| ŽalmyBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Ž 84, 1-12 |
1 Ž 84, 1 Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm. 2 Ž 84, 2 Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů! 3 Ž 84, 3 Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému. 4 Ž 84, 4 Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj. 5 Ž 84, 5 Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah. 6 Ž 84, 6 Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich, 7 Ž 84, 7 Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází. 8 Ž 84, 8 Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu. 9 Ž 84, 9 Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah. 10 Ž 84, 10 Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého. 11 Ž 84, 11 Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků. 12 Ž 84, 12 Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti. [ (Psalms 84:13) Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě. ]
| | Ž 84, 1-12 |
Verš 2
Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!
Ž 42:1 - Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující.
Ž 63:1 - Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.
Verš 12
Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti. [ (Psalms 84:13) Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě. ]
Ž 2:12 - Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.
Ž 34:8 - Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
Z 84 - Žalmista je mimo hraníc vlasti, ďaleko od svätostánku.
Z 84,7 - Pútnici nepoznajú ťažkosti cesty, vedie ich túžba po Bohu a jeho svätyni. "Až pôjdu vyprahnutým údolím" (hebr. báká'), kde niet vody, ktorá by osviežila a prinavrátila stratenú silu, aj toto údolie je pre pútnikov požehnaným krajom, akoby ho zavlažil ranný dážď. "Ranný dážď" - je jesenný dážď v čase siatia. Tento dážď je veľmi užitočný, tvrdú zem mení na kyprú pôdu a dáva možnosť vzrastu bujnej vegetácii.
Z 84,10 - Pútnici, keď došli do chrámu, modlievali sa aj za "pomazaného", za kráľa.