Kniha Exodus

Biblia - Sväté písmo

(B21 - Český - Bible 21)

Ex 21, 1-37

1 A toto jsou zákony, které jim předložíš:" 2 "Když koupíš hebrejského otroka, ať u tebe slouží šest let, ale sedmého roku ať zadarmo odejde na svobodu. 3 Jestliže přijde sám, odejde sám; jestliže měl ženu, odejde s ním i jeho žena. 4 Jestliže mu jeho pán dal ženu a ta mu porodila syny nebo dcery, zůstane žena s dětmi u svého pána a on odejde sám. 5 Jestliže ale otrok prohlásí: ‚Miluji svého pána, svou ženu a své syny, nechci odejít na svobodu,' 6 pak ho jeho pán přivede před Boha; přivede ho ke dveřím nebo k veřeji, probodne mu ucho šídlem a on zůstane navždy jeho otrokem. 7 Když někdo prodá svou dceru jako děvečku, ta pak neodejde na svobodu, jako odcházejí otroci. 8 Jestliže se znelíbí svému pánu, který si ji vybral, nechá ji vykoupit. Nesmí ji však podvést tím, že by ji prodal cizincům. 9 Jestliže ji vybral pro svého syna, bude se k ní chovat jako k dceři. 10 Jestliže si vezme další ženu, nesmí tu první zkrátit na stravě, oděvu ani na manželském styku. 11 Jestliže jí toto trojí nesplní, bude od něj moci odejít zadarmo, bez výkupného." 12 "Kdo udeří člověka tak, že zemře, musí zemřít. 13 Pokud mu však neukládal o život, ale Bůh ho vydal do jeho ruky, určím ti místo, kam bude moci utéct. 14 Kdo se opováží úkladně zavraždit svého bližního, takového odtrhneš i od mého oltáře, aby zemřel. 15 Kdo udeří svého otce nebo matku, musí zemřít. 16 Kdo unese člověka, musí zemřít, ať už byl dotyčný prodán anebo nalezen v jeho držení. 17 Kdo by zlořečil svému otci nebo matce, musí zemřít." 18 "Když při potyčce jeden muž udeří druhého kamenem nebo pěstí a ten nezemře, ale klesne na lůžko 19 a potom vstane a bude moci chodit venku o holi, bude ten, kdo ho udeřil, zproštěn trestu. Uhradí mu jen ušlý zisk a náklady na léčení. 20 Když někdo udeří svého otroka nebo děvečku holí tak, že mu zemře pod rukou, musí být dotyčný pomstěn. 21 Jestliže však zůstane naživu den nebo dva, nebude pomstěn, neboť je jeho majetkem. 22 Když se budou muži prát a uhodí těhotnou ženu tak, že z ní vyjde plod, ale k dalšímu ublížení nedojde, musí pachatel zaplatit pokutu, jakou mu uloží manžel té ženy; zaplatí podle rozhodnutí soudců. 23 Jestliže však dojde k ublížení, musíš dát život za život, 24 oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, 25 spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, podlitinu za podlitinu. 26 Když někdo udeří svého otroka nebo děvečku do oka tak, že oko poškodí, propustí je za to oko na svobodu. 27 Jestliže vyrazí svému otroku nebo děvečce zub, propustí je na svobodu za ten zub. 28 Když býk potrká muže nebo ženu tak, že zemřou, musí být ten býk ukamenován a jeho maso se nebude jíst; majitel toho býka pak bude bez viny. 29 Jestliže ale byl ten býk trkavý už od dřívějška a jeho majitel byl varován, ale nehlídal ho a ten býk zabije muže nebo ženu, bude býk ukamenován a zemře i jeho majitel. 30 Jestliže mu bude uloženo výkupné, dá výplatou za svůj život vše, co mu bude uloženo. 31 Ať už býk potrká něčího syna nebo dceru, bude s ním naloženo podle téhož zákona. 32 Jestliže býk potrká otroka nebo děvečku, dá majitel jejich pánu 30 šekelů stříbra a býk bude ukamenován." 33 "Když někdo odkryje jámu nebo ji vykope a nepřikryje a spadne do ní býk nebo osel, 34 vyrovná se majitel té jámy s jeho majitelem: dá mu peníze a mrtvé zvíře si nechá. 35 Když něčí býk potrká sousedova býka tak, že pojde, prodají živého býka a peníze za něj si rozdělí napůl; také o mrtvé zvíře se rozdělí napůl. 36 Pokud se však vědělo, že býk byl trkavý již od dřívějška, ale jeho majitel ho nehlídal, musí nahradit býka za býka a toho mrtvého si nechá. 37 Když někdo ukradne býka nebo beránka a zabije ho nebo prodá, nahradí býka pěti dobytčaty a beránka čtyřmi ovcemi.

Verš 2

"Když koupíš hebrejského otroka, ať u tebe slouží šest let, ale sedmého roku ať zadarmo odejde na svobodu.

Dt 15:12 - Když se ti tvůj bratr, ať Hebrej či Hebrejka, prodá do otroctví, odslouží u tebe šest let, ale sedmého roku jej propustíš na svobodu.

Jer 34:14 - ‚Sedmého roku každý propustíte svého hebrejského bratra, který se ti prodal do otroctví. Odslouží u tebe šest let, ale potom jej propustíš na svobodu.' Vaši otcové mě ovšem neposlechli, vůbec si toho nevšímali.

Verš 5

Jestliže ale otrok prohlásí: ‚Miluji svého pána, svou ženu a své syny, nechci odejít na svobodu,'

Dt 15:16 - Řekne-li ti však: "Neodejdu od tebe", protože miluje tebe i tvou rodinu a je mu u tebe dobře,

Verš 12

"Kdo udeří člověka tak, že zemře, musí zemřít.

Lv 24:17 - Když někdo smrtelně udeří kteréhokoli člověka, musí zemřít.

Verš 15

Kdo udeří svého otce nebo matku, musí zemřít.

Mt 15:4 - "Bůh řekl: ‚Cti otce i matku' a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.'

Verš 17

Kdo by zlořečil svému otci nebo matce, musí zemřít."

Lv 20:9 - Kdokoli by zlořečil svému otci nebo matce, musí zemřít. Zlořečil svému otci a matce - jeho krev ať padne na něj!

Prís 20:20 - Kdo zlořečí otci nebo matce, toho svíce zhasne v temnotě.

Mt 15:4 - "Bůh řekl: ‚Cti otce i matku' a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.'

Mk 7:10 - Mojžíš řekl: ‚Cti otce i matku' a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.'

Verš 24

oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,

Lv 24:20 - zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub. Jaké zmrzačení způsobil, takové mu bude způsobeno.

Dt 19:21 - Neslituješ se nad ním - život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu.

Mt 5:38 - Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko, zub za zub.'

Verš 28

Když býk potrká muže nebo ženu tak, že zemřou, musí být ten býk ukamenován a jeho maso se nebude jíst; majitel toho býka pak bude bez viny.

Gn 9:5 - Krev vašeho života budu rozhodně mstít. Každé zvíře i člověka za ni budu volat k odpovědnosti. Za lidský život budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra.

Ex 21,1 - Verše 20. a 21. sú dôkazom, že ani otrok–cudzinec nebol vystavený ľubovôli svojho pána.

Ex 21,2-3 - Hebrej sa mohol stať otrokom iného Hebreja alebo preto, že sa predal sám pre svoju chudobu (Lv 25,39), alebo ako zlodej, ktorý nemohol nahradiť škodu, bol predaný do otroctva (Ex 22,3). Izraelský otec mohol predať svoje deti (21,7; Neh 5,5; Iz 50,1). Aj dlžník sa mohol stať otrokom, keď nemohol splatiť svoj dlh (2 Kr 4,1 n. a Neh 5,2). Izraelita, nech sa dostal akýmkoľvek spôsobom do otroctva, neostal otrokom u svojho izraelského pána dlhšie ako sedem rokov. V siedmom roku, po šesťročnej službe, prepúšťali ho na slobodu.

Ex 21,12-14 - Len skutočný vinník mal sa potrestať smrťou. Podľa Nm 35,12; Dt 19,12 vina sa zisťovala pred súdom. Kto niekoho zabil neúmyselne alebo keď sa o jeho vine mohlo pochybovať, mohol si svoj život zachrániť útekom do jedného zo šiestich miest útočišťa. Pri nastúpení nového veľkňaza dostal úplnú slobodu. Kým Izraeliti putovali na púšti, miestom útočišťa bol zaiste oltár zápalných obetí. Tak to bolo u ostatných Semitov a iných starovekých národov.

Ex 21,23-25 - Zákon krvnej pomsty a zákon odvety, ktorými sa trestalo a odčiňovalo krvipreliatie, celkom ruší až Kristus (Mt 5,38). Telesné poranenie bolo možno odčiniť peňažitou pokutou.