  | ŽalmyBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Ž 42, 1-12 |
1 (BKR) Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující.
1 (ROH) Náčelníkovi speváckeho sboru. Vyučujúci žalm synov Kórachových.
2 (BKR) Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.
2 (ROH) Ako reve jeleň za potokmi vody, tak reve moja duša k tebe, ó, Bože.
3 (BKR) Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?
3 (ROH) Moja duša žízni túžbou po Bohu, po živom Bohu, a hovorí: Kedy už prijdem a ukážem sa pred tvárou Božou!
4 (BKR) Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
4 (ROH) Lebo ta prišlo, že mi je moja slza chlebom vodne i vnoci, keď mi hovoria každý deň: Kdeže je tvoj Bôh?
5 (BKR) Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.
5 (ROH) Keď sa rozpomínam na to, vylievam v sebe svoju dušu, že som chodieval so zástupom a vodieval som ich až do domu Božieho s hlasom spevu a chvály, slávnostné množstvo.
6 (BKR) Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho.
6 (ROH) Prečo si smutná, moja duša, a prečo sa nepokojíš vo mne? Čakaj na Boha lebo ho ešte budem chváliť, rôzne spasenie jeho tvári.
7 (BKR) Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.
7 (ROH) Môj Bože, moja duša smúti vo mne; preto sa rozpomínam na teba zo zeme Jordána, zo zeme výšin Hermona a od vrchu Mic'ára [Mic'ár = Malý].
8 (BKR) Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých, všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila.
8 (ROH) Priepasť priepasti sa ozýva na zvuk tvojich trubíc, plných riavy. Všetok tvoj príboj a všetky tvoje vlny sa valia prezo mňa.
9 (BKR) Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.
9 (ROH) Avšak vodne prikáže Hospodin svojej milosti, a vnoci bude jeho pieseň u mňa, a modlitba sa bude vznášať k silnému Bohu môjho života.
10 (BKR) Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?
10 (ROH) Poviem silnému Bohu, svojej skale: Prečo si zabudol na mňa? Prečo musím chodiť smutný pre útisk nepriateľa?
11 (BKR) Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj? [ (Psalms 42:12) Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj. ]
11 (ROH) Je to, jako čo by mi lámal kosti, keď sa mi rúhajú moji protivníci, keď mi hovoria deň ako deň: Kde je tvoj Bôh?
12 ----
12 (ROH) Prečo si smutná, moja duša, a prečo sa nepokojíš vo mne? Čakaj na Boha, lebo ho ešte budem chváliť, rôzne spasenie svojej tvári a svojho Boha.
| | | Ž 42, 1-12 |
Verš 9
Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.
Ž 35:14 - Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
Ž 38:6 - Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Ž 43:2 - Nebo ty jsi Bůh mé síly. Proč jsi mne zapudil? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám ustavičně choditi?
Verš 2
Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.
Ž 63:1 - Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.
Verš 3
Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?
Ž 80:5 - Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?
Verš 5
Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.
Ž 43:5 - Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj.
Z 42 - Lenže niekde by sa toto vysvetlenie nezhodovalo s obsahom žalmu, a preto niektorí autori (Herkenne, 11) navrhujú zmysel "nábožná, pobožná pieseň". Autorom žalmu je jeden zo synov Koreho, potomok onoho Koreho, ktorý bol tak prísne potrestaný pre odboj voči Mojžišovi (Nm 16,1 n.). Synovia Koreho boli leviti a za Dávidových časov tvorili skupinu spevákov svätostánku. Jeden z nich, Heman (1 Krn 25,6), bol majstrom chóru. Rodina Kore prežila aj babylonské zajatie, a preto pri označovaní autorstva menom "Koreho synov" nemáme vždy zodpovedanú otázku, kedy ktorý žalm vznikol. V tejto Knihe sa synom Koreho pripisujú žalmy 42 - 49, z Tretej knihy 84 - 85 a 87 - 88. Korachitské žalmy sú obsahove, štýlovo najkrajšie čiastky starozákonnej lyriky; precítenou láskou lipnú ku svätostánku a svätému mestu.Žalmy 42 a 43 sú vlastne jedným žalmom. Rozdelenie jedného žalmu na dva nastalo pravdepodobne z dôvodov liturgických. Ak korachitské žalmy vynikajú krásou obsahu a formy, tento žalm je perlou Druhej knihy žaltára.Kedy žalm vznikol, ťažko určiť. Je isté, že to bolo ešte pred babylonským zajatím, pretože sa v žalme predpokladá jestvovanie svätostánku (42,3 a 43,3), a po Šalamúnovi, lebo je tu reč o Pánovom chráme (42,5).
Z 42,7 - Svoje spomienky a túžbu po svätyni vysiela "od Jordána a Hermonu". Hermon je horstvo asi 30 km dlhé a dosahuje výšku 2760 m. "Misar" je pravdepodobne dnešný Zá'órah, 3 km južne od Bániás, kde je najväčší prameň Jordána. Toto naznačuje, že žalmista sa zdržuje v okolí prameňov Jordána, teda v severnej čiastke Palestíny.
Z 42,8 - Jordán má mnoho vodopádov na svojom hornom toku.
