Kniha Genezis

1 (CEP) Hlad těžce doléhal na zemi dále.
1 (ROH) Ale hlad ťažko doliehal na zem.

2 (CEP) Když spotřebovali obilí, které dovezli z Egypta, řekl jim otec: "Nakupte nám znovu trochu potravy."
2 (ROH) A stalo sa, keď potrovili obilie, ktoré boli doniesli z Egypta, že im riekol ich otec: Iďte zase, nakúpte nám niečo potravy.

3 (CEP) Juda odvětil: "Ten muž nás důrazně varoval a prohlásil: »Mou tvář nespatříte, nebude-li s vámi váš bratr.«
3 (ROH) A Júda mu takto povedal: Človek nám slávnostne osvedčil a riekol: Neuvidíte mojej tvári bez toho, že by bol váš brat s vami!

4 (CEP) Jsi-li ochoten pustit s námi našeho bratra, sestoupíme do Egypta a nakoupíme ti potravu.
4 (ROH) Ak tedy pošleš nášho brata s nami, pojdeme dolu a nakúpime ti potravy;

5 (CEP) Nejsi-li však ochoten ho pustit, nesestoupíme. Ten muž nám přece řekl: »Mou tvář nespatříte, nebude-li s vámi váš bratr.«"
5 (ROH) ale ak nepošleš, nepojdeme, lebo človek nám povedal: Neuvidíte mojej tvári bez toho, že by bol váš brat s vami!

6 (CEP) Izrael se otázal: "Proč jste jednali vůči mně tak bezohledně a pověděli tomu muži, že máte ještě bratra?"
6 (ROH) A Izrael riekol: Prečo ste mi urobili tak zle, že ste povedali človekovi, že máte ešte brata.

7 (CEP) Odvětili: "Ten muž se nás neodbytně vyptával na nás a na náš rod. Ptal se: »Je ještě naživu váš otec? Máte ještě bratra?« Pověděli jsme mu jen to, nač se přímo zeptal. Což jsme vůbec mohli tušit, že řekne: »Přiveďte svého bratra dolů«?"
7 (ROH) Oni povedali: Človek sa nás veľmi vypytoval i na našu rodinu a vravel: Či ešte žije váš otec? Či máte ešte nejakého brata? A oznámili sme mu odpovedajúc na tieto jeho slová. Či sme my mohli vedieť, že povie: Doveďte sem dolu svojho brata!?

8 (CEP) Potom se na otce Izraele obrátil Juda: "Pusť toho chlapce se mnou, ať můžeme jít. Tak zůstaneme naživu a nezemřeme - ani my ani ty ani naši maličcí.
8 (ROH) A Júda povedal Izraelovi, svojmu otcovi: Pošli chlapca so mnou, a vstanúc pojdeme, aby sme žili a nezomreli, i my i ty i naše drobné deti.

9 (CEP) Já sám se za něho zaručuji, můžeš mě volat k odpovědnosti. Jestli ti ho nepřivedu a nepostavím před tebe, prohřešil jsem se proti tobě na celý život.
9 (ROH) A ja ručím za neho; z mojej ruky ho budeš vyhľadávať, ak ho nedovediem k tebe a nepostavím ho pred tebou, a budem ti hriešnym po všetky dni.

10 (CEP) Vždyť kdybychom nebyli otáleli, mohli jsme už být dvakrát zpátky."
10 (ROH) Lebo keby sme neboli váhajúc toľko odkladali, je isté, že by sme sa toto už dvakrát boli navrátili.

11 (CEP) Otec Izrael jim řekl: "Když to tak musí být, učiňte toto: Vezměte si do nádob něco opěvovaných vzácností země a doneste je dolů tomu muži jako dar: trochu mastixu a trochu medu, ladanum a masti, pistácie a mandle.
11 (ROH) A Izrael, ich otec, im riekol: Ak tedy musí byť tak, nuž urobte toto: naberte do svojich nádob najlepších plodín zeme a zaneste mužovi dolu dar, trochu balzamu a trochu medu a voňavých vecí a myrry, daktylov a mandlí.

12 (CEP) Vezměte s sebou dvojnásobnou částku stříbra a stříbro, které vám bylo vráceno do žoků, osobně vraťte; snad to byl omyl.
12 (ROH) A vezmite dvoje peniaze do svojej ruky a vrátené peniaze, ktoré ste našli na vrchu vo svojich vreciach, zaneste zpät vo svojej ruke. Snáď je to omyl.

13 (CEP) Vezměte i svého bratra a hned se navraťte k tomu muži.
13 (ROH) A vezmite svojho brata a vstaňte a iďte zase k mužovi.

14 (CEP) Sám Bůh všemohoucí ať vás obdaří před tváří toho muže slitováním, aby propustil vašeho druhého bratra i Benjamína. Teď zůstanu úplně bez dětí!"
14 (ROH) A silný Bôh všemohúci nech vám dá milosť pred tým mužom, aby vám prepustil tamtoho druhého brata i Benjamina. A ja, ako som osirelý, tak i budem osirelý.

15 (CEP) Ti muži tedy vzali onen dar, vzali s sebou dvojnásobnou částku stříbra a Benjamína, vydali se na cestu, sestoupili do Egypta a postavili se před Josefem.
15 (ROH) A mužovia vzali ten dar a vzali dvoje peniaze do svojej ruky a Benjamina. A vstali, odišli dolu do Egypta a postavili sa pred Jozefom.

16 (CEP) Když Josef spatřil, že Benjamín je s nimi, řekl správci svého domu: "Uveď ty muže do domu, poraz hned dobytče a připrav je, neboť ti muži budou jíst v poledne se mnou."
16 (ROH) A keď videl Jozef Benjamina s nimi, riekol tomu, ktorý bol postavený nad jeho domom: Odveď tých mužov do domu, zabi dobytča a priprav, lebo mužovia budú jesť so mnou na poludnie.

17 (CEP) Muž udělal, co mu Josef řekl, a uvedl je do jeho domu.
17 (ROH) A človek urobil, ako rozkázal Jozef, a odviedol mužov do domu Jozefovho.

18 (CEP) Ale ti muži se báli, že byli uvedeni do domu Josefova, a říkali si: "To jsme předvedeni kvůli tomu stříbru, které nám bylo posledně vráceno do žoků. Teď se na nás vyřítí, přepadnou nás a zajmou nás i s našimi osly jako otroky."
18 (ROH) A mužovia sa báli, že boli odvedení do domu Jozefovho a riekli: Pre peniaze, vrátené v našich vreciach tam po prvé, sme dovedení sem, aby to svalil na nás a aby sa vrhol na nás a vzal nás za sluhov a vzal i našich oslov.

19 (CEP) Proto přistoupili k muži, který byl správcem Josefova domu, a ve dveřích domu se s ním domlouvali.
19 (ROH) A pristúpiac k mužovi, ktorý bol postavený nad domom Jozefovým, vraveli mu pri dveriach domu

20 (CEP) Říkali: "Dovol, pane; my jsme sem posledně sestoupili, abychom nakoupili potravu.
20 (ROH) a riekli: Počuj ma, prosím, pane. Boli sme prišli sem dolu tam po prvé, aby sme nakúpili potravy.

21 (CEP) Když jsme vstoupili do noclehárny, rozvázali jsme žoky. A hle, každý měl své stříbro ve svém žoku navrchu, v plné váze. Vracíme je tedy osobně zpět.
21 (ROH) A stalo sa, keď sme prišli do nocľažišťa a rozviazali sme svoje vrecia, že hľa, peniaze jedného každého boly na vrchu v jeho vreci, naše peniaze, v plnej svojej váhe, a doniesli sme ich zpät vo svojej ruke.

22 (CEP) Přinesli jsme s sebou ještě jiné stříbro, abychom nakoupili potravu. Nevíme, kdo nám vložil naše stříbro do žoků."
22 (ROH) A doniesli sme aj druhé peniaze vo svojej ruke, aby sme nakúpili potravy. Nevieme, kto vložil naše peniaze do našich vriec.

23 (CEP) Ale on řekl: "Upokojte se, nic se nebojte. Bůh váš a Bůh vašeho otce vám dal do žoků ten skrytý poklad. Vaše stříbro jsem přece přijal." A vyvedl k nim Šimeóna.
23 (ROH) Na to povedal on: Pokoj vám o to! Nebojte sa. Váš Bôh a Bôh vášho otca vám dal poklad do vašich vriec. Vaše peniaze došly ku mne. A vyviedol k nim Simeona.

24 (CEP) Když správce uvedl ty muže do Josefova domu, dal jim vodu, aby si umyli nohy, a jejich oslům dal obrok.
24 (ROH) A tak voviedol človek mužov do domu Jozefovho. A dal im vody, a umyli si nohy. A dal ich oslom obrok.

25 (CEP) Oni zatím připravili dar pro Josefa, až v poledne přijde; slyšeli totiž, že tam mají stolovat.
25 (ROH) A oni pripravili dar, kým neprišiel Jozef na poludnie, lebo počuli, že tam budú jesť chlieb.

26 (CEP) Jakmile Josef vkročil do domu, přinesli mu tam svůj dar a klaněli se mu až k zemi.
26 (ROH) Keď potom prišiel Jozef domov, doniesli mu dar, ktorý mali vo svojej ruke, do domu, a klaňali sa mu k zemi.

27 (CEP) Zeptal se jich, jak se jim vede, a otázal se: "Zdalipak se vede dobře vašemu starému otci, o němž jste mluvili? Je ještě naživu?"
27 (ROH) A pýtal sa ich, ako sa majú, a riekol: Či sa má dobre váš starý otec, o ktorom ste hovorili? Či ešte žije?

28 (CEP) Odpověděli: "Tvému otroku, našemu otci, se vede dobře, je dosud živ." Padli na kolena a klaněli se mu.
28 (ROH) Oni odpovedali: Dobre sa má tvoj služobník, náš otec; ešte žije, a skloniac sa klaňali sa mu.

29 (CEP) Tu se rozhlédl a spatřil svého bratra Benjamína, syna své matky, a tázal se: "Toto je váš nejmladší bratr, o kterém jste se mnou mluvili?" A dodal: "Bůh ti buď milostiv, můj synu!"
29 (ROH) A pozdvihnúc svoje oči videl Benjamina, svojho brata, syna svojej matky, a riekol: Či je toto ten váš najmladší brat, o ktorom ste mi hovorili? A riekol: Nech ti je Bôh milosrdný, môj synu!

30 (CEP) Nato se Josef rychle vzdálil. Byl hluboce pohnut a dojat nad bratrem až k pláči; vešel proto do pokojíku a rozplakal se tam.
30 (ROH) A Jozef sa ponáhľal, lebo sa vzrušily jeho vnútornosti pri pohľade na jeho brata, a hľadal miesto, kde by mohol plakať, a vojdúc do svojej izby, tam plakal.

31 (CEP) Potom si umyl obličej, vyšel a s přemáháním řekl: "Podávejte jídlo."
31 (ROH) Potom si umyl tvár a zase vyšiel a premáhal sa a riekol: Klaďte chlieb!

32 (CEP) Podávali zvlášť jemu, zvlášť jim a zvlášť Egypťanům, kteří s ním jídali; Egypťané totiž nesmějí stolovat s Hebreji, poněvadž to je pro ně ohavnost.
32 (ROH) A jemu položili osobitne a im tiež osobitne, jako aj Egypťanom, ktorí jedli s ním, osobitne. Lebo Egypťania nemôžu jesť chlieb s Hebrejmi, pretože je to ohavnosťou Egypťanom.

33 (CEP) A seděli před ním od prvorozeného, jak náleželo prvorozenému, až po nejmladšího, každý podle svého věku. Jeden jako druhý trnuli úžasem.
33 (ROH) A sedeli pred ním prvorodený podľa svojho prvorodenstva a mladší podľa svojho mladšieho veku. A mužovia sa divili pozerajúc jeden na druhého.

34 (CEP) Potom je Josef uctil ze svého stolu; nejvíce ze všech, pětkrát víc než ostatní, však uctil Benjamína. Hodovali s ním a hojně se s ním napili.
34 (ROH) A Jozef berúc početné diely zpred seba podával im. Ale Benjaminovi sa dostalo takého dielu viac ako všetkým, päťkrát toľko jako druhým, a pili a hojne sa napili s ním.