výhody registrácie

1. kniha Samuelova

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

1Sam 2, 1-36

1 I modlila se Anna a řekla: Zplésalo srdce mé v Hospodinu, a vyzdvižen jest roh můj v Hospodinu; rozšířila se ústa má proti nepřátelům mým, nebo rozveselila jsem se v spasení tvém. 2 Neníť žádný tak svatý jako Hospodin; nýbrž žádného není kromě tebe, neníť žádný tak silný jako Bůh náš. 3 Nemluvtež již více hrdě, a nevycházej z úst vašich slovo pyšné; nebo Bůh silný vševědoucí jest Hospodin, a usilování jeho jemu nepochybují. 4 Lučiště i silní potříni jsou, a mdlí opásáni jsou silou. 5 Sytí z chleba jednají se k dílu, a hladovití přestali lačněti, tak že neplodná porodila sedmero, a kteráž mnoho dětí měla, zemdlena jest. 6 Hospodin umrtvuje i obživuje, uvodí do pekla i vyvodí. 7 Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje i povyšuje. 8 Nuzného vyzdvihuje z prachu, a z hnoje vyvyšuje chudého, aby je posadil s knížaty, a stolici slávy dědičně jim dal; nebo Hospodinovy jsou stěžeje země, na nichž založil okršlek. 9 Onť ostříhá noh svatých svých, ale bezbožní ve tmě umlknou; nebo ne v síle záleží síla člověka. 10 Kteříž se protiví Hospodinu, setříni budou, na takové s nebe hřímati bude. Hospodin souditi bude končiny země, a dá sílu králi svému, a vyvýší roh pomazaného svého. 11 I navrátil se Elkána do Ramaty, do domu svého, a pacholátko přisluhovalo Hospodinu při knězi Elí. 12 Synové pak Elí byli bezbožní, a neznali Hospodina. 13 Nebo těch kněží obyčej při lidu byl: Kdokoli obětoval obět, přicházel kněžský mládenec, když se maso vařilo, maje v ruce své hák třízubý, 14 A vrazil jej do nádoby neb do kotlíku, neb do pánve, aneb do hrnce, a cokoli zachytil hák, to sobě bral kněz. Tak činívali všemu lidu Izraelskému, kteříž tam přicházeli do Sílo. 15 Nýbrž, prvé než tuk zapalovali, přicházel mládenec kněžský a říkal člověku, kterýž obětoval: Dej masa, ať upeku knězi, nebo nevezme od tebe masa vařeného, ale surové. 16 Jemuž odpověděl-li člověk ten: Nechť jest prvé zapálen tuk, a potom vezmeš sobě, čehož žádá duše tvá, on říkal: Nikoli, ale dej hned; jestliže pak nedáš, mocí vezmu. 17 I byl to hřích mládenců těch před Hospodinem velmi veliký; nebo pohrdali lidé obětmi Hospodinovými. 18 Samuel pak přisluhoval před Hospodinem, mládenček, oděný jsa efodem lněným. 19 A matka jeho dělávala mu sukničku malou, a přinášela jemu každého roku, když přicházela s mužem svým k obětování oběti výroční. 20 I požehnal Elí Elkánovi a manželce jeho, řka: Dejž tobě Hospodin símě z ženy této za oddaného, kteréhož jsi vyžádal na Hospodinu. I odešli na místo své. 21 Tedy navštívil Hospodin Annu, kteráž počala a porodila tři syny a dvě dcery. Ale mládenček Samuel rostl před Hospodinem. 22 Elí pak byl starý velmi a slyšel všecky věci, kteréž činili synové jeho všemu Izraeli, a kterak obývali s ženami, kteréž přisluhovaly u dveří stánku úmluvy. 23 I řekl jim: Proč činíte takové věci? Nebo já slyším zlé slovo o vás ode všeho lidu tohoto. 24 Nikoli, synové moji, neboť není dobrá pověst, kterouž já slyším, že odvracíte lid Hospodinův. 25 Zhřeší-li člověk proti člověku, souditi ho bude soudce; pakli kdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se zasadí o něho? Ale neuposlechli hlasu otce svého, nebo je chtěl zbíti Hospodin. 26 Ale mládenček Samuel prospíval a rostl, a milý byl, jakož před Hospodinem, tak i před lidmi. 27 I přišel muž Boží k Elí a řekl jemu: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsem se patrně nezjevil domu otce tvého, když byli v Egyptě, v domě Faraonově? 28 A vyvolil jsem ho sobě ze všech pokolení Izraelských za kněze, aby obětoval na oltáři mém, a aby kadil vonnými věcmi a nosil efod přede mnou; dal jsem také domu otce tvého všecky ohnivé oběti synů Izraelských. 29 Proč pošlapáváte obět mou, i suchou obět mou, kterouž jsem přikázal v příbytku tomto? A víces ctil syny své nežli mne, abyste tyli prvotinami všech obětí suchých Izraele lidu mého. 30 Protož praví Hospodin Bůh Izraelský: Řeklť jsem byl zajisté, dům tvůj a dům otce tvého přisluhovati měl přede mnou až na věky, ale nyní praví Hospodin: Odstup to ode mne; nebo těch, kteříž mne ctí, poctím, kteříž pak mnou pohrdají, v pohrdání přijdou. 31 Aj, dnové přicházejí, že odetnu rámě tvé a rámě domu otce tvého, aby nebylo starce v domě tvém. 32 A viděti budeš protivníka v příbytku Páně, ve všem, čehož Bůh štědře udíleti bude Izraelovi, aniž bude starce v domě tvém po všecky dny. 33 A ačkoli nevyhladím do konce muže od oltáře svého, abych trápil oči tvé a bolestí ssužoval duši tvou, všecko však množství domu tvého zemrou v věku vyspělém. 34 A to měj za znamení, což přijde na dva syny tvé, Ofni a Fínesa: oba jednoho dne umrou. 35 Vzbudím pak sobě kněze věrného, kterýž vedlé srdce mého a vedlé duše mé vše konati bude, a vzdělám jemu dům stálý, aby přisluhoval před pomazaným mým po všecky dny. 36 A budeť, že kdožkoli pozůstane z domu tvého, přijde, aby se poklonil jemu, pro peníz stříbrný a pro skyvu chleba, a řekne: Připusť mne, prosím, k jedné třídě kněžské, abych jedl chléb.

1Sam 2, 1-36





Verš 1
I modlila se Anna a řekla: Zplésalo srdce mé v Hospodinu, a vyzdvižen jest roh můj v Hospodinu; rozšířila se ústa má proti nepřátelům mým, nebo rozveselila jsem se v spasení tvém.
Lk 1:46 - Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,

Verš 2
Neníť žádný tak svatý jako Hospodin; nýbrž žádného není kromě tebe, neníť žádný tak silný jako Bůh náš.
Dt 3:24 - Panovníče Hospodine, ty jsi počal ukazovati služebníku svému velikost svou a ruku svou přesilnou; nebo kdo jest Bůh silný na nebi aneb na zemi, ješto by činiti mohl skutky podobné tvým, a moci podobné tobě?
Ž 86:8 - Neníť žádného tobě podobného mezi bohy, ó Pane, a není takových skutků, jako jsou tvoji.

Verš 5
Sytí z chleba jednají se k dílu, a hladovití přestali lačněti, tak že neplodná porodila sedmero, a kteráž mnoho dětí měla, zemdlena jest.
Ž 34:10 - Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
Nár 5:6 - Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
Lk 1:53 - Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.

Verš 6
Hospodin umrtvuje i obživuje, uvodí do pekla i vyvodí.
Dt 32:39 - Pohleďtež již aspoň, že já jsem, já jsem sám, a že není Boha kromě mne. Já mohu usmrtiti i obživiti, já raniti i uzdraviti, a není žádného, kdo by vytrhl z ruky mé.
Ez 37:11 - I řekl mi: Synu člověčí, kosti tyto jsou všecken dům Izraelský. Aj, říkají: Uschly kosti naše, a zhynula čáka naše, jižť jest po nás.

Verš 8
Nuzného vyzdvihuje z prachu, a z hnoje vyvyšuje chudého, aby je posadil s knížaty, a stolici slávy dědičně jim dal; nebo Hospodinovy jsou stěžeje země, na nichž založil okršlek.
Jób 36:15 - Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Ž 113:7 - Vyzdvihuje z prachu nuzného, a z hnoje vyvyšuje chudého,
Lk 1:52 - Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Ž 24:2 - Nebo on ji na moři založil, a na řekách upevnil ji.
Ž 102:25 - Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
Ž 104:5 - Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.

Verš 10
Kteříž se protiví Hospodinu, setříni budou, na takové s nebe hřímati bude. Hospodin souditi bude končiny země, a dá sílu králi svému, a vyvýší roh pomazaného svého.
1Sam 7:10 - I bylo, že když Samuel obětoval obět zápalnou, Filistinští přiblížili se, aby bojovali proti Izraelovi, ale zahřměl Hospodin hřímáním náramným v ten den nad Filistinskými, a potřel je, i poraženi jsou před tváří Izraele.
Ž 2:6 - Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.
Ž 89:24 - Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.

Verš 26
Ale mládenček Samuel prospíval a rostl, a milý byl, jakož před Hospodinem, tak i před lidmi.
Lk 2:52 - A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.

Verš 27
I přišel muž Boží k Elí a řekl jemu: Takto praví Hospodin: Zdaliž jsem se patrně nezjevil domu otce tvého, když byli v Egyptě, v domě Faraonově?
Sk 7:25 - Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.

Verš 28
A vyvolil jsem ho sobě ze všech pokolení Izraelských za kněze, aby obětoval na oltáři mém, a aby kadil vonnými věcmi a nosil efod přede mnou; dal jsem také domu otce tvého všecky ohnivé oběti synů Izraelských.
Lv 10:14 - Hrudí pak sem i tam obracení, a plece vznášení jísti budete na místě čistém, ty i synové tvoji, i dcery tvé s tebou; nebo to právem tobě a synům tvým dáno jest z pokojných obětí synů Izraelských.

Verš 29
Proč pošlapáváte obět mou, i suchou obět mou, kterouž jsem přikázal v příbytku tomto? A víces ctil syny své nežli mne, abyste tyli prvotinami všech obětí suchých Izraele lidu mého.
Dt 32:15 - Takž Izrael ztučněv, zpíčil se; vytyl jsi a ztlustl, tukem jsi obrostl; i opustil Boha stvořitele svého, a zlehčil sobě Boha spasení svého.

Verš 30
Protož praví Hospodin Bůh Izraelský: Řeklť jsem byl zajisté, dům tvůj a dům otce tvého přisluhovati měl přede mnou až na věky, ale nyní praví Hospodin: Odstup to ode mne; nebo těch, kteříž mne ctí, poctím, kteříž pak mnou pohrdají, v pohrdání přijdou.
Ex 28:43 - A ať je na sobě mají Aron i synové, když vcházeti budou do stánku úmluvy, aneb když přistupovati budou k oltáři, aby sloužili v svatyni; a neponesou nepravosti, aniž zemrou. Řád tento bude věčný jemu i potomkům jeho po něm.
Ex 29:9 - A zopasuješ je pasy, Arona i syny jeho, a vstavíš jim čepičky na hlavu. I budouť míti kněžství řádem věčným; a posvětíš ruky Aronovy a ruky synů jeho.

1Sam 2,1 - Roh je znakom sily. Zdvihnutý roh je víťazstvo. Anna rozumie svoje slová tak, že už môže kráčať s povýšenou hlavou, nemusí čušať pred Fenenou, veď Boh už aj jej požehnal syna.

1Sam 2,2 - Boh sa v Písme sv. častejšie volá Skalou, pevnosťou.

1Sam 2,6 - "Do pekiel" je na druhý svet. Boh je Pánom života a smrti.

1Sam 2,9 - Nábožní ani vo tme nezablúdia, lebo ich vedie Boh, on im dopomôže k víťazstvu, ktorého by z vlastných síl nedosiahli.

1Sam 2,10 - Možno, že sú posledné dva riadky chválospevu neskorším dodatkom, lebo vtedy, keď sa Anna toto modlila, Izraeliti ešte nemali kráľa. Prvých dvoch, Šaula a Dávida, pomazal za kráľov Annin syn Samuel. Ale je možné i to, že Anna je nadchnutá prorockým duchom a hovorí o budúcom kráľovi.

1Sam 2,12 - Pozri pozn. k 1,16.

1Sam 2,12-17 - Synovia Héliho sa neuspokojili tým, čo im podľa Lv 7,31 a Dt 18,3 patrilo z obetného mäsa, chceli viac. Tuk obetných zvierat mal sa spáliť na oltári, ale Ofni a Finés opovážili sa brať aj surové mäso s tukom. Keď si kňazi počínali takto protizákonne, je prirodzené, že si ľudia obetí nevážili.

1Sam 2,18-19 - Efód bolo vrchné rúcho. Aj k veľkňazským rúcham patril efód, ale ten bol z drahocennej štvorfarebnej látky. Samuelov bol len z plátna. Takýto plátenný efód nosili aj leviti (1 Krn 15,27), ba aj svetskí ľudia (2 Sam 6,14).

1Sam 2,21 - "Navštívil" tu znamená: "požehnal".

1Sam 2,22 - Spomína sa ďalší hriech synov Héliho.

1Sam 2,25 - Ofni a Finés už mali veľa na svedomí, preto im Boh nedal milosť obrátenia, chcel ich potrestať smrťou. Nehovorí sa však o tom, že ich chcel aj zatratiť; mohli sa obrátiť aj v okamihu smrti.

1Sam 2,27 - Praotcom Héliho, ktorý bol v Egypte, bol Áron, prvý veľkňaz. Celý rod Áronov bol kňazský rod.

1Sam 2,30 - "Chodiť pred tvárou Pánovou" znamená slúžiť v svätostánku.

1Sam 2,31 - "Rameno" je tu potomstvo. Potomci Héliho budú umierať predčasne.

1Sam 2,32 - Verš je nejasný.

1Sam 2,35 - Pomazaný, pred ktorým bude kráčať veľkňaz, bude kráľ.