výhody registrácie

Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ž 79, 1-13

1 (BKR) Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady.
1 (ROH) Žalm Azafov. Bože, pohania vtrhli do tvojho dedičstva; poškvrnili chrám tvojej svätosti. Obrátili Jeruzalem na hromadu rumov.

2 (BKR) Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským.
2 (ROH) Dali mŕtve telá tvojich služobníkov za pokrm nebeským vtákom, telá tvojich svätých zemskej zveri.

3 (BKR) Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával.
3 (ROH) Vyliali ich krv ako vodu okolo Jeruzalema, a nebolo toho, kto by pochoval.

4 (BKR) Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás.
4 (ROH) Stali sme sa potupou svojim súsedom, posmechom a útržkou tým, ktorí sú vôkol nás.

5 (BKR) Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?
5 (ROH) Až dokedy sa budeš hnevať, Hospodine? Či len na veky? Dokedy bude horieť tvoja žiarlivosť ako oheň?

6 (BKR) Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají.
6 (ROH) Vylej svoj prchký hnev na národy, ktoré ťa neznajú, a na kráľovstvá, ktoré nevzývajú tvojho mena,

7 (BKR) Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili.
7 (ROH) lebo zjedajú Jakoba a pustošia jeho obydlie.

8 (BKR) Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.
8 (ROH) Nepamätaj nám na neprávosti našich predkov. Nech nás rýchle predídu tvoje milosrdenstvá, lebo sme veľmi zbiedení.

9 (BKR) Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své.
9 (ROH) Pomôž nám, Bože nášho spasenia, pre slávu svojho mena a vytrhni nás a prikry naše hriechy pre svoje meno!

10 (BKR) Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.
10 (ROH) Prečo majú hovoriť pohania: Kdeže je ich Bôh?! Nech sa pozná medzi pohanmi, pred našimi očami, pomsta za krv tvojich služobníkov, ktorá bola vyliata.

11 (BKR) Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných.
11 (ROH) Nech prijde pred tvoju tvár vzdychanie väzňa! Podľa veľkosti moci svojho ramena učiň to, že by zbudlo zo synov smrti.

12 (BKR) A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane.
12 (ROH) A odplať našim súsedom sedemnásobne do ich lona za ich potupu, ktorou ťa potupovali, Pane!

13 (BKR) My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.
13 (ROH) Ale my, tvoj ľud a stádo tvojej pastvy, ťa budeme chváliť na veky, z pokolenia na pokolenie budeme rozprávať tvoju chválu.


Ž 79, 1-13





Verš 8
Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.
Iz 64:9 - Nehněvejž se tak velmi, Hospodine, aniž se na věky rozpomínej na nepravost. Ó vzhlédniž, prosíme, všickni my lid tvůj jsme.

Verš 4
Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás.
Ž 44:13 - Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Ž 80:6 - Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.

Verš 5
Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?
Ž 89:46 - Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.

Verš 6
Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají.
Jer 10:25 - Vylí hněv svůj na ty národy, kteříž tebe neznají, a na rodiny, kteréž jména tvého nevzývají; nebo zžírají Jákoba, a tak zžírají jej, aby jej všeho sežrali, a obydlí jeho v poustku obrátili.

Z 79 - Na rozdiel od 74. žalmu, v ktorom je reč predovšetkým o zrúcaní a znesvätení chrámu, tento žalm hovorí o skaze Jeruzalema.

Z 79,12 - "Vráť sedemnásobne do lona" (v hebr. je doslova v "záhyb", rozumej v záhyb šiat, kam sa dávali veci, ktoré človek nosil so sebou) "našim susedom" - žalmista prosí o spravodlivosť aj proti svojim nevďačným susedom, ktorí sa tešili zo skazy vyvoleného národa, ktorí nemali zľutovania a ktorí sa tiež pričinili o dovŕšenie katastrofy.