Kniha Levitikus

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Lv 25, 1-55

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi na hoře Sínaji: 2 "Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až přijdete do země, kterou vám dávám, bude země slavit odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo. 3 Šest let budeš osívat své pole, šest let budeš prořezávat svou vinici a shromažďovat z ní úrodu, 4 ale sedmého roku bude mít země rok odpočinutí, slavnost odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo. Nebudeš osívat své pole ani prořezávat svou vinici. 5 Co po tvé žni samo vyroste, nebudeš sklízet, a hrozny z vinice, kterou jsi neobdělal, nebudeš sbírat. Země bude mít rok odpočinutí. 6 Co země v odpočinutí sama zplodí, bude vaší potravou, pro tebe, tvého otroka i otrokyni, tvého nádeníka i přistěhovalce, kteří u tebe pobývají jako hosté. 7 I tvůj dobytek a zvěř, která je v tvé zemi, bude mít všechnu její úrodu za potravu. 8 Odpočítáš si pak sedm roků odpočinutí, sedmkrát sedm let, a vyjde ti období sedmi roků odpočinutí: čtyřicet devět let. 9 Desátého dne sedmého měsíce dáš ryčně troubit na polnici; v den smíření budete troubit na polnici v celé vaší zemi. 10 Padesátý rok posvětíte a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás léto milostivé, kdy se každý vrátíte ke svému vlastnictví a všichni se vrátí ke své čeledi. 11 Padesátý rok vám bude létem milostivým. Nebudete v něm sít ani sklízet, co samo vyroste, ani sbírat hrozny z neobdělaných vinic. 12 Je to léto milostivé. Budete je mít za svaté. Smíte jíst z pole, co urodí. 13 V tomto milostivém létě se každý vrátí ke svému vlastnictví. 14 Když budete prodávat něco svému bližnímu nebo něco od něho budeš kupovat, nepoškozujte jeden druhého. 15 Podle počtu let po létě milostivém budeš kupovat od svého bližního, podle počtu let, v nichž budeš brát užitek, bude prodávat tobě. 16 Čím více let zbývá, tím vyšší bude kupní cena, a čím méně let zbývá, tím nižší bude kupní cena; bude ti prodávat podle počtu let, v nichž budeš brát užitek. 17 Nikdo nepoškodíte svého bližního, ale budeš se bát svého Boha. Já jsem Hospodin, váš Bůh. 18 Budete dodržovat má nařízení, dbát na moje řády a podle nich jednat. Tak budete bezpečně přebývat na zemi. 19 Země vám vydá své plody a budete jíst dosyta a přebývat na ní bezpečně. 20 Snad řeknete: Co budeme jíst sedmého roku, když nebudeme sít ani sklízet žádnou úrodu? 21 Na můj rozkaz sestoupí na vás šestého roku mé požehnání, takže vydá úrodu na tři roky. 22 Osmého roku budete sít, ale jíst budete z předloňské úrody až do devátého roku; dokud se nesveze jeho úroda, budete jíst ze staré. 23 Země nesmí být prodávána bez práva na zpětnou koupi, neboť země je má. Vy jste u mne jen hosté a přistěhovalci. 24 Proto po celé zemi, jež bude vaším vlastnictvím, zajistíte možnost zemi vyplatit. 25 Když tvůj bratr zchudne a odprodá něco ze svého vlastnictví, přijde k němu jeho příbuzný jako zastánce a vyplatí, co jeho bratr prodal. 26 Kdyby někdo neměl zastánce, ale byl by potom sám schopen opatřit si potřebné výplatné, 27 sečte léta od doby prodeje, proplatí zbytek tomu, komu prodal, a vrátí se ke svému vlastnictví. 28 Jestliže není schopen zaplatit, zůstane, co prodal, v držbě kupce až do léta milostivého. V létě milostivém bude vyvázáno z držby a on se vrátí ke svému vlastnictví. 29 Když někdo prodá obytný dům v hrazeném městě, má právo jej vyplatit do roka od prodeje; rok trvá právo k vyplacení. 30 Jestliže nebude vyplacen do jednoho roku, zůstane dům v hrazeném městě tomu, kdo jej koupil, i jeho pokolením, bez práva na zpětnou koupi; v létě milostivém nebude vyvázán z držby. 31 Domy ve vsích neobehnaných hradbami budou posuzovány jako pole v zemi; bude na nich právo k vyplacení a v létě milostivém budou vyvázány z držby. 32 Pokud jde o lévijská města, budou mít lévijci trvale právo vyplácet městské domy, jež jsou jejich vlastnictvím. 33 Někdo z lévijců buď použije práva k vyplacení, nebo bude prodaný dům v městě, které je v jejich vlastnictví, vyvázán z držby v létě milostivém, neboť domy v lévijských městech jsou jejich vlastnictvím uprostřed Izraelců. 34 Předměstské pole u jejich měst nesmí být prodáno, neboť to je jejich trvalé vlastnictví. 35 Když tvůj bratr zchudne a nebude moci vedle tebe obstát, ujmeš se ho jako hosta a přistěhovalce a bude žít s tebou. 36 Nebudeš od něho brát lichvářský úrok, ale budeš se bát svého Boha. Tvůj bratr bude žít s tebou. 37 Své stříbro mu nepůjčuj lichvářsky, na poskytované potravě nechtěj vydělávat. 38 Já jsem Hospodin, váš Bůh, já jsem vás vyvedl z egyptské země, abych vám dal kenaanskou zemi a byl vám Bohem. 39 Když tvůj bratr vedle tebe zchudne a prodá ti sebe sama, nezotročíš ho otrockou službou. 40 Bude u tebe jako nádeník, jako přistěhovalec; bude u tebe sloužit až do milostivého léta. 41 Pak od tebe odejde a s ním i jeho děti a vrátí se ke své čeledi; vrátí se ke své čeledi; vrátí se k vlastnictví svých otců. 42 Jsou to přece moji služebníci, které jsem vyvedl z egyptské země, nesmějí být prodáváni jako otroci. 43 Nebudeš nad ním surově panovat, ale budeš se bát svého Boha. 44 Otrok a otrokyně, které budeš mít, ať jsou z pronárodů okolo vás; z nich si budete kupovat otroka a otrokyni. 45 Také si je můžete koupit z dětí přistěhovalců, kteří u vás pobývají jako hosté, a z čeledi těch, kteří jsou u vás, z dětí, které zplodí ve vaší zemi; ti budou vaším vlastnictvím. 46 Po sobě je odkážete svým synům, aby je zdědili jako své vlastnictví; trvale jim budou sloužit. Pokud jde o vaše bratry Izraelce, nikdo nebude nad svým bratrem surově panovat. 47 Když u tebe nějaký host nebo přistěhovalec dosáhne blahobytu a tvůj bratr u něho zchudne, takže sebe sama prodá hostu, který se k tobě přistěhoval, nebo některému příslušníku hostovy čeledi, 48 ač se prodal, bude mít právo se vykoupit. Někdo z jeho bratrů dá za něj výkupné 49 nebo ho vykoupí jeho strýc nebo bratranec anebo ho vykoupí někdo z blízkých příbuzných jeho čeledi anebo si opatří potřebný obnos a vykoupí se sám. 50 Provede vyúčtování se svým kupcem od roku, kdy se mu prodal, až do milostivého léta. Stříbro, za které se prodal, přepočte se podle počtu let, jako by po ty dny byl u něho nádeníkem. 51 Jestliže zůstává ještě mnoho let, vrátí podle nich ze stříbra kupní ceny odpovídající část výkupného. 52 Jestliže zbývá do milostivého léta málo roků, vyúčtuje s ním a odevzdá své výkupné podle příslušných let. 53 Z roku na rok bude u něho jako nádeník a on nebude nad ním před tebou surově panovat. 54 Jestliže nebude tak či onak vykoupen, bude vyvázán z držby v milostivém létě i se svými dětmi. 55 Izraelci mi totiž patří jako služebníci, jsou to služebníci moji, které jsem vyvedl z egyptské země. Já jsem Hospodin, váš Bůh.

Verš 2

"Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až přijdete do země, kterou vám dávám, bude země slavit odpočinutí, odpočinutí Hospodinovo.

Ex 23:10 - Po šest let budeš osévat svou zemi a sklízet z ní úrodu.

Verš 43

Nebudeš nad ním surově panovat, ale budeš se bát svého Boha.

Ef 6:9 - Vy páni, jednejte s otroky také tak a zanechte vyhrůžek. Víte přece, že jejich i váš Pán je v nebesích, a ten nikomu nestraní.

Kol 4:1 - A vy, páni, dávejte otrokům, co jim spravedlivě patří. Pamatujte, že i vy máte Pána v nebi.

Verš 36

Nebudeš od něho brát lichvářský úrok, ale budeš se bát svého Boha. Tvůj bratr bude žít s tebou.

Ex 22:25 - Jestliže se rozhodneš vzít do zástavy plášť svého bližního, do západu slunce mu jej vrátíš,

Dt 23:19 - Nepřineseš nevěstčí mzdu ani psovskou odměnu do domu Hospodina, svého Boha, ať jde o jakýkoli slib, neboť obojí je Hospodinu, tvému Bohu, ohavností.

Prís 28:8 - Kdo rozmnožuje svůj statek lichvou a úrokem, shromažďuje jej pro toho, kdo se smilovává nad nuznými.

Ez 18:8 - nepůjčuje lichvářsky a nebere úrok, odvrací se od bezpráví, vykonává pravdivý soud mezi mužem a mužem,

Ez 22:12 - V tobě berou úplatek, jsou pohotoví k prolévání krve, bereš lichvářský úrok, chamtivě vydíráš svého bližního a na mne zapomínáš, je výrok Panovníka Hospodina.

Verš 39

Když tvůj bratr vedle tebe zchudne a prodá ti sebe sama, nezotročíš ho otrockou službou.

Ex 21:2 - Když koupíš hebrejského otroka, bude sloužit šest let; sedmého roku odejde jako propuštěnec bez výkupného.

Dt 15:12 - Bude-li ti prodán tvůj bratr, Hebrej nebo Hebrejka, bude tvým otrokem po šest let, ale sedmého roku jej propustíš na svobodu.

Jer 34:14 - »Koncem sedmého roku propustíte každý svého hebrejského bratra, který se ti prodal. Bude ti sloužit šest let a pak ho propustíš od sebe na svobodu.« Ale vaši otcové mě neposlechli a nenaklonili ucho.

Lv 25,1-7 - Ako siedmy deň bol zasvätený Pánovi a ako sa slávil vždy väčšmi prvý deň v siedmom mesiaci, tak aj každý siedmy rok bol zvlášť zasvätený Pánovi. V tento rok každý pozemok a roľa mala odpočívať, nemala sa obrábať, aby sa tým naznačilo, že Pán je majiteľom všetkého.

Lv 25,8-55 - Jubilejný alebo milostivý rok slávil sa po 49. roku, a to počnúc Dňom zmierenia. Ohlasoval sa trúbením na baraních rohoch. Odtiaľ je aj jeho pomenovanie: jóbél-baran. Jubilejný rok sa začínal 10. dňom siedmeho mesiaca (tišri). V tento rok pôda a všetko na poli odpočívalo ako v sobotňajší rok. V jubilejný rok vracali sa domy a pole predchádzajúcemu majiteľovi, ktorý ich bol predtým pre svoju chudobu predal. Izraelita nemohol natrvalo predať svoj majetok. Predávalo sa len úžitkové právo, a to len do najbližšieho jubilejného roku (v. 16). Jubilejným rokom Pán pripomínal Izraelitom, že zasľúbená zem je majetkom jeho a že on ju daroval svojmu vyvolenému národu. – Nevracali sa domy a pole, ktoré sľubom boli venované Bohu a ktoré neboli vykúpené pred jubilejným rokom (v. 17–21), domy v ohradených mestách, čo do roka po odpredaji neboli vykúpené. V jubilejný rok prepúšťali na slobodu otrokov židovského pôvodu. Preto sa tento rok volal aj "rokom slobody" (Ez 46,17). Napokon odpúšťali sa tiež dlhy, za ktoré dlžník bol prinútený dať svoje pole do zálohu, alebo za ktoré sám seba dal do otroctva.