výhody registrácie

Kniha Jozue

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Joz 15, 1-63

1 Díl, který losem připadl Judovu pokolení pro jejich rody, dosahoval na jihu až k edomské hranici, až k poušti Cin úplně na jihu: 2 Jejich jižní hranice vede od zálivu na jižním konci Mrtvého moře, 3 vybíhá na jih k průsmyku Akrabim, pokračuje k Cinu, stoupá jižně od Kádeš-barné, prochází Checronem, vystupuje k Adaru, stáčí se ke Karce 4 a pokračuje k Acmoně. Dál pak hranice vede Egyptským potokem, až dosáhne ke Středozemnímu moři. To je jejich jižní hranice. 5 Východní hranici tvoří Mrtvé moře až po ústí Jordánu. Severní hranice začíná od zálivu, kde se Jordán vlévá do Mrtvého moře, 6 odkud pak stoupá k Bet-chogle, prochází severně od Bet-aravy a vystupuje ke kameni Rubenova syna Bohana. 7 Hranice pak stoupá z údolí Achor k Debiru a dále na sever, kde se stáčí ke Gelilotu naproti průsmyku Adumim na jižní straně údolí; dále hranice pokračuje podél vod En-šemeše, až dosáhne k En-rogelu. 8 Potom se zvedá údolím Ben-hinom jižně od skalního hřebene Jebusejců (což je Jeruzalém) a míří k vrcholu hory, jež se tyčí ze západu nad údolím Hinom na severním konci údolí Refaim. 9 Od vrcholu té hory vede hranice k vodnímu prameni Neftoach, míří k městům pohoří Efron a dále k Baale (což je Kiriat-jearim). 10 Hranice se pak stáčí okolo Baaly na západ k hoře Seír, pokračuje podél severního svahu hory Jearim (což je Kesalon), dále klesá k Bet-šemeši a prochází Timnou. 11 Potom hranice míří k severnímu svahu Ekronu, vede k Šikeronu, přechází horu Baala a pokračuje na Jabneel, než dosáhne k moři. 12 Západní hranici tvoří Středozemní moře a jeho pobřeží. To jsou hranice okolo synů Judových podle jejich rodů. 13 Kálebovi, synu Jefunovu, dal Jozue podle Hospodinova příkazu podíl uprostřed synů Judových - Kiriat-arbu, což je Hebron. (Ten Arba byl otcem Anaka.) 14 Káleb odsud vyhnal trojici Anakových synů: Šešaje, Achimana a Talmaje, potomky Anakovy, 15 a táhl odtud dál proti obyvatelům Debiru (dříve nazývanému Kiriat-sefer). 16 Káleb tehdy řekl: "Kdo udeří na Kiriat-sefer a dobude ho, tomu dám za ženu svou dceru Aksu." 17 Dobyl ho Otniel, syn Kálebova bratra Kenaze, a tak mu Káleb dal svou dceru Aksu za ženu. 18 Jednou za ním přišla a nabádala ho, ať jejího otce žádá o pole. Když sesedla z osla, Káleb se jí zeptal: "Co bys ráda?" 19 "Dej mi, prosím, dárek," odpověděla. "Vždyť jsi mi dal zem v negevské poušti. Kéž bys mi dal studánky s vodou." A tak jí dal studánky - Horní i Dolní Gulot. 20 Toto je dědictví pokolení Juda pro jejich rody: 21 V Negevu úplně na jihu dostalo pokolení Juda následující města u edomské hranice: Kabceel, Eder, Jagur, 22 Kina, Dimona, Adada, 23 Kedeš, Chacor, Jitnan, 24 Zif, Telem, Bealot, 25 Chacor-chadata, Keriot-checron (což je Chacor), 26 Amam, Šema, Molada, 27 Chacar-gada, Chešmon, Bet-pelet, 28 Chacar-šual, Beer-šeba, Biziotia, 29 Baala, Ijim, Ecem, 30 Eltolad, Kesil, Chorma, 31 Ciklag, Madmana, Sansana, 32 Levaot, Šilchim, Ajin a Rimon - celkem dvacet devět měst s jejich osadami. 33 V podhůří: Eštaol, Corea, Ašna, 34 Zanoach, En-ganim, Tapuach, Enam, 35 Jarmut, Adulam, Socho, Azeka, 36 Šaaraim, Aditaim, Gedera a Gederotaim - celkem čtrnáct měst s osadami. 37 Dále: Cenan, Chadaša, Migdal-gád, 38 Dilhan, Micpe, Jokteel, 39 Lachiš, Bockat, Eglon, 40 Kabon, Lachmas, Kitliš, 41 Gederot, Bet-dagon, Naama a Makeda - celkem šestnáct měst s osadami. 42 Dále: Libna, Eter, Ašan, 43 Jiftach, Ašna, Neciv, 44 Keila, Achzíb a Mareša - celkem devět měst s osadami. 45 Dále Ekron, jeho vesnice a osady, 46 na západ od Ekronu celé okolí Ašdodu i s osadami, 47 také Ašdod s jeho vesnicemi a osadami a Gaza s jejími vesnicemi a osadami až k Egyptskému potoku a k pobřeží Středozemního moře. 48 Na horách: Šamir, Jatir, Socho, 49 Dana, Kiriat-sana (což je Debir), 50 Anav, Eštemo, Anim, 51 Gošen, Cholon a Gilo - celkem jedenáct měst s osadami. 52 Dále: Arab, Duma, Ešean, 53 Janim, Bet-tapuach, Afeka, 54 Chumta, Kiriat-arba (což je Hebron) a Cior - celkem devět měst s osadami. 55 Dále: Maon, Karmel, Zif, Juta, 56 Jizreel, Jokdeam, Zanoach, 57 Kajin, Gibea a Timna - celkem deset měst s osadami. 58 Dále: Chalchul, Bet-cur, Gedor, 59 Maarat, Bet-anot a Eltekon - celkem šest měst s osadami. 60 Dále: Kiriat-baal (což je Kiriat-jearim) a Raba - dvě města s osadami. 61 Na poušti: Bet-arava, Midin, Sekaka, 62 Nibšan, Ir-melach a En-gedi - celkem šest měst s osadami. 63 Synové Judovi ale nedokázali vyhnat Jebusejce bydlící v Jeruzalémě. Proto Jebusejci zůstali v Jeruzalémě s Judovými syny až dodnes.

Joz 15, 1-63





Verš 2
Jejich jižní hranice vede od zálivu na jižním konci Mrtvého moře,
Nm 34:4 - stočí se jižně od srázu Akrabim, bude pokračovat k Cinu, až dosáhne na jih od Kádeš-barné. Odtud povede k Chacar-adaru a bude pokračovat k Acmonu,

Verš 12
Západní hranici tvoří Středozemní moře a jeho pobřeží. To jsou hranice okolo synů Judových podle jejich rodů.
Nm 34:6 - Vaši západní hranici bude tvořit Středozemní moře. Jeho pobřeží bude vaše západní hranice.

Verš 13
Kálebovi, synu Jefunovu, dal Jozue podle Hospodinova příkazu podíl uprostřed synů Judových - Kiriat-arbu, což je Hebron. (Ten Arba byl otcem Anaka.)
Joz 14:15 - (Hebron se dříve jmenoval Kiriat-arba, tedy Město Arbovo, podle největšího z Anakovců.) Země tehdy odpočinula od válek.
Sdc 1:20 - Hebron dali podle Mojžíšova slova Kálebovi a ten odsud vyhnal trojici Anakových synů.

Verš 14
Káleb odsud vyhnal trojici Anakových synů: Šešaje, Achimana a Talmaje, potomky Anakovy,
Sdc 1:10 - Vytáhli také proti Kananejcům obývajícím Hebron (dříve nazývaný Kiriat-arba), kde porazili Šešaje, Achimana a Talmaje.

Joz 15,1-4 - Udáva hranice územia Júdovcov, a to najprv južnú hranicu od východu na západ, potom východnú (t. j. Soľné more, čiže Mŕtve more), ďalej severnú hranicu od východu na západ a nakoniec západnú hranicu, ktorú tvorí Veľké, čiže Stredozemné more. Južná a severná hranica je určená mestami. – Púšť Sin sa rozkladá na hranici medzi Palestínou a Edomskom a na juh od Egyptské ho potoka (En-Nahr). – Najkrajnejšiemu juhu, totiž Kanaánu alebo Negebu. Takto južná hranica zasahovala hlboko do Sinajského polostrova. – Záliv (v. 2) a výbežok (v. 5), v hebr. doslovne jazyk. – Neskoršie bola časť južného územia Júdovho pridelená Simeonovcom, ako aj severozápadná časť zas Danovcom. Tu sa popisuje tá hranica Júdovho územia, ktorá bola ešte pred snemom v Šilo (hl. 18), na ktorom sa previedli uvedené zmeny. – Škorpiónova vysočina – Akrabbím – Nm 34,4; Sdc 1,36; 1 Mach 5,3 bude asi priesmyk es-Safa, vytvorený údolím Vadi el-Fikra, v pohorí južne od Mŕtveho mora. – Kadešbarna, Kádeš, pozri 10,41. Esron (Chesron Chasar), medzi Kádešom a Adarom pravdepodobne v kraji Vadi el-Hadire, asi 10 hodín juhovýchodne od Bersaby. – Adar, na mieste dnešných zrúcanín az-Zejfe, asi 36 km juhovýchodne od Bersaby. – Poloha Karkay je neznáma. – Asemona (Asmon), dnes Umm el-Azam, asi 25 km juhovýchodne od Bersaby.

Joz 15,6-8 - Bet-Hagla (Béth-Choglá), dnes Kasr Hadžla, 7 km severozápadne od ústia Jordána. – Bet-Araba, pri Jerichu, medzi Bet-Haglou a horstvom odtiaľ na západ. – Skala Boena, asi Tuveil el-Akabe, 2 km západne od Jericha. – O údolí Achor pozri 7,24. – Debera (hebr. Debhír), asi Togrret ed-Debr, 1 km južne od Chán-Hadrúr. – Galgala, asi 5 km juhovýchodne od dnešného Jericha (pozri 4,19). – Adomim je asi Tal at ed-Dam. – "Slnečný prameň" je Ain el-Hód, čiže Studienka apoštolov, asi 1 1/2 km východne od Betánie. – Rogel (Bír Eijúb, Studnica Jóbova) je tam, kde sa zbieha údolie Kidronské s údolím Hinomským. – Údolie Ben-Enoma (hebr. Ge-ben-Hinnom) je na južnej a západnej strane Jeruzalema, kde bývali neskoršie obetované deti (2 Kr 23,10; 2 Krn 33,6; Jer 7,31 n; 32,35). Skrátený názov tohto údolia Gehena sa používal vo význame pekla (Mt 5,22). – "Vrch, ktorý leží západne od údolia Ennom" je Džebel Abu-Tór, čiže "Hora zlej rady". – Údolie Refaim je dnešná rovina Baká, od severu vrúbená "Horou zlej rady".

Joz 15,9-12 - Prameň Neftoa (Vody Neftoachove) je 'Ain Liftá, skoro 4 km severozápadne od Jeruzalema. – Efron je horský hrebeň medzi 'Ain Liftá a Karjatiarim, ktorý tvorí jedno úbočie údolia Bet Hanina (severne od cesty z Jafty do Jeruzalema). Bála (Karjatbál vo v. 60, Karjatiarim v 9,17), dnes Kirjat el-’Enab, či Abu Góš, 3 km južne od Kefíra, na ceste z Jaffy do Jeruzalema. Seir sú vysočiny medzi Abu Góš a údolím odtiaľ na juh es-Sarár. Jarim (Hora lesov) je výšina 4 km juhozápadne od Karjatiarim. Na vysočine je dedinka Keslá, v ktorej je zachované meno starého Cheslona. – Bet-Šemeš (Príbytok slnka), dnešný 'Ain Šems (Prameň slnca) južne nad Vadi es-Sarár, 2 1/2 km juhozápadne od Artúfa. – Tamna, dnes Tibne, 4 km západne od 'Ain Šems. – Akaron, pozri 13,3. – Sechrona, medzi Akaronom a Jebneelom, asi dnešná Zernuka. – Vrch Bála, 4 km severovýchodne od Jebny. – Jebne-el, Jemnia, Jebna, 20 km južne od Jafy.

Joz 15,13-19 - Aksa (Achsa) je Kalebovou dcérou len v širšom zmysle (1 Krn 2,49). Vo Vg je Otoniel nazvaný "mladším bratom" Kalebovým, t. j. bol jeho vzdialenejší príbuzný. O Otonielovi pozri tiež Sdc 1,11 nn; 3,8–11. – Kaleb tu na vlastnú päsť si rozširuje územie, ktoré mu odovzdal Jozue (14,13). Achsa "zoskočila z osla" na znak úcty pred otcom (v. 18). – "Veno" (v. 19), doslovne v hebr. i vo Vg "požehnanie". – Vo v. 19 Vg má: "Dal si mi suchú krajinu na juhu (v Negebe), pridaj mi aj zavlažovanú" V Júdsku, kde je málo dažďov, zem bez prameňov nemá veľkej ceny.

Joz 15,21-62 - Mestá sú zadelené do 12 skupín. Na konci každej skupiny je udaný celkový počet miest, okrem 5. skupiny filištínskych miest (45–47). Najprv sú uvedené mestá v Negebe, na juhu Júdovho údelu (21–32, 1. skupina). Vypočítaných je 34 miest (ak Aen a Remon vo v. 32 pokladáme za jedno mesto), ale celkový počet je udaný 29 miest. Pravdepodobne 5 miest bolo vložených neskoršie. Potom sú vymenované mestá v nížine (33–47, t. j. 2.–5. skup. miest). Gederotaim nie je v LXX. Keď toto vynecháme, dostaneme číslicu 14 vo v. 36. – Ďalej sú uvedené mestá na vrchovine, júdskom pohorí (48–60, 6.–11. skup.). Medzi v. 59 a 60 vypadla jedna skupina miest, ktoré však LXX uvádza v tomto znení: "Tekua, Efrata, to je Betlehem, Fagor, Etam, Kulon, Tatam, Sores, Karem, Galem, Beter a Manocho: jedenásť miest s ich dedinami."– A 12. skupina sú mestá na júdskej púšti (v. 61).

Joz 15,63 - Jeruzalem patril Benjamínovcom (18,16–28), ale Jebuzejcov z neho nevypudili (Sdc 1,21). Takisto ani Júdovci nemohli sa zmocniť tohto opevneného mesta, ktoré bolo tesne na ich severnej hranici, hoci ich aj mocní Jebuzejci stále ohrozovali. Tak sa stalo, že Jeruzalem zostal akýmsi slobodným mestom medzi podielom Júdovcov a Benjamínovcov až do čias kráľa Dávida, ktorý konečne premohol Jebuzejcov (2 Sam 5); – "až dodnes" – porov. pozn. 7,26.