Kniha proroka Daniela

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Dan 5, 1-31

1 Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil. 2 A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. 3 I přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho. 4 Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné. 5 V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala. 6 Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo. 7 A zkřikl král ze vší síly, aby přivedeni byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. I mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude. 8 I předstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho čísti, ani výkladu oznámiti králi. 9 Pročež král Balsazar velmi předěšen byl, a jasnost jeho změnila se na něm, ano i knížata jeho zkormouceni byli. 10 Královna pak, příčinou té věci královské a knížat jeho, do domu těch hodů vešla, a promluvivši královna, řekla: Králi, na věky živ buď. Nechť tě neděsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechť se nemění. 11 Jest muž v království tvém, v němž jest duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi, 12 Proto že duch znamenitý, i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek, i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechať nyní zavolán jest Daniel, a oznámíť výklad ten. 13 Tedy přiveden jest Daniel před krále. I mluvil král a řekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synů zajatých Judských, kteréhož přivedl král otec můj z Judstva? 14 Slyšel jsem zajisté o tobě, že duch bohů svatých jest v tobě, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě. 15 A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři, aby mi písmo toto přečtli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu věci té oznámiti. 16 Já pak slyšel jsem o tobě, že můžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to přečísti, a výklad jeho mně oznámiti, v šarlat oblečen budeš, a řetěz zlatý na hrdlo tvé, a třetím v království po mně budeš. 17 Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem: Darové tvoji nechť zůstávají tobě, a odplatu svou dej jinému, a však písmo přečtu králi, a výklad oznámím jemu. 18 Ty králi, slyš: Bůh nejvyšší královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil Nabuchodonozora otce tvého, 19 A pro důstojnost, kterouž ho obdařil, všickni lidé, národové a jazykové třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil, a kterékoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval, a kteréž chtěl, ponižoval. 20 Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho. 21 Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním. 22 Ty také, synu jeho Balsazaře, neponížil jsi srdce svého, ačkolis o tom o všem věděl. 23 Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho přinesli před tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho. Nadto bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a kamenné, kteříž nevidí, ani slyší, aniž co vědí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi. 24 Protož nyní od něho poslána jest částka ruky této, a písmo to napsáno jest. 25 A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji. 26 Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl. 27 Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký. 28 Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským. 29 Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království. 30 V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský. 31 Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.

Verš 11

Jest muž v království tvém, v němž jest duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi,

Dan 2:47 - A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto.

Verš 21

Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním.

Dan 4:25 - Všecko to přišlo na krále Nabuchodonozora.

Dan 5,1 - O Nabuchodonozorových nástupcoch pozri úvod k nášmu prorokovi. – Vieme, že nástupcom Nabuchodonozorovým nebol Baltazár (Baltassar), ba história ani nespomína, žeby Nabuchodonozor bol mal syna menom Baltazár. Okrem toho starí dejepisci ako posledného kráľa Babylonu spomínajú Nabonída. Uvedená okolnosť pôsobila výkladu tejto state (porov. tiež 7,1 a 8,1) značné ťažkosti. Dnes je však už známa ďalšia skutočnosť. Z klinopisných pamiatok tých čias je už zistené, že posledný babylonský kráľ Naboníd mal syna, následníka trónu, ktorý sa volal Baltazár. V prvom roku svojho panovania (550 pr. Kr.), keď Naboníd odchádzal na vojenskú výpravu proti mestu Tema, dal svojmu následníkovi kráľovskú moc a poveril ho správou Babylonu. Skutočným výkonným kráľom v Babylone bol teda Baltazár, ktorý zahynul pri páde Babylonu. – Meno Baltazára nie je totožné s babylonským menom Daniela (pozri 1,7). V babylonskej pôvodine majú obe tieto mená iné znenie a iný význam.

Dan 5,2 - U Babyloncov mali ženy veľkú voľnosť. Zachovali sa nám staré asýrske vyobrazenia, na ktorých kráľ a kráľovná s pohármi v ruke ležia pri stole na vyvýšenom mieste. – O nádobách z jeruzalemského chrámu pozri 1,2; porov. 2 Kr 24,13; 2 Krn 36,7.10.

Dan 5,7 - O Chaldejcoch pozri pozn. k 2,2. – Naboníd bol prvý, Baltazár druhý, preto sa rozluštiteľovi písma sľubuje až tretia hodnosť. Ale namiesto: "ako tretí" je azda lepšie prekladať: "ako knieža".

Dan 5,16 - Pozri pozn. k veršu 7.

Dan 5,20 - Pozri 4,19–23.29–30.

Dan 5,25-28 - Na stene sa vlastne zjavili názvy troch babylonských mincí: 1. Mene, v našej výslovnosti Mína; 2. Tekel je aramejský názov v Biblii často spomínaného šekla. 3. Peres je polovica míny, parsín je množný počet. Mína, veľký peniaz (982 g), zvýrazňovala Nabuchodonozorovo kráľovstvo. Šekel, šesťdesiata čiastka míny, označovala biedne kráľovstvo Baltazára, po ktorom príde kráľovstvo zložené z dvoch častí, teda dve polmíny: kráľovstvo Médov a Peržanov. Daniel však podchytáva aj kmene slov, z ktorých tie názvy mincí pochádzajú, a podáva výklad, aký je v osnove. Mena znamená "zrátal", tekal znamená "odvážil" a peras znamená "rozdelil". Pritom sa v poslednom názve (Peres) ozýva už aj názov nového kráľovstva (Perzie).

Dan 5,30 - Doteraz nájdené nápisové pamiatky nehovoria o Baltazárovej smrti pri páde Babylonu. Ale Xenofón (Kyropaideia VII, 5) píše, že sa Kýrov vojvodca Gobryáš (nápisy ho volajú Guburu alebo Ungbaru) dostal do Babylonu tajne v noci, došiel až ku kráľovskému palácu, kde Babylonci práve hodovali. Vznikla zrážka, v ktorej zabili babylonského kráľa. Meno kráľa síce Xenofón nespomína, ale nemohol to byť iný, len Baltazár, lebo jeho otec Naboníd bol vtedy už vo vyhnanstve v Karmanii, kde ho poslal Kýros. Aj Herodot píše (I,191), že Médi a Peržania vnikli do Babylonu tajne v noci a prekvapili práve hodujúcich Babyloncov.