Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ž 130, 1-8

1 Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine. 2 Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých. 3 Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí? 4 Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla. 5 Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho. 6 Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra. 7 Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení. 8 Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.

Verš 3

Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?

Ž 143:2 - A nevcházej v soud s služebníkem svým, neboť by nebyl spravedliv před tebou nižádný živý.

Verš 4

Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.

2Sam 24:14 - I řekl David k Gádovi: Úzkostmi sevřín jsem náramně; nechať, prosím, upadneme v ruku Hospodinovu, neboť jsou mnohá slitování jeho, jediné ať v ruce lidské neupadám.

Verš 5

Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.

Ž 27:14 - Očekávejž na Hospodina, posilň se, a onť posilní srdce tvého; protož očekávej na Hospodina.

Hab 2:3 - Proto že ještě do jistého času bude vidění, a směle mluviti bude až do konce, a nesklamáť. Jestliže by pak poprodlilo, posečkej na ně; neboť jistotně dojde, aniž bude meškati.

Ž 40:1 - Přednímu zpěváku, Davidův žalm.

Verš 6

Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.

Ž 5:3 - Pozoruj hlasu volání mého, králi můj a Bože můj; nebo se tobě modlím.

Ž 119:147 - Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.

Ž 123:1 - Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.

Z 130 - Žalm je 6. z kajúcich žalmov; modlievame sa ho často, najmä v hodinkách za mŕtvych.

Z 130,1-2 - Žalmista prosí Pána, aby vypočul jeho hlas, jeho prosbu, keď volá k nemu "z hlbín". Ako vysvitá z ďalších veršov, ide o hriech, nie o tresty. Hriechy sú tou hlbočinou, v ktorej sa žalmista topí.

Z 130,4 - Pán odpúšťa naše hriechy, aby sa mu potom "v bázni slúžilo" (porov. Rim 2,4).

Z 130,8 - Žalmista končí presvedčením, že sa Pán zmiluje a odpustí svojmu ľudu všetky previnenia. Pán "vykúpi Izraela zo všetkých jeho neprávostí". Žalmista isto myslí na mesiášske prísľuby (porov. Jer 3,21-23; 24,7; 32,37-40; Ez 11,17-20).