  | Kniha proroka IzaiášaBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Iz 58, 1-14 |
1 Iz 58, 1 Křič z plna hrdla, ze všech sil, pozvedni hlas jako polnici. Ohlas mému lidu jeho provinění, domu Jákobovu jeho hřích. 2 Iz 58, 2 Den co den mě prý hledají, mé cesty by rádi poznali! Jako národ, jenž se spravedlivě chová a neopouští zákony svého Boha, tak mě žádají o spravedlivé soudy, rádi by byli v Boží blízkosti! 3 Iz 58, 3 Říkají: "Proč se postíme, když se na to nedíváš? Pokořujeme se hladem, a ty si toho nevšímáš?" Jen se podívejte - v postní den si děláte, co chcete, všechny své dělníky ale honíte. 4 Iz 58, 4 Vaše půsty působí jen sváry a rozbroje, vaše krutá pěst dopadá na druhé. Nemůžete se postit tak jako dnes, abyste byli vyslyšeni v nebi nahoře! 5 Iz 58, 5 To že je půst, který se líbí mně? Den, kdy má člověk hladovět? Kdy má jak rákos hlavu naklánět a stlát si pytlem a popelem? Jak můžeš tohle nazývat postem, dnem, který má Hospodin v oblibě? 6 Iz 58, 6 Není snad toto půst, který se líbí mě - uvolnit ty, kdo jsou v krutých okovech, rozvázat ty, kdo vězí v provazech, propustit utlačované jako svobodné, takže každé jho zlomíte? 7 Iz 58, 7 Nemáš se raději s hladovým o chléb podělit, ubohým bezdomovcům svůj dům otevřít? Když vidíš nahého, nemáš jej přiodít, přestat být netečný k vlastním příbuzným? 8 Iz 58, 8 Tehdy jak svítání tvé světlo vytryskne a tvé zdraví rychle rozkvete; tvá spravedlnost tě bude předcházet a Hospodinova sláva tvé řady uzavře. 9 Iz 58, 9 Tehdy zavoláš a Hospodin vyslyší tě; o pomoc vykřikneš a řekne: Jsem zde! Když ze svého středu útlak odvrhneš, ukazování prstem a řeči zlé, 10 Iz 58, 10 hladovému když se štědře nabídneš a nasytíš duše ztrápené, tehdy tvé světlo vzejde v temnotě a tvá noc bude jako poledne. 11 Iz 58, 11 Tehdy tě Hospodin stále povede, nasytí tvou duši i v zemi vyprahlé a tvým kostem dodá na síle. Budeš se podobat zavlažené zahradě, budeš jako pramen, jehož voda nevyschne. 12 Iz 58, 12 Kdo vzejdou z tebe, zbudují dávné sutiny; základy minulých pokolení znovu vystavíš. Budou tě nazývat stavitelem zbořenin a obnovitelem cest, aby se dalo žít. 13 Iz 58, 13 Když se tvá noha vyhne sobotě, aby sis v můj svatý den nedělal, co chceš, když budeš sobotu nazývat svým blahem, Hospodinovým svatým a slavným dnem, a budeš ji slavit tak, že upustíš od svých cest, aby sis nedělal, co chceš, a s řečmi přestaneš, 14 Iz 58, 14 tehdy v Hospodinu rozkoš nalezneš a já tě dovedu na výšiny země, abys užíval dědictví svého otce Jákoba. Tak promluvila ústa Hospodinova.
| | | Iz 58, 1-14 |
Verš 5
To že je půst, který se líbí mně? Den, kdy má člověk hladovět? Kdy má jak rákos hlavu naklánět a stlát si pytlem a popelem? Jak můžeš tohle nazývat postem, dnem, který má Hospodin v oblibě?
Za 7:5 - "Řekni všemu lidu této země i kněžím: Už sedmdesát let se vždy v pátém a sedmém měsíci postíte a naříkáte - ale copak to děláte pro mě?
Verš 7
Nemáš se raději s hladovým o chléb podělit, ubohým bezdomovcům svůj dům otevřít? Když vidíš nahého, nemáš jej přiodít, přestat být netečný k vlastním příbuzným?
Ez 18:7 - nikomu nechce ublížit, vrací dlužníkovi, co zastavil, nepřivlastňuje si, co mu nepatří, dělí se o chléb s hladovým a dává šaty nahým,
Ez 18:16 - nikomu nechce ublížit, nebere nic do zástavy, nepřivlastňuje si, co mu nepatří, dělí se o chléb s hladovým a dává šaty nahým,
Mt 25:35 - Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a přijali jste mě,
Iz 58,3 - Izraeliti maria záslužnosť pôstu a iných vonkajších skutkov kajúcnosti tým, že vyhovujú svojim nezriadeným túžbam. K vonkajším skutkom kajúcnosti musia sa družiť skutky spravodlivosti a lásky.
Iz 58,7 - "Pred svojím telom sa neskrývaš" – pred blížnym sa neskrývaš.
Iz 58,9 - "Kývanie prstami" – posmešný posunok.
Iz 58,12 - Skutkami lásky dosiahnu to, že ich Boh vyslobodí zo zajatia, a vtedy na zrúcaninách svojich domov postavia si nové obydlia, opravia, čo bolo pokazené, a postavia si pohodlné cesty.
Iz 58,13 - Tak sa zdá, že Izraeliti z lakomstva konali práce a cesty aj v zasvätený sobotný deň. Preto ich prorok upozorňuje, že sobotný deň neslobodno šliapať nohami a znesväcovať. Kto s radosťou zasvätí sviatočný deň, nájde svoju radosť v Pánovi a Pán mu dá podiel v dedičstve Jakubovom, v zasľúbenej zemi.
