  | ŽalmyBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Ž 89, 1-52 |
1 Ž 89, 1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. 2 Ž 89, 2 O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými. 3 Ž 89, 3 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl: 4 Ž 89, 4 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému, 5 Ž 89, 5 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah. 6 Ž 89, 6 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých. 7 Ž 89, 7 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných? 8 Ž 89, 8 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho. 9 Ž 89, 9 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol. 10 Ž 89, 10 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ. 11 Ž 89, 11 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své. 12 Ž 89, 12 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil. 13 Ž 89, 13 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají. 14 Ž 89, 14 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá. 15 Ž 89, 15 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou. 16 Ž 89, 16 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou. 17 Ž 89, 17 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se. 18 Ž 89, 18 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš. 19 Ž 89, 19 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš. 20 Ž 89, 20 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu. 21 Ž 89, 21 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho. 22 Ž 89, 22 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu. 23 Ž 89, 23 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti. 24 Ž 89, 24 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím. 25 Ž 89, 25 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho. 26 Ž 89, 26 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho. 27 Ž 89, 27 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého. 28 Ž 89, 28 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských. 29 Ž 89, 29 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude. 30 Ž 89, 30 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes. 31 Ž 89, 31 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili, 32 Ž 89, 32 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali: 33 Ž 89, 33 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich, 34 Ž 89, 34 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své. 35 Ž 89, 35 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním. 36 Ž 89, 36 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi, 37 Ž 89, 37 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou, 38 Ž 89, 38 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní. 39 Ž 89, 39 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého. 40 Ž 89, 40 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem. 41 Ž 89, 41 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel. 42 Ž 89, 42 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým. 43 Ž 89, 43 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho. 44 Ž 89, 44 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji. 45 Ž 89, 45 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem. 46 Ž 89, 46 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah. 47 Ž 89, 47 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá? 48 Ž 89, 48 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské? 49 Ž 89, 49 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah. 50 Ž 89, 50 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své. 51 Ž 89, 51 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů, 52 Ž 89, 52 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]
| | | Ž 89, 1-52 |
Verš 35
Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
Heb 6:13 - Abrahamovi zajisté zaslíbení čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, přisáhl skrze sebe samého,
Heb 6:17 - A takž Bůh, chtěje dostatečně ukázati dědicům zaslíbení svých neproměnitelnost rady své, vložil mezi to přísahu,
Verš 5
Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.
Ž 19:1 - Přednímu z kantorů, žalm Davidův.
Verš 41
Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
Ž 80:12 - Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.
Verš 11
Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
Ž 24:1 - Žalm Davidův. Hospodinova jest země, a plnost její, okršlek země, i ti, kteříž obývají na něm.
Verš 14
Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
Ž 97:2 - Oblak a mrákota jest vůkol něho, spravedlnost a soud základ trůnu jeho.
Ž 85:13 - Dáť také Hospodin i časné dobré, tak že země naše vydá úrody své. [ (Psalms 85:14) Způsobí to, aby spravedlnost před ním šla, když obrátí k cestě nohy své. ]
Verš 48
Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Ž 49:9 - (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
Ž 49:15 - Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
Verš 49
Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.
2Sam 7:15 - Ale milosrdenství mé nebude odjato od něho, tak jako jsem je odjal od Saule, kteréhož jsem zahnal od tváři tvé.
Verš 20
Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
1Sam 16:1 - Řekl pak Hospodin Samuelovi: I dokudž ty budeš plakati Saule, poněvadž jsem já ho zavrhl, aby nekraloval nad Izraelem? Naplň roh svůj olejem a poď, pošli tě k Izai Betlémskému; nebo jsem vybral sobě z synů jeho krále.
1Sam 16:13 - Protož vzal Samuel roh s olejem, a pomazal ho u prostřed bratří jeho. I odpočinul Duch Hospodinův na Davidovi od toho dne i potom. A Samuel vstav, odšel do Ráma.
Verš 22
A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
2Sam 7:10 - Způsobím tolikéž místo lidu svému Izraelskému, a vštípím jej, a bydliti bude v místě svém a nepohne se více, aniž ho budou více trápiti lidé nešlechetní jako prvé,
Verš 26
A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
2Sam 7:14 - Já budu jemu otcem, a on mi bude synem. Kterýž když zhřeší, trestati ho budu metlou lidskou a ranami synů lidských.
Heb 1:4 - Tím důstojnější nad anděly učiněn, čím vyvýšenější nad ně jméno dědičně obdržel.
Verš 30
Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
2Sam 7:14 - Já budu jemu otcem, a on mi bude synem. Kterýž když zhřeší, trestati ho budu metlou lidskou a ranami synů lidských.
Z 89 - Autor tohto vážneho, rozjímavého, nábožensko-poučného žalmu ("maškíl") má pravdepodobne tesne pred exilom pred očami smutný údel Dávidovho kráľovského domu a porovnáva ho so slávnymi prisľúbeniami, ktoré dal kedysi Pán Dávidovi.
Z 89,11 - "Rahaba si pošliapal" - tieto slová možno rozumieť o "oblude", ktorá tu predstavuje pýchu a vzburu (hebr. "ráchab - podráždiť, vzbĺknuť, búriť sa"), alebo o nepriateľoch, s ktorými Boh bojuje (Ž 74,13; Jób 9,13; 26,12; Iz 51,9); na niektorých miestach Písma "Rahab" označuje Egypt, proti ktorému Pán bojoval desiatimi ranami (porov. Ž 87,4).
Z 89,20 - "Svojim svätým" - to je Nátan a Dávid so svojím ľudom. Je dosť možné, že pôvodne sa v osnove čítalo "svojmu svätému - hásidoka", teda Nátanovi.
Z 89,26 - "More" Stredozemné, "rieka" Eufrat. Proroctvo hovorí o univerzálnom kráľovstve Mesiáša - Dávidovho syna.
Z 89,30 - Dávidov trón bude trvať ako "dni nebies", čo je to isté ako večne, dokiaľ budú existovať nebesá (2 Sam 7,16; Ž 72,5 atď. ). Dávidov trón je večný len v Cirkvi, len Mesiáš je večným kráľom.
Z 89,31-34 - Potomstvo a kráľovstvo bude v Mesiášovi večné, takto nikdy nebude koniec Dávidovmu kráľovstvu. Lež šťastie a hmotný blahobyt závisia od dodržania Božích príkazov a nariadení.
Z 89,38 - Mesiac u Hebrejov slúžil za symbol Božej nezlomnej vernosti.
Z 89,46 - "Skrátil si dni jeho mladosti" - tu nejde o Dávidove dni, ale o dni Dávidovho kráľovstva, ktoré malo byť večné, ale veľmi rýchle zostarlo, už ide zahynúť a jeho zánik je potupný.
Z 89,47-52 - V týchto slovách, ktoré sú doslovným citátom Ž 79,5, žalmista vyslovuje túžbu a nádej, že Boh ešte za jeho života odníme nešťastie a poníženie z Dávidovho kráľovského rodu.
Z 89,53 - Verš je doxológiou, chválospevom na Pána a ukončieva 3. knihu žalmov. Porov. Ž 41,14; a 72,18.19.
