Verš 32
Může panna zapomenout na své šperky, nevěsta na svůj svatební pás? Můj lid však na mě zapomíná po nespočetné dny.
Jer 3:21 - Na holých návrších je slyšet volání, pláč a prosby synů izraelských. Zvrátili svou cestu, zapomněli na Hospodina, svého Boha.
Verš 36
Proč tak lehkovážně měníš svou cestu? I Egyptem se zklameš, jako tě zklamala Asýrie.
Iz 31:1 - Běda těm, kdo sestupují pro pomoc do Egypta, na koně spoléhají, doufají ve vozy, že jich je mnoho, v jízdu, že je velmi zdatná; ale ke Svatému Izraele nevzhlížejí, nedotazují se Hospodina.
Verš 5
Toto praví Hospodin: "Jaké bezpráví na mně našli vaši otcové, že se ode mne vzdálili? Chodili za přeludem a přeludem se stali.
Mi 6:3 - Lide můj, co jsem ti udělal? Jaké potíže jsem ti působil? Odpověz mi.
Verš 8
Kněží se nezeptali: »Kde je Hospodin?« Nepoznali mě, kdo se obírají zákonem, pastýři mi byli nevěrní, proroci prorokovali skrze Baala, chodili za tím, co není k užitku.
Rim 2:20 - vychovatelem nevzdělaných, učitelem nedospělých, protože máš v zákoně ztělesnění všeho poznání a vší pravdy.
Verš 11
Zaměnil snad nějaký pronárod bohy, ač to žádní bohové nejsou? Můj lid zaměnil svou Slávu za to, co není k užitku.
Ž 106:20 - zaměnili svoji Slávu za podobu býka, býložravce.
Verš 12
Děste se nad tím, nebesa, ustrňte nesmírnou hrůzou, je výrok Hospodinův.
Dt 32:1 - Naslouchejte, nebesa, budu mluvit, poslouchej, země, řeči mých úst.
Iz 1:2 - Slyšte, nebesa, naslouchej, země, tak promluvil Hospodin: "Syny jsem vychoval, pečoval o ně, ale vzepřeli se mi.
Verš 13
Dvojí zlo spáchal můj lid: Opustili mne, zdroj živých vod, a vytesali si cisterny, cisterny rozpukané, jež vodu neudrží."
Pie 4:15 - Jsi pramen zahradní, studna vody živé, bystřina z Libanónu.
Jer 17:13 - naděje Izraele, Hospodine, všichni, kdo tě opouštějí, propadnou hanbě. Ti, kdo se ode mne odvracejí, jsou zapsáni v zemi stínů, protože opustili zdroj živých vod, Hospodina.
Verš 15
Mladí lvi nad ním řvou, vydávají hlas. Z jeho země učinili spoušť, jeho města jsou vypálená, jsou bez obyvatel.
Iz 5:29 - Bude řvát jako lvice, řvát bude jako lvíčata, zavrčí, popadne úlovek, odvleče a nevyrve mu jej nikdo.
Jer 4:7 - Z houštiny vystoupil lev. Ničitel pronárodů vyrazil vpřed, vyšel ze svého místa, aby z tvé země učinil spoušť. Tvá města budou vylidněna, budou bez obyvatel.
Jer 4:7 - Z houštiny vystoupil lev. Ničitel pronárodů vyrazil vpřed, vyšel ze svého místa, aby z tvé země učinil spoušť. Tvá města budou vylidněna, budou bez obyvatel.
Verš 18
Co máš teď z cesty egyptské, z toho, že piješ vody Nilu? Co máš z cesty asyrské, z toho, že se napájíš vodami Eufratu?
Iz 31:1 - Běda těm, kdo sestupují pro pomoc do Egypta, na koně spoléhají, doufají ve vozy, že jich je mnoho, v jízdu, že je velmi zdatná; ale ke Svatému Izraele nevzhlížejí, nedotazují se Hospodina.
Verš 19
Tvá vlastní zloba tě ztrestá, tvé odvrácení se ti vymstí. Uznej a pohleď, jak je to zlé a trpké, že opouštíš Hospodina, svého Boha, a ze mne strach nemáš, je výrok Panovníka, Hospodina zástupů."
Iz 3:9 - Nestoudnost jejich tváře proti nim svědčí, jako Sodoma svůj hřích vystavují a neskrývají. Běda jim, připravili si zlou odplatu.
Oz 5:5 - Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu. Izrael i Efrajim upadnou pro svoji nepravost, upadne s nimi i Juda.
Verš 21
A já jsem tě zasadil, révu ušlechtilou, samou spolehlivou sadbu. Jak ses mi mohla proměnit v révu planou a cizí?
Ex 15:17 - Přivedeš a zasadíš je na hoře svého dědictví, kde jsi, Hospodine, připravil své sídlo k přebývání, kde tvé ruce, Panovníku, svatyni si přichystaly.
Ž 44:2 - Bože, na vlastní uši jsme slýchali vyprávění svých otců o činu, který jsi vykonal za jejich dnů, za dnů dávných.
Ž 80:8 - Bože zástupů, obnov nás, ukaž jasnou tvář a budem zachráněni!
Verš 22
Kdyby ses umyla potaší, vypotřebovala přemnoho louhu, zůstane přede mnou špína tvé nepravosti, je výrok Panovníka Hospodina."
Jób 9:30 - I kdybych se umyl sněhem, dlaně si očistil louhem,
Verš 28
Kde jsou tví bohové, které sis udělala? Ať vstanou a zachrání tě ve zlý čas, vždyť máš tolik bohů kolik měst, Judo."
Iz 2:8 - Jeho země je plná bůžků, klanějí se dílu svých rukou, tomu, co vyrobili svými prsty.
Jer 11:13 - Vždyť máš tolik bohů, kolik měst, Judo. A kolik je jeruzalémských ulic, tolik oltářů jste zřídili Ohavě, oltářů pro pálení kadidla Baalovi.
Verš 30
Nadarmo jsem bil vaše syny, nedali jste se napomenout. Váš meč požíral vaše proroky jako lev, který hubí."
Iz 1:5 - Nač vás ještě bít? Jste jen umíněnější. Hlava je celá chorá a celé srdce zemdlené.
Jer 5:3 - Hospodine, tobě přece záleží na věrnosti. Biješ je, ale bolestí se nesvíjejí, ničíš je, ale tvá napomínání odmítají. Jejich tváře jsou tvrdší než skála, odmítají se vrátit.
Jer 5:3 - Hospodine, tobě přece záleží na věrnosti. Biješ je, ale bolestí se nesvíjejí, ničíš je, ale tvá napomínání odmítají. Jejich tváře jsou tvrdší než skála, odmítají se vrátit.
Verš 31
Vy, toto pokolení, hleďte na slovo Hospodinovo: "Což jsem se stal Izraeli pouští nebo zemí temnot? Proč můj lid říká: »Chceme mít volnost, k tobě už nikdy nepůjdeme«?
Mt 23:26 - Slepý farizeji, vyčisť především vnitřek číše, a bude čistý i vnějšek.
Jer 2,1-6 - Obsahujú reči z prvých rokov čias kráľa Joziáša. Jeremiáš odvoláva sa v nich na dejiny národa, ktorého pomer k Bohu prirovnáva k manželstvu. Pozri pozn. k Iz 50,1 n.
Jer 2,2 - Počas putovania na púšti bol národ ešte vernou snúbenicou Pánovou.
Jer 2,3 - Prvotiny úrody boli zasvätené Pánovi, museli sa doniesť do svätyne (Ex 23,19) a nik nesmel beztrestne z nich jesť, ak na to nebol oprávnený (Lv 22,9 n.; porov. Lv 5,14).
Jer 2,5 - Márnosťou volá prorok modly.
Jer 2,7 - Vulg slovo Karmel, ktoré znamená všeobecne "záhradu, sad", pokladá za vlastné meno známeho pohoria. – Izraeliti poškvrnili zem Pánovu (Svätú zem) svojimi hriechmi, hlavne modloslužbou.
Jer 2,8 - Tí, čo chápu Zákon, sú zákonníci. Pastieri sú vodcovia ľudu.
Jer 2,10 - Kitejci boli obyvatelia fenickej kolónie Kition na ostrove Cyprus. Kedarania boli kočovníci na sýrsko-arabskej púšti.
Jer 2,13 - Živou vodou volali Izraeliti vodu z prameňa, ktorá bola v Palestíne veľmi vzácna. Neživou bola voda dažďová, ktorú zbierali do vykopaných jám, cisterien.
Jer 2,16 - Nof je Memfis, egyptský Men-no-fer, južne od dnešnej Káhiry. Tafnes, grécky Dafne, dnešné Tell Defenneh, bola kedysi dôležitá pevnosť neďaleko Pelusiumu.
Jer 2,18 - Modly, popraskané cisterny, národu nepomohli, preto hľadá "vodu", pomoc inde, a to raz v Egypte, inokedy v Asýrsku. Vulg prekladá mená riek; miesto Nílu má: "vodu mútnu" miesto Eufratu: "vodu rieky".
Jer 2,19 - Modloslužbou páchanou na výšinách a pod košatými stromami porušuje izraelský národ manželskú vernosť, ktorou je zaviazaný Pánovi (porov. Iz 50,1; Oz 4,12-14; Dt 12,2; 23,17-18; 2 Kr 23,4-8).
Jer 2,21 - Podobenstvo o vinici pozri Iz 5,1 n.
Jer 2,23 - Spomína sa tu údolie Ben-Hinom (Ben-Hinnom) pri Jeruzaleme. Tam bola povestná modlárska svätyňa Tofet, kde Izraeliti obetúvali Molochovi ešte aj svoje deti (porov. 7,31; 19,2-6; 32,35).
Jer 2,24 - Zvieratá sú zdivené, len keď príde ich mesiac, Izrael ustavične sa vláči a volá za modlami, div si nezoderie obuv a div mu nevyschne gágor.
Jer 2,34 - Kto zabil zlodeja, pristihnutého pri vlámaní, nebol podľa zákona vrah (Ex 22,2). Izrael však zabíja svoje obete pri terebintách (tak treba asi opraviť tento ťažký verš so LXX). Rozumie sa to o obetovaní detí, ktoré sa aj u Iz 57,5 spája s modloslužbou pri terebintách.
Jer 2,37 - Na znak žiaľu a zúfalstva dávali si ruky nad hlavu a zalamovali nimi.
