Kazateľ

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Kaz 7, 1-29

1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka. 2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém. 3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce. 4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí. 5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého,nežli aby někdo poslouchal písně bláznů. 6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost. 7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce. 8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný. 9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá. 10 Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval. 11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce; 12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají. 13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil? 14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho. 15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své. 16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti? 17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého? 18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho. 19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě. 20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil. 21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě. 22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným. 23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne. 24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může? 25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost. 26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat. 27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění, 28 Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl. 29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných. [ (Ecclesiastes 7:30) Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? ]

Verš 1

Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.

Prís 22:1 - Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

Verš 5

Lépe jest slyšeti žehrání moudrého,nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.

Prís 13:18 - Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.

Prís 15:31 - Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.

Verš 6

Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.

Ž 58:9 - Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce.

Verš 20

Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.

1Kr 8:46 - Když by zhřešili proti tobě, (jakož není člověka, kterýž by nehřešil), a rozhněvaje se na ně, vydal bys je v moc nepříteli, tak že by je jaté vedli ti, kteříž by je zjímali, do země nepřátelské, daleké neb blízké,

2Krn 6:36 - Když by zhřešili proti tobě, (jakož není člověka, ješto by nehřešil), a rozhněvaje se na ně, vydal bys je v moc nepříteli, tak že by je jaté vedli ti, kteříž by je zjímali, do země daleké neb blízké;

Prís 20:9 - Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?

1Jn 1:8 - Pakliť díme, že hříchu nemáme, sami se svodíme, a pravdy v nás není.

Verš 25

Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.

Kaz 1:17 - I přiložil jsem mysl svou, abych poznal moudrost a umění, nemoudrost i bláznovství, ale shledal jsem, že i to jest trápení ducha.

Kaz 2:12 - Pročež obrátil jsem se, abych spatřoval moudrost a nemoudrost, i bláznovství. (Nebo co by člověk spravil, chtěje následovati krále? To, což již jiní spravili.)

Verš 26

I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.

Prís 5:3 - Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.

Prís 6:24 - Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.

Prís 7:6 - Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,

Prís 6:26 - Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.

Prís 7:23 - Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.

Prís 22:14 - Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

Kaz 7,1 - V prvom hebrejskom texte je slovná hra: lepšia je dobrá povesť (meno: šem) ako olej (šemen). Význam doslovne: vnútorná hodnota človeka je cennejšia ako jeho vonkajšok. Výrok, že smrť je lepšia od narodenia, nesmieme vytrhnúť zo súvisu, akoby tu Kazateľ prednášal o hodnote smrti. Tieto dve myšlienky najskôr tak súvisia, že dobré meno prežije aj smrť, kým voňavka po hostine hneď vypáchne. Treba sa viac starať o dobré meno než o vonkajšiu telesnú úhľadnosť.

Kaz 7,6 - Slová: tŕnie (hebr. sirim), kotol (hebr. sir) zasa predstavujú v pôvodine slovnú hru.

Kaz 7,7 - Útlak (hebr. ošeq) môže znamenať aj násilné olúpenie, ozbíjanie o majetok.

Kaz 7,12 - "Tieň" má význam ochrany, záštity.

Kaz 7,13 - Život treba brať taký, aký je. Nemáme čakať od neho iba príjemné veci, ale treba sa pripraviť aj na jeho skúšky.

Kaz 7,17-18 - Kto sa bojí Boha, ten nájde aj správnu strednú cestu, ktorá vedie k nemu.

Kaz 7,19 - Iní by chceli odchylne hláskovať hebr. slovo a dostali by zmysel: desať štítov ochranných (miesto šallitim čítajú šelatim).

Kaz 7,25-29 - Ako je múdrosť zobrazená čnostnou ženou (porov. Prís hl. 9 a 31), tak zasa pochabosť je predstavená necudnicou (Prís hl. 5 – 7).

Kaz 7,28 - Neprajný úsudok o vtedajšej žene je príznačný pre novšie knihy Starého zákona (Prís 2,16 n.; hl. 5; Sir 9,1–13; 25,17–36; 26,8–15).