lesu královského, aby mi dal dříví na trámy, k branám paláce, při domě Božím, a ke zdem městským, a k domu, do něhož bych vjíti mohl. I dal mi král vedlé štědré ruky Boha mého ke mně. 9 Tedy přišed k vývodám za řekou, dal jsem jim psání královské. Poslal pak byl se mnou král hejtmany vojska a jezdce. 10 To když uslyšel Sanballat Choronský, a Tobiáš služebník Ammonitský, velmi je to mrzelo, že přišel člověk, kterýž by obmýšlel dobré synů Izraelských. 11 A tak přišed do Jeruzaléma, pobyl jsem tam za tři dni. 12 V noci pak vstal jsem, a kolikosi mužů se mnou, a neoznámil jsem žádnému, co mi dal Bůh můj v srdce, abych činil v Jeruzalémě, aniž jsem měl hovada jakého s sebou, kromě hovádka, na němž jsem jel. 13 I vyjel jsem branou při údolí v noci k studnici drakové a k bráně hnojné, a ohledoval jsem zdí Jeruzalémských, kteréž byly pobořené, a bran jeho zkažených ohněm. 14 Odtud jsem jel k bráně studničné, a k rybníku královskému, kdež nebylo brodu hovádku, na němž jsem jel, aby přejíti mohlo. 15 Pročež bral jsem se zhůru podlé potoka v noci, a ohledoval jsem zdi. Odkudž vraceje se, vjel jsem branou při údolí, a tak jsem se navrátil. 16 Ale knížata nic nevěděli, kam jsem jezdil, a co jsem činil; nebo jsem Židům, ani kněžím, ani přednějším, ani knížatům, ani jiným úředníkům až do té chvíle neoznámil. 17 Protož řekl jsem jim: Vy vidíte, v jakém jsme zlém, a Jeruzalém zpuštěný, a brány jeho ohněm zkaženy. Poďtež, a stavějme zed Jeruzalémskou, abychom nebyli více v pohanění. 18 A když jsem jim oznámil, že pomoc Boha mého jest se mnou, ano i slova králova, kteráž ke mně mluvil, teprv řekli: Přičiňmež se a stavějme. I posilnili rukou svých k dobrému. 19 Což když uslyšel Sanballat Choronský, a Tobiáš služebník Ammonitský, a Gesem Arabský, posmívali se, a utrhali nám, pravíce: Což to děláte? Co se králi protivíte? 20 Jimž odpovídaje, řekl jsem: Bůh nebeský, tenť nám dá prospěch, a my služebníci jeho přičiníce se, stavěti budeme, vy pak nemáte žádného dílu, ani práva, ani památky v Jeruzalémě.

Neh 2, 1-20





Neh 2,1 - Nisan, prvý mesiac židovského roku (polovica marca – polovica apríla r. 444 pr. Kr.).

Neh 2,2 - Nehemiášova prosba bola odvážna, veď kráľ ju mohol ľahko pokladať za začiatok snahy vyslobodiť Židov spod nadvlády perzskej, čo znamenalo velezradu!

Neh 2,8 - Chrámový hrad bola pevnosť v severozápadnom rohu chrámového komplexu. Herodes ju nazval "Antonia". – Nehemiáš, vystrojený splnomocneniami a vlastnou energiou, mohol lepšie rozvinúť a uskutočňovať plán výstavby než Ezdráš. Čo sa Ezdrášovi nepodarilo, v tom pokračuje Nehemiáš (stavba mestských múrov, zákroky proti miešaným manželstvám a i.).

Neh 2,10 - Sanabalat (meno asýrsko-babylonského pôvodu) pochádzal z prisťahovaleckej rodiny asýrskej, ktorá sa vari usadila v Bethorone (Bet-Horon; Joz 16,3 nn.) alebo v Horonaim v Moabsku. Preto je tu bližšie označený prívlastkovým menom Horonský (Horončan). Za príchodu Nehemiášovho do Jeruzalema bol perzským vladárom Samárie. – Tobiáš bol asi náčelníkom Amončanov roztrúsených v Júdsku. Pre svoj nízky pôvod dostal bližšie označenie "otrok". Obidvaja boli vplyvnými Samaritánmi, ktorí sa obávali vzkriesenia židovského štátu.

Neh 2,11 - Nehemiáš začal svoju činnosť, ako vidieť, veľmi opatrne, lebo vedel, že vo vlastných radoch boli ľudia spriatelení s najväčšími nepriateľmi Židov, ktorí by ho boli vyzradili.

Neh 2,19 - Nepriateľsky zmýšľajúci Samaritáni sa jednak posmievali Židom, jednak sa im vyhrážali. V stavbe mestských múrov videli priam vzburu proti perzským kráľom.