výhody registrácie

Kniha Levitikus

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Lv 16, 1-34

1 Hospodin k Mojžíšovi promluvil po smrti dvou Áronových synů, kteří zemřeli, když přistoupili před Hospodina. 2 Hospodin Mojžíšovi řekl: "Řekni svému bratru Áronovi, ať nepřichází kdykoli do nejsvětější svatyně (totiž za oponu, před slitovnici ležící na Truhle), aby nezemřel, neboť se budu ukazovat v oblaku nad slitovnicí. 3 Takto smí Áron vcházet do svatyně: s mladým býčkem k oběti za hřích a s beranem k zápalné oběti. 4 Oblékne si svatou plátěnou suknici a pod ni plátěné spodky, přepáše se plátěnou šerpou a hlavu si ovine plátěným turbanem. Jsou to svatá roucha; než je oblékne, omyje si tělo vodou. 5 Od izraelské obce Áron přijme dva kozly k oběti za hřích a jednoho berana k zápalné oběti. 6 Přivede také svého býka k oběti za hřích, aby jím vykonal obřad smíření za sebe a za svůj dům. 7 Potom Áron vezme oba kozly a postaví je před Hospodina ke vchodu do Stanu setkávání. 8 Na ty dva kozly vloží losy: jeden los ‚pro Hospodina' a druhý ‚pro Azazela'. 9 Kozla, na něhož vyšel los ‚pro Hospodina', Áron přivede a obětuje ho jako oběť za hřích. 10 Kozla, na něhož vyšel los ‚pro Azazela', však postaví živého před Hospodina, aby jím vykonal obřad smíření a aby jej zahnal k Azazelovi na poušť. 11 Áron tedy přivede svého býka k oběti za hřích, aby vykonal obřad smíření za sebe a za svůj dům, zabije ho jako oběť za hřích. 12 Nabere plnou kadidelnici žhavého uhlí, jež bylo na oltáři před Hospodinem, do obou hrstí nabere jemně drcené kadidlo z vonných látek a vnese to dovnitř za oponu. 13 Před Hospodinem položí kadidlo na oheň, a slitovnici ležící na Truhle svědectví zakryje oblak z kadidla, aby nezemřel. 14 Vezme také trochu krve z toho býka a stříkne prstem na východní stranu slitovnice; rovněž před slitovnici sedmkrát stříkne prstem trochu krve. 15 Potom zabije kozla oběti za hřích lidu a jeho krev vnese dovnitř za oponu. Naloží s jeho krví tak, jako naložil s krví býka: stříkne ji na slitovnici a před slitovnici. 16 Tak očistí nejsvětější svatyni od nečistot synů Izraele, od jejich provinění a všech hříchů. Totéž učiní se Stanem setkávání, který s nimi zůstává uprostřed jejich nečistot. 17 Když vejde do nejsvětější svatyně, aby ji očistil, ať není ve Stanu setkávání žádný člověk, až dokud nevyjde. Tam vykoná obřad smíření za sebe a za svůj dům i za celé izraelské shromáždění. 18 Potom vyjde k oltáři, který je před Hospodinem, a očistí jej: vezme trochu krve z onoho býka a kozla, potře rohy oltáře ze všech stran 19 a trochu krve na něj sedmkrát stříkne prstem. Tak jej očistí a posvětí od nečistot synů Izraele. 20 Když tedy dokončí očišťování nejsvětější svatyně, Stanu setkávání a oltáře, přivede toho živého kozla. 21 Áron vloží obě ruce na hlavu živého kozla a bude nad ním vyznávat všechny viny synů Izraele, všechna jejich provinění a hříchy; tak je vloží na kozlovu hlavu. Potom ho nechá člověkem k tomu připraveným vyhnat na poušť 22 a kozel na sobě odnese všechny jejich viny do odlehlé země. Na poušti pak kozla propustí. 23 Tehdy Áron vejde do Stanu setkávání, svlékne si plátěná roucha, jež si vzal, když měl vejít do nejsvětější svatyně, a nechá je tam. 24 Když si na svatém místě omyje tělo vodou, oblékne si svá původní roucha a vyjde, aby vykonal svou zápalnou oběť i zápalnou oběť za lid, a tak aby vykonal obřad smíření za sebe i za lid. 25 Tuk oběti za hřích pak nechá dýmat na oltáři. 26 Ten, kdo zahnal kozla k Azazelovi, si vypere oděv a omyje si tělo vodou; teprve pak smí vejít do tábora. 27 Býka oběti za hřích a kozla oběti za hřích, jejichž krev byla vnesena do nejsvětější svatyně k vykonání obřadu smíření, nechá vynést ven za tábor. Jejich kůže, maso a výkaly tam budou spáleny na ohni. 28 Také ten, kdo je spálil, si vypere oděv a omyje si tělo vodou; teprve pak smí vejít do tábora. 29 Stane se vám to věčným ustanovením: Desátého dne sedmého měsíce se budete pokorně postit. Nebudete dělat žádnou práci - domácí ani přistěhovalec, který žije u vás. 30 V tento den za vás bude vykonáno smíření a budete očištěni; před Hospodinem budete čistí ode všech svých hříchů. 31 Bude to pro vás sobota všech sobot, kdy se budete pokorně postit - to je věčné ustanovení. 32 Smíření vykoná kněz, který bude pomazán a pověřen ke kněžské službě místo svého otce: oblékne si svatá plátěná roucha, 33 očistí nejsvětější svatyni i Stan setkávání, očistí oltář i kněží, očistí také všechen shromážděný lid. 34 Toto se vám stane věčným ustanovením. Jednou za rok budou synové Izraele očišťováni ode všech svých hříchů." A stalo se, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.

Lv 16, 1-34





Verš 1
Hospodin k Mojžíšovi promluvil po smrti dvou Áronových synů, kteří zemřeli, když přistoupili před Hospodina.
Lv 10:1 - Áronovi synové Nádab a Abihu pak vzali každý svou kadidelnici, dali do nich oheň, položili na něj kadidlo a obětovali před Hospodinem nepatřičný oheň, jaký jim nepřikázal.

Verš 2
Hospodin Mojžíšovi řekl: "Řekni svému bratru Áronovi, ať nepřichází kdykoli do nejsvětější svatyně (totiž za oponu, před slitovnici ležící na Truhle), aby nezemřel, neboť se budu ukazovat v oblaku nad slitovnicí.
Ex 30:10 - Jen jednou za rok vykoná Áron na jeho rozích obřad smíření. Po všechna vaše pokolení se na něm bude krví oběti za hřích konat obřad smíření, a to jednou za rok, v Den smíření. Kadidlový oltář bude svatosvatý Hospodinu."
Heb 9:7 - Do té druhé však jen jednou za rok vchází samotný velekněz, a to ne bez krve, kterou obětuje za sebe i za hříchy lidu, spáchané v nevědomosti.

Verš 6
Přivede také svého býka k oběti za hřích, aby jím vykonal obřad smíření za sebe a za svůj dům.
Heb 7:27 - Nemusí jako tamti velekněží denně obětovat nejprve za své vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to udělal jednou provždy, když obětoval sám sebe.

Verš 34
Toto se vám stane věčným ustanovením. Jednou za rok budou synové Izraele očišťováni ode všech svých hříchů." A stalo se, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
Ex 30:10 - Jen jednou za rok vykoná Áron na jeho rozích obřad smíření. Po všechna vaše pokolení se na něm bude krví oběti za hřích konat obřad smíření, a to jednou za rok, v Den smíření. Kadidlový oltář bude svatosvatý Hospodinu."
Heb 9:7 - Do té druhé však jen jednou za rok vchází samotný velekněz, a to ne bez krve, kterou obětuje za sebe i za hříchy lidu, spáchané v nevědomosti.

Verš 14
Vezme také trochu krve z toho býka a stříkne prstem na východní stranu slitovnice; rovněž před slitovnici sedmkrát stříkne prstem trochu krve.
Lv 4:6 - Namočí prst v krvi a sedmkrát jí stříkne před Hospodinem, před oponou svatyně.
Heb 9:25 - Také tam nepřišel proto, aby se obětoval znovu a znovu, jako když velekněz každoročně vchází do nejsvětější svatyně s cizí krví
Heb 10:4 - krev býků a kozlů přece nemůže hříchy nikdy odstranit.

Verš 27
Býka oběti za hřích a kozla oběti za hřích, jejichž krev byla vnesena do nejsvětější svatyně k vykonání obřadu smíření, nechá vynést ven za tábor. Jejich kůže, maso a výkaly tam budou spáleny na ohni.
Lv 6:30 -
Heb 13:11 - Těla zvířat, jejichž krev přináší velekněz do nejsvětější svatyně jako oběť za hřích, bývají pálena venku za stany.

Verš 29
Stane se vám to věčným ustanovením: Desátého dne sedmého měsíce se budete pokorně postit. Nebudete dělat žádnou práci - domácí ani přistěhovalec, který žije u vás.
Lv 23:27 - "Desátého dne téhož sedmého měsíce bude Den smíření. Budete mít svaté shromáždění: budete se pokorně postit a přinášet ohnivé oběti Hospodinu.

Lv 16,1 - Výročný deň zmierenia slávil sa 10. dňa siedmeho mesiaca (tišri). Teda päť dní pred slávnosťou Stánkov. Nazývali ho "veľkým" alebo "dlhým" dňom, pretože v tento deň museli sa priniesť mnohé obete. Sviatok sa začínal večer deviateho tišri a končil sa desiateho večer. Nesmelo sa pracovať a všetci Izraeliti museli sa postiť. V tento deň bohoslužobné obrady konal len veľkňaz. Obetami tohto sviatku chceli odčiniť všetky hriechy, ktoré Izraeliti spáchali v minulom roku.

Lv 16,2 - Do svätyne, čo je za oponou, teda do veľsvätyne, kde bola archa zmluvy (Ex 26,33). Veľkňaz mohol do veľsvätyne vstúpiť len v tento sviatok (Hebr 9,7) a v tento deň vstupoval ta viac ráz. Sviatok zmierenia je predobrazom toho veľkého zmierenia, ktoré Kristus v deň svojej smrti na kríži vykonal za hriechy celého ľudstva.

Lv 16,4 - Deň zmierenia je dňom kajúcnosti. Veľkňaz sa vtedy oblieka len do rúcha jednoduchých kňazov.

Lv 16,8-10 - Azazel nie je ani meno zvieraťa, ani meno miesta, na ktoré bol cap vypustený, ale je to meno bytosti, ktorá je vždy proti Bohu. Azazel je teda démon, zlý duch, protivník Boží. Púšť sa považovala za miesto smrti a biedy, za sídlo zlých duchov, ktorí priniesli na zem biedu a smrť (Iz 13,21; 34,14; Bar 4,35; Mt 12,43; Zjv 18,2). Na capa, ktorý lósom pripadne Azazelovi, veľkňaz položí hriechy celého národa a capa dá vyviesť do púšte, teda na miesto, kam patrí sám i s hriechmi. Hriechy sa takto vracajú, odkiaľ boli prišli ,do ríše diabla, do púšte' (vv. 20–22).

Lv 16,12 - O zložení kadidla porov. Ex 30,34–38.

Lv 16,27 - Mäso obetných zvierat sa nesmelo jesť, nesmelo sa ani spáliť na oltári celostných žertiev, pretože zvieratá boli zaťažené hriechmi (6,30).