výhody registrácie

Evanjelium podľa Lukáša

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Lk 20, 1-47

1 Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přistoupili k němu velekněží a zákoníci se staršími 2 a řekli: "Pověz nám, jakou mocí to činíš a kdo je ten, který ti tu moc dal." 3 Odpověděl jim: "I já vám položím otázku. Řekněte mi, 4 odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?" 5 Oni o tom mezi sebou uvažovali: "Řekneme-li 'z nebe', namítne nám: 'Proč jste mu neuvěřili?' 6 Řekneme-li 'od lidí', všechen lid nás bude kamenovat, protože jsou přesvědčeni, že Jan byl prorok." 7 A tak odpověděli, že nevědí, odkud. 8 Ježíš jim řekl: "Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím." 9 Pak začal vypravovat lidu toto podobenství: "Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a odcestoval. 10 V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby mu odevzdali podíl z výnosu vinice. Ale vinaři ho zbili a poslali zpět s prázdnou. 11 Poslal k nim ještě jiného služebníka; oni i toho zbili zneuctili a poslali zpět s prázdnou. 12 Poslal ještě třetího; i toho zbili do krve a vyhnali. 13 Tu řekl pán vinice: 'Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna, na něho snad budou mít ohled.' 14 Když ho však vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: 'To je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše.' 15 A vyvlekli ho ven z vinice a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice? 16 Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným." Když to uslyšeli, řekli: "To přece ne!" 17 On na ně pohleděl a řekl: "Co tedy znamená slovo Písma: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným?' 18 Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho padne, toho rozdrtí." 19 Zákoníci a velekněží ho chtěli v tu hodinu dostat do rukou, ale báli se lidu; poznali totiž, že to podobenství řekl proti nim. 20 Nespustili ho však z očí. Poslali své lidi, kteří měli předstírat, že to myslí upřímně, aby jej přistihli při výroku, pro nějž by ho mohli vydat vladařově moci a soudu. 21 Otázali se ho: "Mistře, víme, že správně mluvíš a učíš a nestraníš nikomu, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. 22 Je nám dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?" 23 Ježíš však prohlédl jejich záludnost a řekl jim: 24 "Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?" Odpověděli: "Císařův." 25 Řekl jim: "Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu." 26 A tak se jim nepodařilo, aby ho před lidmi přistihli v řeči; podivili se jeho odpovědi a umlkli. 27 Přišli k němu někteří ze saduceů - ti popírají vzkříšení - a otázali se ho: 28 "Mistře, Mojžíš nám ustanovil: 'Zemře-li nečí bratr ženatý, ale bezdětný, ať se s jeho manželkou ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.' 29 Bylo tedy sedm bratří. Oženil se první a zemřel bezdětný. 30 Jeho manželku si vzal druhý, 31 pak třetí a stejně všech sedm; nezanechali děti a zemřeli. 32 Nakonec zemřela i ta žena. 33 Komu z nich bude tato žena patřit při vzkříšení? Všech sedm ji přece mělo za manželku." 34 Ježíš jim řekl: "Lidé přítomného věku se žení a vdávají. 35 Avšak ti, kteří byli hodni dosáhnout budoucího věku a vzkříšení z mrtvých, nežení se ani nevdávají. 36 Vždyť už nemohou zemřít, neboť jsou rovni andělům a jsou syny Božími, poněvadž jsou účastni vzkříšení. 37 A že mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři. když nazývá Hospodina 'Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým'. 38 On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním jsou všichni živi." 39 Někteří ze zákoníků na to řekli: "Mistře, dobře jsi odpověděl." 40 A už se neodvážili položit mu jinou otázku. 41 Řekl jim: "Jak mohou nazývat Mesiáše synem Davidovým? 42 Vždyť sám David praví v Knize žalmů: 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, 43 dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.' 44 David tedy nazývá Mesiáše Pánem; jak potom může být jeho synem?" 45 Když všechen lid poslouchal, řekl učedníkům: 46 "Dejte si pozor na zákoníky, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, mají v oblibě pozdravy na ulicích, přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách. 47 Vyjídají domy vdov a dlouho se na oko modlí. Ty postihne tím přísnější soud."

Lk 20, 1-47





Verš 1
Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přistoupili k němu velekněží a zákoníci se staršími
Mt 21:23 - Když Ježíš přišel do chrámu a učil, přistoupili k němu velekněží a starší lidu a řekli: "Jakou mocí to činíš? A kdo ti tu moc dal?"
Mk 11:27 - Znovu přišli do Jeruzaléma. Když procházel chrámem, přišli k němu velekněží, zákoníci a starší
Sk 4:7 - dali předvést Petra a Jana a začali je vyslýchat: "Jakou mocí a v jakém jménu jste to učinili?"
Sk 7:27 - Ale ten, který svého bližního napadl, odstrčil Mojžíše a řekl: 'Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a soudcem?

Verš 36
Vždyť už nemohou zemřít, neboť jsou rovni andělům a jsou syny Božími, poněvadž jsou účastni vzkříšení.
1Jn 3:2 - Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest.

Verš 37
A že mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři. když nazývá Hospodina 'Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým'.
Ex 3:6 - A pokračoval: "Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův." Mojžíš si zakryl tvář, neboť se bál na Boha pohledět.
Sk 7:32 - 'Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův.' Mojžíš se třásl strachem a neodvážil se vzhlédnout.
Heb 11:16 - Ale oni toužili po lepší vlasti, po vlasti nebeské. Proto sám Bůh se nestydí nazývat se jejich Bohem. Vždyť jim připravil své město.

Verš 9
Pak začal vypravovat lidu toto podobenství: "Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a odcestoval.
Ž 80:8 - Bože zástupů, obnov nás, ukaž jasnou tvář a budem zachráněni!
Iz 5:1 - Zazpívám svému milému píseň mého milého o jeho vinici: "Můj milý měl vinici na úrodném svahu.
Jer 2:21 - A já jsem tě zasadil, révu ušlechtilou, samou spolehlivou sadbu. Jak ses mi mohla proměnit v révu planou a cizí?
Jer 12:10 - Mnozí pastýři zničili mou vinici, pošlapali svůj podíl, můj žádoucí podíl obrátili v poušť a zpustošený kraj.
Mt 21:33 - Poslyšte jiné podobenství: Jeden hospodář vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal v ní lis a vystavěl strážní věž; potom vinici pronajal vinařům a odcestoval.
Mk 12:1 - Začal k nim mluvit v podobenstvích: "Jeden člověk vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal nádrž k lisu a vystavěl strážní věž; pak ji pronajal vinařům a odcestoval.

Verš 42
Vždyť sám David praví v Knize žalmů: 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici,
Ž 110:1 - Davidův, žalm. Výrok Hospodinův mému pánu: "Zasedni po mé pravici, já ti položím tvé nepřátele za podnoží k nohám."
Sk 2:34 - David nevstoupil na nebe, ale sám říká: 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici,
1Kor 15:25 - Musí totiž kralovat, 'dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy'.
Heb 1:13 - Kterému z andělů kdy řekl: 'Usedni po mé pravici, dokud ti nedám nepřátele za podnož tvého trůnu!'
Heb 10:13 - a hledí vstříc tomu, 'až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu'.

Verš 14
Když ho však vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: 'To je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše.'
Ž 2:8 - Požádej, a národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země.
Heb 1:2 - v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.
Gn 37:18 - Jakmile ho v dálce spatřili, ještě než se k nim přiblížil, smluvili se proti němu, že ho usmrtí.
Ž 2:1 - Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány?
Mt 26:3 - Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš,
Mt 27:1 - Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.
Jn 11:53 - Od toho dne byli tedy smluveni, že ho zabijí.

Verš 47
Vyjídají domy vdov a dlouho se na oko modlí. Ty postihne tím přísnější soud."
Mt 23:14 - Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Vyjídáte domy vdov pod záminkou dlouhých modliteb; proto vás postihne tím přísnější soud.
Mk 12:40 - Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí. Ty postihne tím přísnější soud."
2Tim 3:6 - Patří k nim ti, kdo vnikají do rodin, aby nalákali lehkověrné ženy plné hříchů, ovládané rozličnými touhami,
Tít 1:11 - Těm je třeba zavřít ústa. Pro hanebný zisk učí tomu, co se nepatří, a rozvracejí tím celé rodiny.

Verš 17
On na ně pohleděl a řekl: "Co tedy znamená slovo Písma: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným?'
Ž 118:22 - Kámen, jejž zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným.
Iz 8:14 - Vám bude svatyní, ale oběma domům izraelským kamenem úrazu a skálou, o kterou budou klopýtat, bude osidlem a léčkou obyvatelům Jeruzaléma.
Iz 28:16 - Proto praví toto Panovník Hospodin: "Já to jsem, kdo za základ položil na Sijónu kámen, kámen osvědčený, úhelný a drahý, základ nejpevnější; kdo věří, nemusí spěchat.
Mt 21:42 - Ježíš jim řekl: "Což jste nikdy nečetli v Písmech: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným; Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích'?
Mk 12:10 - Nečetli jste v Písmu slovo: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným;
Sk 4:11 - Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným.
Rim 9:33 - jak je psáno: 'Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, ale kdo v něho věří, nebude zahanben.'
1Pt 2:4 - Přicházejte tedy k němu, kameni živému, jenž od lidí byl zavržen, ale před Bohem je 'vyvolený a vzácný'.
1Pt 2:7 - Vám, kteří věříte, je vzácný, ale nevěřícím je to 'kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným',

Verš 18
Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho padne, toho rozdrtí."
Iz 8:15 - Mnozí z nich klopýtnou, padnou a roztříští se, uvíznou v léčce a chytí se.
Za 12:3 - V onen den učiním Jeruzalém vzpěračským balvanem pro všechny národy. Všichni, kteří jej budou chtít vzepřít, zraní se až do krve. Všechny pronárody země se proti němu srotí.
Dan 2:34 - Viděl jsi, jak se bez zásahu rukou utrhl kámen a udeřil do železných a hliněných nohou sochy a rozdrtil je,

Verš 20
Nespustili ho však z očí. Poslali své lidi, kteří měli předstírat, že to myslí upřímně, aby jej přistihli při výroku, pro nějž by ho mohli vydat vladařově moci a soudu.
Mt 22:16 - Poslali za ním své učedníky s herodiány, aby řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka.
Mk 12:13 - Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.

Verš 46
"Dejte si pozor na zákoníky, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, mají v oblibě pozdravy na ulicích, přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách.
Mt 23:5 - Všechny své skutky konají tak, aby je lidé viděli: rozšiřují si modlitební řemínky a prodlužují třásně,
Mk 12:38 - Když učil, řekl: "Varujte se zákoníků, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, stojí o pozdravy na ulicích,
Lk 11:43 - Běda vám farizeům! S oblibou sedáte na předních místech v synagógách a líbí se vám, když vás lidé na ulici zdraví.

Verš 41
Řekl jim: "Jak mohou nazývat Mesiáše synem Davidovým?
Mt 22:42 - "Co si myslíte o Mesiášovi? Čí je syn?" Odpověděli mu: "Davidův."
Mk 12:35 - Když Ježíš učil v chrámu, řekl jim ještě: "Jak mohou zákoníci říkat, že Mesiáš je syn Davidův?

Verš 25
Řekl jim: "Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu."
Mt 17:25 - On řekl: "Platí!" Když přišel domů, ještě než promluvil, řekl mu Ježíš: "Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové poplatky a daně? Od svých synů nebo od cizích lidí?"
Mt 22:21 - Odpověděli: "Císařův." Tu jim řekl: "Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, co je Boží, dejte Bohu."
Rim 13:7 - Dávejte každému, co jste povinni: daň, komu daň; clo, komu clo; úctu, komu úctu; čest, komu čest.

Verš 27
Přišli k němu někteří ze saduceů - ti popírají vzkříšení - a otázali se ho:
Mt 22:23 - V ten den přišli za ním saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a předložili mu dotaz:
Mk 12:18 - A přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho:
Sk 23:8 - Saduceové totiž říkají, že není zmrtvýchvstání a že nejsou andělé a duchové, kdežto farizeové vyznávají obojí.

Verš 28
"Mistře, Mojžíš nám ustanovil: 'Zemře-li nečí bratr ženatý, ale bezdětný, ať se s jeho manželkou ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.'
Dt 25:5 - Když budou bydlet bratři spolu a jeden z nich zemře bez syna, nevdá se žena zemřelého jinam, za cizího muže. Vejde k ní její švagr a vezme si ji za ženu právem švagrovství.

Lk 20,1-8 - Mt 21, 23-27; Mk 11, 27-33.

Lk 20,9-19 - Mt 21, 33-46; Mk 12, 1-12.

Lk 20,17 - Ž 118, 22.

Lk 20,20-26 - Mt 22, 15-22; Mk 12, 13-17.

Lk 20,27-40 - Mt 22, 23-33; Mk 12, 18-27.

Lk 20,28 - Dt 25, 5.Porov. poznámku k Mt 22, 24.

Lk 20,37 - Ex 3, 2-6.

Lk 20,41-44 - Mt 22, 41-45; Mk 12, 35-37.

Lk 20,42 - Ž 110, 1.

Lk 20,45-47 - Mt 23, 1.5.7; Mk 12, 38-40.