Evanjelium podľa Lukáša

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Lk 2, 1-52

1 I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět. 2 (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.) 3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města. 4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,) 5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou. 6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila. 7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě. 8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem. 9 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou. 10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu. 11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově. 12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech. 13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích: 14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle. 15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám. 16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech. 17 A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti. 18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim. 19 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém. 20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim. 21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo. 22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem, 23 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,) 24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek. 25 A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm. 26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně. 27 Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj, 28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl: 29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji. 30 Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé, 31 Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí, 32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského. 33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm. 34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno, 35 (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení. 36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého. 37 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí. 38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě. 39 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta. 40 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm. 41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční. 42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního, 43 A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho. 44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými. 45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho. 46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich. 47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho. 48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe. 49 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti? 50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil. 51 I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém. 52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.

Verš 32

Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.

Iz 42:6 - Já Hospodin povolal jsem tě v spravedlnosti, a ujal jsem tě za ruku tvou; protož ostříhati tě budu, a dám tě v smlouvu lidu, a za světlo národům,

Iz 49:6 - I to řekl Hospodin: Máloť by to bylo, abys mi byl služebníkem ku pozdvižení pokolení Jákobových, a k navrácení ostatků Izraelských; protož dal jsem tě za světlo pohanům, abys byl spasení mé až do končin země.

Sk 13:47 - Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.

Verš 34

I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,

Iz 8:14 - A budeť vám i svatyní, kamenem pak urážky a skalou pádu oběma domům Izraelským, osídlem a léčkou i obyvatelům Jeruzalémským.

Rim 9:32 - Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků Zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,

1Pt 2:9 - Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.

Sk 28:22 - Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; nebo víme o té sektě, že se jí všudy odpírá.

Verš 4

Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)

Mi 5:2 - A ty Betléme Efrata, jakžkoli jsi nejmenší mezi tisíci Judskými, z tebe mi vyjde ten, kterýž má býti Panovníkem v Izraeli, a jehož východové jsou od starodávna, ode dnů věčných.

Jn 7:42 - Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?

1Sam 16:4 - A tak učinil Samuel, jakž mu byl mluvil Hospodin, a přišel do Betléma. A ulekše se starší města, vyšli proti němu a řekli:Pokojný-li jest příchod tvůj?

Mt 1:1 - Kniha (o) rodu Ježíše Krista syna Davidova, syna Abrahamova.

Verš 37

A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.

1Sam 1:22 - Ale Anna nešla, nebo řekla muži svému: Až odchovám dítě, tehdy povedu je, aby ukáže se před Hospodinem, zůstalo tam na věky.

Verš 7

I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.

Mt 1:25 - Ale nepoznal jí, až i porodila Syna svého prvorozeného, a nazvala jméno jeho Ježíš.

Verš 40

Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.

Lk 1:80 - Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.

Verš 41

I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.

Ex 23:15 - Slavnosti přesnic ostříhati budeš. Sedm dní jísti budeš chleby přesné, jakž jsem přikázal tobě, v čas vyměřený měsíce Abib; nebo v ten vyšel jsi z Egypta. Aniž se ukážete přede mnou prázdní.

Ex 23:17 - Třikrát v roce ukáže se každý z tvých pohlaví mužského před tváří Panovníka Hospodina.

Lv 23:5 - Měsíce prvního, čtrnáctého dne téhož měsíce u večer bude Fáze Hospodinovo.

Dt 16:1 - Ostříhej měsíce Abib, abys slavil Fáze Hospodinu Bohu svému, nebo toho měsíce Abib vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj z Egypta v noci.

Verš 13

A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:

Dan 7:10 - Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.

Zjv 5:11 - I viděl jsem a slyšel hlas andělů mnohých okolo trůnu a zvířat a starců, a byl počet jejich stokrát tisíc tisíců a desetkrát sto tisíců,

Verš 14

Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.

Iz 57:19 - Stvořím ovoce rtů, hojný pokoj, dalekému jako blízkému, praví Hospodin, a tak uzdravím jej.

Ef 2:17 - A přišed, zvěstoval pokoj vám, dalekým i blízkým.

Verš 47

A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.

Mt 7:28 - I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.

Mk 1:22 - I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci.

Lk 4:22 - A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?

Lk 4:32 - I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.

Jn 7:15 - I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?

Verš 50

Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.

Lk 9:45 - Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu.

Lk 18:34 - Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.

Verš 52

A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.

1Sam 2:26 - Ale mládenček Samuel prospíval a rostl, a milý byl, jakož před Hospodinem, tak i před lidmi.

Lk 1:80 - Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.

Verš 21

A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.

Gn 17:12 - Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.

Lv 12:3 - Potom dne osmého obřezáno bude tělo neobřízky jeho.

Jn 7:22 - Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka.

Mt 1:21 - Porodíť pak syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš; onť zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich.

Lk 1:31 - A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.

Verš 22

A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,

Lv 12:6 - Když pak vyplní se dnové očištění jejího po synu aneb po dceři, přinese beránka ročního na obět zápalnou, a holoubátko aneb hrdličku na obět za hřích, ke dveřím stánku úmluvy, knězi.

Verš 23

(Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)

Ex 13:2 - Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, nebo mé jest.

Nm 3:13 - Nebo mně přináleží všecko prvorozené. Od toho dne, když jsem pobil všecko prvorozené v zemi Egyptské, posvětil jsem sobě všeho prvorozeného v Izraeli od člověka až do hovada. Mně bude: Já Hospodin.

Nm 8:16 - Nebo vlastně dáni jsou mi z prostředku synů Izraelských za všecky otvírající život, za prvorozené ze všech synů Izraelských vzal jsem je sobě.

Verš 24

A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.

Lv 12:8 - Pakli nebude moci býti s beránka, tedy vezme dvé hrdličátek, aneb dvé holoubátek, jedno v obět zápalnou a druhé v obět za hřích. I očistí ji kněz, a tak čistá bude.

Verš 29

Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.

Gn 46:30 - I řekl Izrael Jozefovi: Nechť již umru, když jsem viděl tvář tvou; nebo ty ještě jsi živ.

Verš 30

Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,

Ž 98:2 - V známost uvedl Hospodin spasení své, před očima národů zjevil spravedlnost svou.

Iz 52:10 - Ohrnul Hospodin rámě svatosti své před očima všech národů, aby viděly všecky končiny země spasení Boha našeho.

Verš 31

Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,

Sk 28:28 - Budiž vám tedy známo, že jest pohanům posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.

Lk 2,1 - Augustus bol cisárom Rímskej ríše od roku 30 pred Kr. do roku 14 po Kr. "Celý svet" znamená vtedy známy svet, čiže Rímsku ríšu.

Lk 2,2 - Quirinius (Publius Suplicius) stál dvakrát na čele Sýrie. V oboch prípadoch sa konalo sčítanie ľudu, prvýkrát v rokoch 8-4 pred Kr. a druhýkrát okolo roku 6 po Kr. Lukáš hovorí o prvom sčítaní ľudu. Podľa toho treba upraviť aj rok narodenia Krista. Pôvodca nášho letopočtu Dionýz Exiguus (zomrel roku 544) určil rok narodenia omylom o 5 až 8 rokov neskôr. Kristus sa narodil asi o 7 rokov skôr, čo zodpovedá roku 747 od založenia Ríma, a nie 754, ako to mylne vypočítal Dionýzius.

Lk 2,3 - "Do svojho mesta" - čiže do mesta, z ktorého pochádzal ich rod.

Lk 2,7 - "Prvorodený" znamená prvého narodeného syna, ktorý mal právo na dedičstvo (porov. 1, 32 a n.). Je to právny výraz a používa sa bez ohľadu na to, či nasleduje ďalší potomok, alebo nie.

Lk 2,14 - "Dobrej vôle" v gr. "v ktorých má zaľúbenie".

Lk 2,22 - "Dni očisťovania" určoval Mojžišov zákon (Lv 12, 1-4). Po narodení chlapca matka bola leviticky nečistá do 40 dní. Prinesením obety sa stávala čistou. Zároveň podľa zákona obetovala svojho prvorodeného Bohu. Bolo ho treba vykúpiť z kňazskej služby, pretože túto službu konal Léviho kmeň, a nie prvorodený ako kedysi.

Lk 2,23 - Ex 13, 2. 12.

Lk 2,24 - Lv 5, 7; 12, 8.Chudoba Svätej rodiny sa prejavuje aj pri obete očisťovania. Bohatší mali obetovať baránka a holuba. Chudobnejším rodinám bola povolená úľava a ako obetu mali dať pár hrdličiek alebo dva holúbky.

Lk 2,26 - Mesiáša, ktorého Pán posiela.

Lk 2,33 - Svätý Jozef je označený menom "jeho otec" (porov. aj 2 ,48), lebo bol mu pred zákonom "otcom" ako zákonitý manžel Panny Márie.

Lk 2,35 - Keď budú prenasledovať Syna, bude trpieť aj matka. Nastane triedenie duchov v Izraeli a v celom ľudstve. Ľudia sa rozdelia: jedni pôjdu za Ježišom, iní zasa sa budú stavať proti nemu, pravda, na svoju škodu a záhubu.

Lk 2,39 - Do Nazareta sa nevrátili hneď po obetovaní v chráme, ale až po návrate z Egypta. Lukáš sa o udalostiach, ktoré sa medzitým stali, nezmieňuje. Hovorí o nich Matúš.

Lk 2,41 - Každý Žid od 12. roku bol povinný na Veľkú noc, Turíce a sviatok Stánkov putovať do jeruzalemského chrámu.

Lk 2,48 - Panna Mária podľa zákona mohla nazvať svojho manžela Ježišovým otcom, aj keď mu bol v skutočnosti iba pestúnom.

Lk 2,49 - Ježiš v odpovedi zdôrazňuje svoj božský pôvod aj to, že vôľa jeho nebeského Otca má prednosť pred vôľou jeho rodičov.

Lk 2,52 - Ježiš nerástol podľa svojej božskej prirodzenosti, ale vzmáhal sa podľa tela a ľudskej prirodzenosti.