výhody registrácie

Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ž 106, 1-48

1 (BKR) Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
1 (ROH) Hallelujah! Oslavujte Hospodina, lebo je dobrý, lebo jeho milosť trvá na veky.

2 (BKR) Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
2 (ROH) Kto by vedel vypovedať hrdinskú silu Hospodinovu, kto vyrozprávať všetku jeho chválu?!

3 (BKR) Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
3 (ROH) Blahoslavení, ktorí ostríhajú súd; blahoslavený, kto činí spravedlivosť každého času!

4 (BKR) Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
4 (ROH) Pamätaj na mňa, Hospodine, v láskavosti naproti svojmu ľudu! Navštív ma svojím spasením,

5 (BKR) Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
5 (ROH) aby som videl dobré veci tvojich vyvolených, aby som sa radoval radosťou tvojho národa a chválil sa tvojím dedičstvom.

6 (BKR) Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
6 (ROH) Hrešili sme aj so svojimi otcami; prevrátene sme robili; páchali sme bezbožnosť.

7 (BKR) Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
7 (ROH) Naši otcovia v Egypte neporozumeli tvojim divom a nezmúdreli z nich; nepamätali na tvoju mnohú milosť, ale sa protivili pri mori, v Červenom mori.

8 (BKR) A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
8 (ROH) Avšak ich zachránil pre svoje meno, aby dal znať svoju hrdinskú silu.

9 (BKR) Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
9 (ROH) Okríkol Červené more, a vyschlo, a previedol ich morskými hlbinami jako púšťou.

10 (BKR) A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
10 (ROH) A zachránil ich z ruky toho, ktorý ich nenávidel, a vyprostil ich z ruky nepriateľa.

11 (BKR) V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
11 (ROH) A tak pokryly vody ich protivníkov; nezostal z nich ani jeden.

12 (BKR) A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
12 (ROH) A hoci aj uverili jeho slovám a spievali jeho chválu,

13 (BKR) Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
13 (ROH) rýchle zabudli jeho skutky a nečakali na jeho radu.

14 (BKR) Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
14 (ROH) Potom sa ich zmocnila náramná žiadosť na púšti, a pokúšali silného Boha na pustine.

15 (BKR) I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
15 (ROH) A dal im, čo si žiadali, a poslal chudosť na ich dušu.

16 (BKR) Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
16 (ROH) Zase závideli Mojžišovi v tábore, Áronovi, svätému Hospodinovmu.

17 (BKR) Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
17 (ROH) Tu sa otvorila zem a pohltila Dátana a prikryla sberbu Abirámovu.

18 (BKR) A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
18 (ROH) A roznietil sa oheň na ich shromaždenie; plameň spálil bezbožníkov.

19 (BKR) Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
19 (ROH) Spravili si aj teľa na Horebe a klaňali sa sliatine

20 (BKR) A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
20 (ROH) a zmenili svoju Slávu v podobu vola, ktorý žerie bylinu.

21 (BKR) Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
21 (ROH) Zabudli na silného Boha, svojho spasiteľa, ktorý činil veliké veci v Egypte,

22 (BKR) A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
22 (ROH) divy v zemi Chámovej, strašné veci neslýchané pri Červenom mori.

23 (BKR) Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
23 (ROH) Preto povedal, že ich zahladí, čo by aj bol urobil, keby nebol Mojžiš, jeho vyvolený, stal do trhliny pred neho, aby odvrátil jeho rozpálený hnev, aby nezahubil.

24 (BKR) Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
24 (ROH) Potom zase opovrhli želanou zemou; neverili jeho slovu.

25 (BKR) A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
25 (ROH) A repcúc vo svojich stánoch nepočúvali hlasu Hospodinovho.

26 (BKR) A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
26 (ROH) Vtedy pozdvihol svoju ruku na nich, aby učinil to, žeby popadali na púšti

27 (BKR) A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
27 (ROH) a aby dal padnúť ich semenu medzi pohanmi a aby ich rozptýlil po krajinách.

28 (BKR) Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
28 (ROH) Spriahli sa s Baal-peorom a jedli obeti mŕtvych.

29 (BKR) A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
29 (ROH) A tak dráždili Boha svojimi skutkami až vtrhla medzi nich rana.

30 (BKR) Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
30 (ROH) Vtedy sa postavil Pinchas a rozsúdil vec, a zastavená bola rana.

31 (BKR) Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
31 (ROH) A bolo mu to počítané za spravedlivosť na pokolenie a pokolenie, až na veky.

32 (BKR) Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
32 (ROH) A zase len hnevali pri vodách Meríba, takže sa pre nich aj Mojžišovi zle stalo.

33 (BKR) Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
33 (ROH) Lebo roztrpčili jeho ducha, a hovoril nerozvážne svojimi rtami.

34 (BKR) K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
34 (ROH) Nevyplienili národov, o ktorých im bol povedal Hospodin;

35 (BKR) Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
35 (ROH) ale sa splietli s pohanmi a naučili sa ich skutkom

36 (BKR) A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
36 (ROH) a slúžili ich modlám, ktoré sa im staly osídlom.

37 (BKR) Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
37 (ROH) A obetovali svojich synov a svoje dcéry démonom.

38 (BKR) A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
38 (ROH) A vylievali nevinnú krv, krv svojich synov a svojich dcér, ktoré obetovali kananejským modlám, a zem sa poškvrnila krvou,

39 (BKR) I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
39 (ROH) a zanečistili sa svojimi skutkami a smilnili svojimi výčinmi.

40 (BKR) Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
40 (ROH) Preto sa rozpálil hnev Hospodinov na jeho ľud, a zošklivil si svoje dedičstvo.

41 (BKR) A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
41 (ROH) Vydal ich do ruky pohanov a panovali nad nimi tí, ktorí ich nenávideli.

42 (BKR) A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
42 (ROH) A ich nepriatelia ich utiskovali, a boli pokorení pod ich ruku.

43 (BKR) Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
43 (ROH) Mnoho ráz ich vytrhol, ale oni len predsa popudzovali k hnevu svojou radou a upádali do biedy pre svoju neprávosť.

44 (BKR) A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
44 (ROH) No, zase len videl, keď im bolo úzko, keď počul ich krik,

45 (BKR) Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
45 (ROH) rozpamätal sa im na svoju smluvu a ľutoval podľa množstva svojej milosti

46 (BKR) Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
46 (ROH) a naklonil im ľútosťou všetkých, ktorí ich boli zajali.

47 (BKR) Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
47 (ROH) Zachráň nás, Hospodine, náš Bože, a shromaždi nás z pohanov, aby sme oslavovali tvoje sväté meno a chlúbili sa tvojou chválou.

48 (BKR) Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
48 (ROH) Požehnaný Hospodin, Bôh Izraelov, od vekov až na veky. A všetok ľud povie na to: Ameň. Hallelujah!


Ž 106, 1-48





Verš 1
Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
Ž 107:1 - Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
Ž 118:1 - Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky trvá milosrdenství jeho.
Ž 136:1 - Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo věčné jest milosrdenství jeho.

Verš 6
Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
Lv 26:40 - Ale jestliže budou vyznávati nepravost svou, a nepravost otců svých vedlé přestoupení svého, kterýmž přestoupili proti mně, a maní se mnou zacházeli,
Jer 3:25 - Ležíme v hanbě své, a přikrývá nás pohanění naše, že jsme proti Hospodinu Bohu svému hřešili, my i otcové naši, od dětinství svého až do dne tohoto, a neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha svého.
Dan 9:5 - Zhřešiliť jsme a převráceně jsme činili, bezbožnost jsme páchali, a protivili jsme se, a odvrátili od přikázaní tvých a soudů tvých.

Verš 7
Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
Ex 14:11 - A řekli Mojžíšovi: Zdali proto, že nebylo hrobů v Egyptě, vyvedl jsi nás, abychom zemřeli na poušti? Co jsi nám to učinil, že jsi vyvedl nás z Egypta?

Verš 8
A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
Ex 9:16 - Ale však proto jsem tě zachoval, abych ukázal na tobě moc svou, a aby vypravovali jméno mé na vší zemi.

Verš 9
Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
Ex 14:21 - I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a Hospodin rozdělil moře větrem východním prudce vějícím přes celou noc; a učinil moře v suchost, když se rozstoupily vody.
Ex 14:29 - Ale synové Izraelští šli po suchu prostředkem moře, a vody jim byly místo zdi po pravé i po levé straně.

Verš 11
V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
Ex 14:27 - I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a navrátilo se moře ráno k moci své, a Egyptští utíkali proti němu; a vrazil Hospodin Egyptské do prostřed moře.
Ex 15:5 - Propasti přikryly je; vpadli do hlubiny jako kámen.

Verš 12
A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
Ex 14:31 - Viděl také Izrael moc velikou, kterouž prokázal Hospodin na Egyptských. I bál se lid Hospodina, a věřili Hospodinu i Mojžíšovi, služebníku jeho.
Ex 15:1 - Tehdy zpíval Mojžíš a synové Izraelští píseň tuto Hospodinu, a řekli takto: Zpívati budu Hospodinu, neboť jest slavně zveleben; koně i s jezdcem uvrhl do moře.

Verš 14
Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
Ex 16:3 - A mluvili jim synové Izraelští: Ó bychom byli zemřeli od ruky Hospodinovy v zemi Egyptské, když jsme sedávali nad hrnci masa, když jsme se najídali chleba do sytosti! A teď vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste zmořili všecko shromáždění toto hladem.
Nm 11:4 - Lid pak k nim přimíšený napadla žádost náramná; a obrátivše se, plakali i synové Izraelští a řekli: Kdo nám to dá, abychom se masa najedli?
Nm 11:6 - A nyní duše naše vyprahlá, nic jiného nemá, kromě tu mannu před očima svýma.
Nm 11:33 - Ještě maso vězelo v zubích jejich, a nebylo právě sžvýkáno, když hněv Hospodinův vzbudil se na lid. I ranil Hospodin lid ranou velikou náramně.
Ž 78:18 - A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
1Kor 10:6 - Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali.

Verš 15
I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
Nm 11:20 - Ale za celý měsíc, až vám chřípěmi poleze, a zoškliví se, proto že jste pohrdli Hospodinem, kterýž jest u prostřed vás, a plakali jste před ním, říkajíce: Proč jsme vyšli z Egypta?
Nm 11:33 - Ještě maso vězelo v zubích jejich, a nebylo právě sžvýkáno, když hněv Hospodinův vzbudil se na lid. I ranil Hospodin lid ranou velikou náramně.
Ž 78:30 - Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
Iz 10:16 - Protož pošle Pán, Hospodin zástupů, na vytylé jeho vyzáblost, a po zpodku slávu jeho prudce zapálí, jako silný oheň.

Verš 16
Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
Nm 16:2 - A povstali proti Mojžíšovi, i jiných mužů z synů Izraelských dvě stě a padesáte, knížata shromáždění, kteříž svoláváni byli do rady, muži slovoutní.

Verš 17
Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
Nm 16:31 - I stalo se, když přestal mluviti slov těch, že rozstoupila se země pod nimi.
Dt 11:6 - A co učinil Dátanovi a Abironovi, synům Eliaba, syna Rubenova, když země otevřela ústa svá, a požřela je i čeledi jejich, stany jejich se vším statkem jejich, kterýž při sobě měli, u prostřed všeho Izraele.

Verš 18
A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
Nm 16:35 - Vyšel také oheň od Hospodina, a spálil těch dvě stě a padesáte mužů, kteříž kadili.
Nm 16:46 - Tedy řekl Mojžíš Aronovi: Vezma kadidlnici, dej do ní uhlí z oltáře, a vlož kadidla, a běž rychle k množství a očisť je; nebo vyšla prchlivost od tváři Hospodinovy, a již rána se začala.

Verš 19
Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
Ex 32:4 - Kteréžto vzav z rukou jejich, dal je do formy, a udělal z nich tele slité. I řekli: Tito jsou bohové tvoji, Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.

Verš 23
Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
Ex 32:11 - I modlil se Mojžíš Hospodinu Bohu svému, a řekl: Pročež, ó Hospodine, rozněcuje se prchlivost tvá na lid tvůj, kterýž jsi vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v ruce mocné?
Ex 32:32 - Nyní pak neb odpusť hřích jejich, a pakli nic, vymaž mne, prosím, z knihy své, kteroužs psal.
Dt 9:13 - Mluvil také Hospodin ke mně, řka: Viděl jsem lid ten, a jistě lid tvrdošijný jest.
Dt 10:10 - Já pak zůstal jsem na té hoře jako dnů prvních, čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, a uslyšel mne Hospodin i tehdáž, a nechtěl shladiti tebe.

Verš 24
Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
Nm 14:1 - Tehdy pozdvihše se všecko množství, křičeli, a plakal lid v tu noc.

Verš 26
A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
Nm 14:28 - Rci jim: Živ jsem já, praví Hospodin, žeť vám učiním tak, jakž jste mluvili v uši mé:

Verš 27
A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
Ž 44:11 - Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Ez 20:23 - Také i těm přisáhl jsem na poušti, že je rozptýlím mezi pohany, a že je rozženu po krajinách,

Verš 28
Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
Nm 25:3 - I připojil se lid Izraelský k modle Belfegor, a popudila se prchlivost Hospodinova proti Izraelovi.
Nm 31:16 - Ej, onyť jsou hle synům Izraelským, podlé rady Balámovy, daly příčinu k přestoupení proti Hospodinu, při modlářství Fegor, pročež ona rána přišla byla na lid Hospodinův.
Zjv 2:14 - Ale mámť proti tobě něco málo, že tam máš ty, kteříž drží učení Balámovo, jenž učil Baláka pohoršení klásti před obličejem synů Izraelských, aby jedli modlám obětované a smilnili.

Verš 32
Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
Nm 20:12 - Potom řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Že jste mi nevěřili, abyste posvětili mne před očima synů Izraelských, proto neuvedete shromáždění tohoto do země, kterouž jsem jim dal.
Ž 95:8 - Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

Verš 35
Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
Sdc 2:2 - Vy také nečiňte smlouvy s obyvateli země této, oltáře jejich rozkopejte; ale neposlechli jste hlasu mého. Co jste to učinili?
Sdc 3:5 - Bydlili tedy synové Izraelští u prostřed Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských,

Verš 37
Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
Lv 18:21 - Nedopustíš, aby kdo z semene tvého proveden byl skrze oheň modly Moloch, abys nepoškvrnil jména Boha svého: Já jsem Hospodin.
Dt 12:31 - Neučiníš tak Hospodinu Bohu svému, nebo všecko, což v ohavnosti má Hospodin, a čehož nenávidí, činili bohům svým; také i syny své a dcery své ohněm pálili ke cti bohům svým.
2Kr 16:3 - Nýbrž chodil po cestě králů Izraelských; nadto i syna svého dal provésti skrze oheň vedlé ohavností pohanských, kteréž byl Hospodin vyplénil před oblíčejem synů Izraelských.
2Kr 17:17 - A vodili syny své a dcery své skrze oheň, a obírali se s hádáním a kouzly, a tak vydali se v činění toho, což jest zlé před očima Hospodinovýma, popouzejíce ho.
2Kr 21:6 - Syna také svého provedl skrze oheň, a šetřil časů, s hadačstvím zacházel, zaklinače a čarodějníky zřídil, a velmi mnoho zlého činil před očima Hospodinovýma, popouzeje ho.
2Krn 28:3 - Přesto i sám kadíval v údolí Benhinnom, a pálil syny své ohněm podlé ohavností pohanů, kteréž vyhnal Hospodin před syny Izraelskými.
2Krn 33:6 - Přesto dal provoditi syny své skrze oheň v údolí Benhinnom, a šetřil času, s hadačstvím a s kouzly se obíral, a nařídil zaklinače a čarodějníky, a mnoho zlého páchal před očima Hospodinovýma, popouzeje ho.

Verš 38
A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
Nm 35:33 - Abyste nepoškvrnili země, v níž jste. Nebo krev taková poškvrnila by země, aniž také země očištěna býti může od krve, kteráž jest vylita na ní, jediné krví toho, kterýž vylil ji.

Verš 47
Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
1Krn 16:35 - A rcete: Zachovej nás, Bože spasení našeho, a shromažď nás, a vytrhni nás z pohanů, abychom slavili svaté jméno tvé, a chlubili se v chvále tvé.

Verš 48
Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
1Krn 16:36 - Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků a až na věky. I řekl všecken lid: Amen, i Halelujah.

Z 106 - Obsahove je veľmi podobný žalmu predchádzajúcemu. Rozdiel je len v tom, že história vyvoleného národa sa tu podáva pod zorným uhlom národnej nevery a nevďačnosti. Celým žalmom sa tiahne niť pokorenia a pokánia vyvoleného národa.

Z 106,4-5 - Žalmista v duchu vidí budúce šťastné časy národnej obnovy a slávy: návrat do vlasti, ale aj splnenie mesiášskych proroctiev.

Z 106,16-18 - Porov. Nm 16.

Z 106,20 - "Svoju slávu", čiže Boha, ktorého sláva ("kábôd") ich sprevádzala.

Z 106,23 - (Ex 32,10-30; Dt 9,25-29). Mojžiš si žiadal od Pána, aby ho vymazal z knihy žijúcich, ak neodpustí vinu svojmu ľudu. A Pán sa dal uprosiť a načas prepáčil urážku (Ex 33).

Z 106,24 - Ďalšou urážkou Pána bola vzbura ľudu, keď sa vrátili dvanásti vyzvedači z Kanaánu a keď svojimi zvesťami prestrašili a pobúrili ľud (Nm 13 a 14).

Z 106,26-27 - Prvá hrozba sa vyplnila za štyridsaťročného putovania na púšti. Ani len Mojžiš nevošiel do zasľúbenej zeme. Druhá hrozba sa splnila za babylonského zajatia a dovŕšila sa po Mesiášovej smrti.

Z 106,28 - "Jedli z obetí" spolu s Moabčanmi (porov. Nm 25,2-3).

Z 106,36 - Modloslužba sa im stala osídlom, vášňou a príčinou skazy, ako to potom žalmista naznačí v 40. verši.

Z 106,39 - "Porušovali vernosť (dosl. smilnili) svojimi zločinmi." V SZ sa vzťah medzi Bohom a ľudom často opisuje vo forme manželstva. Modloslužba sa kvalifikuje ako cudzoložstvo.