Žalmy

1 (BKR) Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
1 (ROH) Bože mojej chvály, nemlč!

2 (BKR) Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
2 (ROH) Lebo ústa bezbožníka a ústa ľsti sa otvorily proti mne; hovoria so mnou lživým jazykom.

3 (BKR) A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
3 (ROH) Obkľúčili ma slovami nenávisti a bojujú proti mne bez príčiny.

4 (BKR) Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
4 (ROH) Za moju lásku útočia na mňa a ja mám len modlitbu.

5 (BKR) Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
5 (ROH) A skladajú na mňa zlé za dobré a odplácajú mi nenávisťou za moju lásku.

6 (BKR) Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
6 (ROH) Ustanov nad ním bezbožníka, a satan nech mu stojí po jeho pravej ruke.

7 (BKR) Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
7 (ROH) Keď sa bude súdiť nech vyjde zpred súdu jako bezbožný a jeho modlitba nech mu je hriechom.

8 (BKR) Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
8 (ROH) Jeho dní nech je málo; jeho úrad nech vezme iný.

9 (BKR) Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
9 (ROH) Jeho synovia nech sú sirotami, a jeho žena nech je vdovou!

10 (BKR) Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
10 (ROH) Jeho synovia nech sú tulákmi, nech žobrú a nech hľadajú svoj chlieb zo svojich spustlých bývanísk.

11 (BKR) Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
11 (ROH) Nech shabe úžerník všetko, čo má, a to, čo nadobudol úlisnou prácou, nech rozchvátajú cudzí.

12 (BKR) Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
12 (ROH) Nech nemá nikoho, kto by mu preukázal milosť, ani nech nie je toho, kto by sa zmiloval nad jeho sirotami.

13 (BKR) Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
13 (ROH) Jeho potomstvo nech vytnú, a v druhom pokolení nech je vyhladené ich meno!

14 (BKR) Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
14 (ROH) Nech sa pamätá na neprávosť jeho otcov pred Hospodinom, a hriech jeho matere nech nie je vyhladený!

15 (BKR) Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
15 (ROH) Nech sú stále pred Hospodinom, a nech vytne ich pamiatku zo zeme,

16 (BKR) Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
16 (ROH) pretože nepamätal na to, aby činil milosť, ale prenasledoval človeka, biedneho a chudobného a zbitého srdcom, aby ho zavraždil.

17 (BKR) Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
17 (ROH) A keďže miloval kliatbu, nech tedy prijde na neho; nemal záľuby v požehnaní, nuž nech sa vzdiali od neho.

18 (BKR) A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
18 (ROH) A tak oblečie kliatbu jako svoj odev, a vojde do jeho vnútorností jako voda a jako olej do jeho kostí.

19 (BKR) Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
19 (ROH) Nech mu je ako rúcho, ktorým sa odeje, a jako opasok, ktorý opáše navždy.

20 (BKR) Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
20 (ROH) To bude odplatou od Hospodina tých, ktorí útočia na mňa, a tých, ktorí hovoria zlé proti mojej duši.

21 (BKR) Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
21 (ROH) Ale ty, Hospodine, môj Pane, učiň so mnou podľa svojej lásky pre svoje meno; lebo tvoja milosť je dobrá; vytrhni ma!

22 (BKR) Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
22 (ROH) Lebo som biedny a chudobný, a moje srdce je zranené vo mne.

23 (BKR) Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
23 (ROH) Jako tôňa, keď sa nachyľuje, ta idem; striasajú ma jako kobylku.

24 (BKR) Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
24 (ROH) Moje kolená klesajú od pôstu, a moje telo schudlo.

25 (BKR) Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
25 (ROH) A ja som im za potupu; keď ma vidia, kývajú svojou hlavou.

26 (BKR) Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
26 (ROH) Pomôž mi, Hospodine, môj Bože! Zachráň ma podľa svojej milosti,

27 (BKR) Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
27 (ROH) aby poznali, že je to tvoja ruka, že si to ty učinil, Hospodine!

28 (BKR) Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
28 (ROH) Nech oni zlorečia, ale ty dobroreč. Keď povstanú, nech sa hanbia, a tvoj služobník nech sa raduje.

29 (BKR) Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
29 (ROH) Moji odporcovia nech oblečú stud a nech sa odejú svojou hanbou jako plášťom!

30 (BKR) Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
30 (ROH) Veľmi budem oslavovať Hospodina svojimi ústy a budem ho chváliť medzi mnohými,

31 (BKR) Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
31 (ROH) pretože stojí po pravici chudobného, aby ho zachránil od tých, ktorí súdia jeho dušu.