výhody registrácie

List Hebrejom

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Heb 7, 1-28

1 Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz Nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, který se vracel od vítězství nad králi; dal mu požehnání 2 a Abraham mu ze všeho oddělil desátek. Jeho jméno se v první řadě vykládá jako "Král spravedlnosti", dále je to také král Sálemu, což znamená "král pokoje". 3 Bez otce a matky, bez rodokmenu, bez narození a úmrtí, podoben Božímu Synu zůstává knězem navždycky. 4 Považte, jak vznešený musel být, když mu sám otec Abraham dal desátek z kořisti! 5 Synové Leviho, kteří zastávají kněžský úřad, mají podle Zákona oprávnění přijímat desátky od lidu, to jest od svých bratrů, kteří tak jako oni vzešli z Abrahamových beder. 6 Melchisedech, který ani nepochází z jejich rodokmenu, však přijal desátek od samotného Abrahama a dal požehnání tomu, který měl zaslíbení od Boha! 7 Je nesporné, že požehnání přijímá menší od většího. 8 Zde tedy přijímají desátky smrtelní lidé, ale tam někdo, o kom se tvrdí, že žije. 9 Dalo by se dokonce říci, že skrze Abrahama dal desátek i Levi, který desátky přijímá, 10 neboť byl ještě v otcových bedrech, když mu Melchisedech vyšel vstříc. 11 Kdyby levitské kněžství vedlo k dokonalosti (kvůli níž byl lidu dán Zákon), proč by ještě bylo potřeba, aby povstal jiný kněz podle Melchisedechova řádu, a nebyl jmenován podle Áronova řádu? 12 Se změnou kněžství ovšem nutně nastává i změna Zákona. 13 Ten, o kom se tu mluví, přece patří k jinému pokolení, z něhož nikdy nikdo u oltáře nesloužil. 14 Jak známo, náš Pán pochází z Judy, a ohledně toho pokolení se Mojžíš o kněžích vůbec nezmínil. 15 Je tedy nade vši pochybnost zřejmé, že nastupuje jiný kněz, podobný Melchisedechovi, 16 ne podle tělesných pravidel Zákona, ale podle moci nesmrtelného života. 17 Jak dosvědčuje Písmo: "Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova." 18 Tím se ruší to staré přikázání jako nedostatečné a neúčinné 19 (Zákon přece nikoho k dokonalosti nepřivedl) a zároveň se zavádí něco lepšího: naděje, která nás přibližuje k Bohu. 20 A navíc, nestalo se to bez přísahy. Oni se totiž stávali kněžími bez přísahy, 21 on však skrze přísahu. Bylo mu přece řečeno: "Hospodin přísahal a nebude litovat: Jsi knězem navěky." 22 A tak se Ježíš stal ručitelem mnohem lepší smlouvy. 23 A dále: levitských kněží muselo být mnoho, protože jim smrt bránila zůstat v úřadu, 24 ale jeho kněžství je trvalé, protože žije navěky. 25 Proto také může dokonale spasit ty, kdo skrze něj přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. 26 Přesně takového velekněze jsme potřebovali! Je svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad sama nebesa. 27 Nemusí jako tamti velekněží denně obětovat nejprve za své vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to udělal jednou provždy, když obětoval sám sebe. 28 Zákon ustanovuje za velekněze lidi, kteří mají své slabosti, ale slovo přísahy, jež přišla po Zákonu, ustanovuje Syna, který je dokonalý na věky.

Heb 7, 1-28





Verš 1
Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz Nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, který se vracel od vítězství nad králi; dal mu požehnání
Gn 14:18 - Melchisedech, král Sálemu, který byl knězem Nejvyššího Boha, přinesl chléb a víno

Verš 5
Synové Leviho, kteří zastávají kněžský úřad, mají podle Zákona oprávnění přijímat desátky od lidu, to jest od svých bratrů, kteří tak jako oni vzešli z Abrahamových beder.
Nm 18:21 - Hle, synům Leviho jsem za jejich službu při Stanu setkávání dal jako dědictví všechny desátky v Izraeli.
Dt 18:1 - Levitští kněží, totiž celý kmen Levi, nebudou mít podíl ani dědictví v Izraeli. Budou žít z ohnivých obětí Hospodinu, z jeho dědictví.
Joz 14:4 - Ze synů Josefových vznikla dvě pokolení, Manases a Efraim. Levitům ovšem žádný podíl v zemi nepřipadl, pouze města k bydlení a přilehlé pastviny pro jejich dobytek a stáda.
2Krn 31:5 - Jakmile se ta zpráva rozšířila, synové Izraele začali přinášet množství prvotin z obilí, vína, oleje, medu a z veškeré úrody. Přinesli také štědrý desátek ze všech věcí;

Verš 6
Melchisedech, který ani nepochází z jejich rodokmenu, však přijal desátek od samotného Abrahama a dal požehnání tomu, který měl zaslíbení od Boha!
Gn 14:20 - Požehnán buď Nejvyšší Bůh, jenž ti tvé nepřátele vydal do rukou!" Abram mu tehdy ze všeho dal desátek.

Verš 11
Kdyby levitské kněžství vedlo k dokonalosti (kvůli níž byl lidu dán Zákon), proč by ještě bylo potřeba, aby povstal jiný kněz podle Melchisedechova řádu, a nebyl jmenován podle Áronova řádu?
Gal 2:21 - Neodmítám tu Boží milost. Spočívá-li totiž spravedlnost v plnění Zákona, potom Kristus zemřel zbytečně.

Verš 14
Jak známo, náš Pán pochází z Judy, a ohledně toho pokolení se Mojžíš o kněžích vůbec nezmínil.
Iz 11:1 - Z Jišajova pařezu vyrazí proutek, výhonek z jeho kořenů přinese ovoce.
Mt 1:3 - Juda zplodil Perese a Zeracha z Támar, Peres zplodil Checrona, Checron zplodil Rama,

Verš 17
Jak dosvědčuje Písmo: "Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova."
Ž 110:4 - Hospodin přísahal a nebude litovat: "Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova."
Heb 5:6 - A jak říká zase jinde: "Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova."

Verš 19
(Zákon přece nikoho k dokonalosti nepřivedl) a zároveň se zavádí něco lepšího: naděje, která nás přibližuje k Bohu.
Sk 13:39 - Skrze něj je každý věřící ospravedlněn od všeho, od čeho vás Mojžíšův zákon ospravedlnit nemohl.
Rim 3:28 - Máme tedy za to, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona.
Rim 8:3 - Co bylo pro Zákon kvůli slabosti těla nemožné, to vykonal Bůh: Poslal svého vlastního Syna, aby se vypořádal s hříchem v těle, jaké má hříšný člověk. Na tomto těle odsoudil hřích,
Gal 2:16 - víme, že člověka nemohou ospravedlnit skutky Zákona, ale jen víra v Ježíše Krista. Proto jsme sami uvěřili v Ježíše Krista, abychom byli ospravedlněni Kristovou vírou, a ne skutky Zákona. Skutky Zákona přece nikoho neospravedlní!"
Jn 1:17 - Zákon byl vydán skrze Mojžíše, milost a pravda však přišla skrze Mesiáše Ježíše.
Rim 3:21 - Nyní je však mimo Zákon zjevena Boží spravedlnost, kterou Zákon i Proroci dosvědčují -

Verš 21
on však skrze přísahu. Bylo mu přece řečeno: "Hospodin přísahal a nebude litovat: Jsi knězem navěky."
Ž 110:4 - Hospodin přísahal a nebude litovat: "Jsi knězem navěky podle řádu Melchisedechova."

Verš 25
Proto také může dokonale spasit ty, kdo skrze něj přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval.
1Tim 2:5 - Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš,
1Jn 2:1 - Toto vám píšu, moji drazí, abyste nehřešili. Kdyby někdo zhřešil, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista, toho Spravedlivého.

Verš 27
Nemusí jako tamti velekněží denně obětovat nejprve za své vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to udělal jednou provždy, když obětoval sám sebe.
Lv 9:7 - Potom Mojžíš řekl Áronovi: "Přistup k oltáři, obětuj svou oběť za hřích a svou zápalnou oběť, a vykonej tak za sebe i za lid obřad smíření. Obětuj také dar lidu a vykonej za ně obřad smíření, jak přikázal Hospodin."
Lv 16:6 - Přivede také svého býka k oběti za hřích, aby jím vykonal obřad smíření za sebe a za svůj dům.
Heb 5:3 - a proto musí obětovat nejen za hříchy lidu, ale i za vlastní.

Hebr 7,1-10 - Melchizedech je predobrazom Krista svojím menom (Melchizedech znamená "kráľ spravodlivosti"), ako aj svojím postavením nad Abrahámom a levitským kňazstvom, svojím tajuplným vstupom do dejín a svojím mimoriadnym kňazstvom.

Hebr 7,1 - "Kráľ Salema." Šalem bolo staré meno neskoršieho Jeruzalema. Skrýva v sebe semitské slovo šalom = pokoj.

Hebr 7,8 - Kým Abrahám a Lévi boli smrteľní ľudia, Melchizedechovo kňazstvo trvá večne.

Hebr 7,10 - Abrahám bol praded Léviho.

Hebr 7,11-17 - Svätopisec poukazuje na text žalmu 110 o ustanovení nového, večného "kňaza podľa radu Melchizedechovho" a tým zdôrazňuje, že levitské kňazstvo bolo nedokonalé a len dočasné. Ba nový kňaz (Kristus) ani nie je z kmeňa Léviho, ale z Júdovho.

Hebr 7,20-25 - Vznešenosť Kristovho kňazstva dokazuje autor listu dvoma dôvodmi: Boh urobil Krista veľkňazom na základe prísahy, kým v súvislosti so starozákonným kňazstvom takáto prísaha neodznela (v. 20–22); druhým dôvodom je večnosť Kristovho kňazstva (v. 23–25).

Hebr 7,21 - Ž 100, 4.