Kniha Deuteronómium

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Dt 6, 1-25

1 A toto jsou ta přikázání, pravidla a zákony. Hospodin, váš Bůh, mi přikázal, ať vás jim učím, abyste je dodržovali v zemi, kterou jdete obsadit. 2 Chce, abys ty i tvůj syn a vnuk po všechny dny svého života ctili Hospodina, svého Boha, a zachovávali všechna jeho pravidla a přikázání, která ti udílím, abys byl dlouho živ. 3 Slyš je, Izraeli, a pečlivě je dodržuj. Pak se ti povede dobře a v zemi oplývající mlékem a medem se mocně rozmnožíte, jak ti to řekl Hospodin, Bůh tvých otců. 4 Slyš, Izraeli: Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný! 5 Proto miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou. 6 Ať tato slova, která ti dnes svěřuji, zůstanou ve tvém srdci. 7 Vštěpuj je svým synům a mluv o nich, ať sedíš doma nebo jdeš po cestě, ať uléháš anebo vstáváš. 8 Přivaž si je jako znamení na ruku a jako pásek na čelo. 9 Napiš je na veřeje svého domu a na své brány. 10 Hospodin, tvůj Bůh, tě přivede do země, kterou s přísahou zaslíbil tvým otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Dá ti v ní veliká a krásná města, která jsi nestavěl, 11 domy plné všeho dobrého, které jsi neplnil, vykopané studny, které jsi nekopal, vinice a olivoví, které jsi nesázel. Až pak budeš jíst a nasytíš se, 12 měj se na pozoru, abys nezapomněl na Hospodina, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví. 13 Hospodina, svého Boha, budeš ctít, jemu budeš sloužit a při jeho jménu budeš přísahat. 14 Nesmíš následovat cizí bohy, žádné z bohů okolních národů. 15 Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, jenž uprostřed tebe přebývá, je žárlivě milující Bůh! Jinak proti tobě vzplane hněv Hospodina, tvého Boha, a vyhladí tě z povrchu země. 16 Nepokoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste jej pokoušeli v Masse. 17 Pečlivě zachovávejte přikázání Hospodina, svého Boha, i jeho svědectví a pravidla, která ti vydal. 18 Čiň, co je v Hospodinových očích správné a dobré. Pak se ti povede dobře a vejdeš do té krásné země, kterou Hospodin s přísahou zaslíbil tvým otcům, obsadíš ji 19 a zaženeš všechny své nepřátele, jak ti to řekl Hospodin. 20 Až se tě v budoucnu tvůj syn zeptá: "Co znamenají ta svědectví, pravidla a zákony, jež vám přikázal Hospodin, váš Bůh?" 21 odpovíš mu: "V Egyptě jsme byli faraonovými otroky, ale Hospodin nás mocnou rukou z Egypta vyvedl. 22 Před našima očima přivedl Hospodin na Egypt, na faraona i na celý jeho dvůr veliká a hrozná znamení a divy. 23 Nás však odtud vyvedl, aby nás přivedl sem a dal nám zemi, kterou s přísahou zaslíbil našim otcům. 24 Tehdy nám Hospodin přikázal, abychom se řídili všemi těmito pravidly a ctili Hospodina, svého Boha. Pak se nám po všechny dny našeho života povede dobře a tak je tomu dnes. 25 Naše spravedlnost je v tom, abychom před Hospodinem pečlivě dodržovali všechna tato přikázání, jak nám uložil."

Verš 4

Slyš, Izraeli: Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný!

Dt 4:35 - Tobě to však bylo ukázáno, abys poznal, že Hospodin je Bůh; kromě něj není žádný jiný.

Mk 12:29 - Ježíš mu odpověděl: "Nejdůležitější je: ‚Slyš, Izraeli - Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný.

Jn 17:3 - A to je ten věčný život - aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a toho, jehož jsi poslal, Ježíše Krista.

1Kor 8:4 - Pokud tedy jde o požívání masa obětovaného modlám: Víme, že "modla neznamená vůbec nic" a že "není žádný Bůh než jediný".

1Kor 8:6 - pro nás je ale jen jediný Bůh - Otec, z něhož je všechno, i my pro něj; a jediný Pán - Ježíš Kristus, skrze něhož je všechno, i my skrze něj.

Verš 5

Proto miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou.

Dt 10:12 - Nyní tedy, Izraeli - co od tebe Hospodin, tvůj Bůh, žádá? Jen to, abys ctil Hospodina, svého Boha, kráčel po všech jeho cestách a miloval jej. Chce, abys sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší

Mt 22:37 - Ježíš mu řekl: "‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.'

Lk 10:27 - Odpověděl: "‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, ze vší své síly a celou svou myslí,' a ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.'"

Verš 7

Vštěpuj je svým synům a mluv o nich, ať sedíš doma nebo jdeš po cestě, ať uléháš anebo vstáváš.

Dt 4:9 - Střez se však a dávej dobrý pozor, abys nezapomněl, co jsi na vlastní oči spatřil. Po všechny dny svého života to nenech vymizet ze svého srdce, ale seznamuj s tím své syny a vnuky.

Nm 11:19 - Nebudete ho jíst jeden nebo dva dny, pět, deset nebo dvacet dní,

Verš 11

domy plné všeho dobrého, které jsi neplnil, vykopané studny, které jsi nekopal, vinice a olivoví, které jsi nesázel. Až pak budeš jíst a nasytíš se,

Dt 8:9 - do země, v níž nebudeš jíst chléb poskrovnu a v ničem nebudeš mít nedostatek, do země, jejíž kamení je železo a z jejíchž hor budeš těžit měď.

Verš 13

Hospodina, svého Boha, budeš ctít, jemu budeš sloužit a při jeho jménu budeš přísahat.

Dt 10:20 - Hospodina, svého Boha, cti a jemu služ, k němu se přimkni a v jeho jménu přísahej.

Mt 4:10 - "Odejdi, satane!" řekl mu na to Ježíš. "Je přece psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.'"

Lk 4:8 - Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.'"

Verš 16

Nepokoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste jej pokoušeli v Masse.

Mt 4:7 - Ježíš mu řekl: "Také je psáno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Boha.'"

Lk 4:12 - Ježíš mu odpověděl: "Je řečeno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Boha.'"

Ex 17:2 - Začali tedy na Mojžíše dotírat: "Dejte nám vodu, ať máme co pít!" Mojžíš jim řekl: "Proč na mě dotíráte? Proč pokoušíte Hospodina?"

Nm 20:3 - a lid se pustil s Mojžíšem do sváru. "Ó, proč jsme nezemřeli, když naši bratři umírali před Hospodinem!"

Dt 6,3 - Prvé tri verše tejto hlavy sú úvodom k veršom 4–25, v ktorých Mojžiš vysvetľuje prvé prikázanie Desatora.

Dt 6,4-9 - Pán je jediný pravý Boh, Pán, čiže Jahve – Ten, čo je. Je plnosť bytia, ktorý je sám od seba a ktorý dáva bytie každému stvoreniu. Keďže Boh je len jeden, zasluhuje si, aby sme ho milovali celým srdcom (Mt 22,37; Mk 12,29; Lk 10,27). Srdce, duša, sila sú tu synonymá a značia, že človek nemá deliť svoju lásku medzi viacerých bohov alebo medzi Boha a jeho stvorenia. Boha máme nadovšetko milovať a stvorenia kvôli Bohu, s Bohom a v Bohu. Izraeliti si písali niektoré zákony (Dt 6,4–9; 11,13–21 a Ex 13,1–10.11–16) na kúsok pergamenu, ktorý vkladali do malej skrinky; túto si pri modlitbe priväzovali na čelo a na ľavú ruku (pamäť a srdce – láska). Tieto modlitbové remienky volali hebr. tefillím (modlitby), grécky fylaktéria (chránidlá); zaručovali ochranu Božiu každému, čo ich nosieval (Mt 23,5). Ženy ich nosiť nesmeli. – Podobne vysvetľovali aj verš 9. a na dvere pribíjali schránku, obsahujúcu spomínané texty. Schránka sa volala mezúzá a bola vždy na ľavej strane dverí, keď sa vychádzalo z domu. Kto vychádzal von, dotkol sa najprv úst a potom schránky, aby tak prejavil úctu, lásku a ochotu plniť príkazy Božie.

Dt 6,15-16 - Porov. Ex 20,5. Boh je uprostred Izraela, t. j. tróni na arche zmluvy (Nm 35,34). Massa (miesto pokušenia) – pozri Ex 17,1–7.

Dt 6,19 - Porov. Ex 23,27–30; 34,11.

Dt 6,20 - Pozri Ex 13,14 n.