  | Kniha GenezisBiblia - Sväté písmo(CEP - Český - Ekumenický preklad) | Gn 11, 1-32 |
1 (CEP) Celá země byla jednotná v řeči i v činech.
1 (ROH) A celá zem bola jedného jazyka a jednakých slov.
2 (CEP) Když táhli na východ, nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam.
2 (ROH) A stalo sa, keď sa rušali od východu, že našli rovinu v zemi Sineáre a bývali tam.
3 (CEP) Tu si řekli vespolek: "Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme." Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny.
3 (ROH) Vtedy povedali druh druhovi: Nože narobme tehiel a vypáľme ich v ohni. A tak im bola tehla miesto kameňa a zemská smola im bola miesto malty.
4 (CEP) Nato řekli: "Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi."
4 (ROH) A povedali: Nože si vystavme mesto a vežu, ktorej vrch bude sahať až do neba. A učiňme si meno, aby sme neboli rozptýlení po tvári celej zeme.
5 (CEP) I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali.
5 (ROH) Vtedy sostúpil Hospodin, aby videl mesto a vežu, ktoré staväli synovia človeka.
6 (CEP) Hospodin totiž řekl: "Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést.
6 (ROH) A Hospodin riekol: Hľa, je to jeden národ, a všetci majú jeden a ten istý jazyk, a toto je začiatkom toho, čo budú ďalej robiť; takto im teraz nebude prekazené v ničom z toho, čo si zaumienili robiť.
7 (CEP) Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli."
7 (ROH) Nože sostúpme a zmiatnime tam ich jazyk, aby nerozumeli druh reči svojho druha.
8 (CEP) I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města.
8 (ROH) A tak ich rozptýlil Hospodin odtiaľ po tvári celej zeme, a prestali staväť mesto.
9 (CEP) Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.
9 (ROH) Preto nazvali jeho meno Bábel , lebo tam zmiatol Hospodin jazyk celej zeme a odtiaľ ich rozptýlil Hospodin po tvári celej zeme.
10 (CEP) Toto je rodopis Šémův: Když bylo Šémovi sto let, zplodil Arpakšáda, druhého roku po potopě.
10 (ROH) Toto sú rody Semove. Semovi bolo sto rokov a splodil Arfaxada, dva roky po potope.
11 (CEP) Po zplození Arpakšáda žil Šém pět set let a zplodil syny a dcery.
11 (ROH) A Sem žil po splodení Arfaxada päťsto rokov a splodil synov a dcéry.
12 (CEP) Arpakšád pak žil třicet pět let a zplodil Šelacha.
12 (ROH) A Arfaxad bol živý tridsaťpäť rokov a splodil Šélacha.
13 (CEP) Po zplození Šelacha žil Arpakšád čtyři sta tři léta a zplodil syny a dcery.
13 (ROH) A Arfaxad žil po splodení Šélacha štyristo tri rokov a splodil synov a dcéry.
14 (CEP) Šelach pak žil třicet let a zplodil Hebera.
14 (ROH) A Šélach bol živý tridsať rokov a splodil Hébera.
15 (CEP) Po zplození Hebera žil Šelach čtyři sta tři léta a zplodil syny a dcery.
15 (ROH) A Šélach žil po splodení Hébera štyristo tri rokov a splodil synov a dcéry.
16 (CEP) Ve věku třiceti čtyř let zplodil Heber Pelega.
16 (ROH) A Héber žil tridsaťštyri rokov a splodil Pélega.
17 (CEP) Po zplození Pelega žil Heber čtyři sta třicet let a zplodil syny a dcery.
17 (ROH) A Héber žil po splodení Pélega štyristo tridsať rokov a splodil synov a dcéry.
18 (CEP) Ve věku třiceti let zplodil Peleg Reúa.
18 (ROH) A Péleg žil tridsať rokov a splodil Reu-va.
19 (CEP) Po zplození Reúa žil Peleg dvě stě devět let a zplodil syny a dcery.
19 (ROH) A Péleg žil po splodení Reu-va dvesto deväť rokov a splodil synov a dcéry.
20 (CEP) Ve věku třiceti dvou let zplodil Reú Serúga.
20 (ROH) A Reu žil tridsaťdva rokov a splodil Serúga.
21 (CEP) Po zplození Serúga žil Reú dvě stě sedm let a zplodil syny a dcery.
21 (ROH) A Reu žil po splodení Serúga dvesto sedem rokov a splodil synov a dcéry.
22 (CEP) Ve věku třiceti let zplodil Serúg Náchora.
22 (ROH) A Serúg žil tridsať rokov a splodil Náchora.
23 (CEP) Po zplození Náchora žil Serúg dvě stě let a zplodil syny a dcery.
23 (ROH) A Serúg žil po splodení Náchora dvesto rokov a splodil synov a dcéry.
24 (CEP) Ve věku dvaceti devíti let zplodil Náchor Teracha.
24 (ROH) A Náchor žil dvadsaťdeväť rokov a splodil Téracha.
25 (CEP) Po zplození Teracha žil Náchor sto devatenáct let a zplodil syny a dcery.
25 (ROH) A Náchor žil po splodení Téracha sto devätnásť rokov a splodil synov a dcéry.
26 (CEP) Ve věku sedmdesáti let zplodil Terach Abrama, Náchora a Hárana.
26 (ROH) A Térach žil sedemdesiat rokov a splodil Abrama, Náchora a Hárana.
27 (CEP) Toto je rodopis Terachův: Terach zplodil Abrama, Náchora a Hárana. Háran zplodil Lota.
27 (ROH) A toto sú rody Térachove: Térach splodil Abrama, Náchora a Hárana, a Háran splodil Lota.
28 (CEP) Háran umřel před svým otcem Terachem v rodné zemi, v Kaldejském Uru.
28 (ROH) A Háran zomrel pred Térachom, svojím otcom, vo svojej rodnej zemi, v Úre Chaldejov.
29 (CEP) Abram a Náchor si vzali ženy: Žena Abramova se jmenovala Sáraj a žena Náchorova Milka, dcera Hárana, otce Milky a Jisky.
29 (ROH) A Abram a Náchor si vzali ženy; meno ženy Abramovej bolo Sáraj, a meno ženy Náchorovej bolo Milka, dcéra Háranova, ktorý bol otcom Milky a otcom Jisky.
30 (CEP) Sáraj však byla neplodná, neměla dítě.
30 (ROH) A Sáraj bola neplodná; nemala detí.
31 (CEP) I vzal Terach svého syna Abrama a vnuka Lota, syna Háranova, a snachu Sáraj, ženu svého syna Abrama, a vyšli spolu z Kaldejského Uru. Cestou do země kenaanské přišli do Cháranu a usadili se tam.
31 (ROH) A Térach pojal Abrama, svojho syna, a Lota, syna Háranovho, svojho vnuka, i Sáraj, svoju nevestu, ženu Abrama, svojho syna, a vyšli s nimi z Úra Chaldejov, aby išli do zeme Kanaána a prišli až do Chárana a bývali tam.
32 (CEP) Dnů Terachových bylo dvě stě pět let, když v Cháranu umřel.
32 (ROH) A bolo dní Térachových dvesto päť rokov, a Térach zomrel v Chárane.
| | | Gn 11, 1-32 |
Verš 2
Když táhli na východ, nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam.
Gn 10:10 - Počátkem jeho království byl Babylón, Erek, Akad a Kalné v zemi Šineáru.
Verš 8
I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města.
Dt 32:8 - Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle počtu synů Izraele.
Sk 17:26 - On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo, aby přebývalo na povrchu země, určil pevná roční údobí i hranice lidských sídel.
Verš 10
Toto je rodopis Šémův: Když bylo Šémovi sto let, zplodil Arpakšáda, druhého roku po potopě.
Gn 10:22 - Synové Šémovi: Élam a Ašúr, Arpakšád a Lúd a Aram.
1Krn 1:17 - Synové Šémovi: Élam a Ašúr, Arpakšád a Lúd a Aram, Ús a Chůl, Geter a Mešek.
Verš 18
Ve věku třiceti let zplodil Peleg Reúa.
1Krn 1:25 - Heber, Peleg, Reú,
Verš 27
Toto je rodopis Terachův: Terach zplodil Abrama, Náchora a Hárana. Háran zplodil Lota.
Joz 24:2 - Jozue řekl všemu lidu: "Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Vaši otcové, Terach, otec Abrahamův a otec Náchorův, sídlili odedávna za řekou Eufratem a sloužili jiným bohům.
1Krn 1:26 - Serúg, Náchor, Terach,
Verš 29
Abram a Náchor si vzali ženy: Žena Abramova se jmenovala Sáraj a žena Náchorova Milka, dcera Hárana, otce Milky a Jisky.
Gn 22:20 - Po těchto událostech bylo Abrahamovi oznámeno: "Hle, také Milka porodila tvému bratru Náchorovi syny:
Verš 30
Sáraj však byla neplodná, neměla dítě.
Gn 16:1 - Sáraj, žena Abramova, mu nerodila. Měla egyptskou otrokyni, která se jmenovala Hagar.
Gn 18:11 - Abraham i Sára byli staří, sešlí věkem, a Sáře již ustal běh ženský.
Verš 31
I vzal Terach svého syna Abrama a vnuka Lota, syna Háranova, a snachu Sáraj, ženu svého syna Abrama, a vyšli spolu z Kaldejského Uru. Cestou do země kenaanské přišli do Cháranu a usadili se tam.
Joz 24:2 - Jozue řekl všemu lidu: "Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Vaši otcové, Terach, otec Abrahamův a otec Náchorův, sídlili odedávna za řekou Eufratem a sloužili jiným bohům.
Neh 9:7 - Ty, Hospodine, jsi Bůh; ty jsi vyvolil Abrama a vyvedls jej z Ur-kasdímu a dals mu jméno Abraham.
Sk 7:4 - A tak vyšel Abraham z Chaldejské země a usadil se v Cháranu. Když jeho otec zemřel, vyzval jej Bůh, aby se odtud přestěhoval do této země, v které nyní žijete.
Gn 11,1-9 - Na starej tradícii z Bábelu, ako na pozadí pomätenia jazykov, ukazuje svätopisec, že ani vyspelá civilizácia bez spojenia s Bohom nespája a nezbližuje vnútorne ani ľudí, ale ich odcudzuje navzájom, takže si nakoniec vôbec nerozumejú.
Gn 11,2 - Krajina Senaár bol Babylon (porov. 10,10; Iz 11,11; Dan 1,2).
Gn 11,9 - "Bábel" (Babíl, Bábílu v klinovom písme) značí ,Božiu bránu'. Hebrejské slovo na označenie "zmätku" mohlo by sa odvodzovať od slovesa bálal ,zmiasť, pomútiť'.
Gn 11,10-26 - V týchto veršoch svätopisec ukazuje, že Abrahám, o ktorom bude písať, je Semovým potomkom. Abrahám je praotcom izraelského národa, z ktorého sa narodí Mesiáš. Odteraz zanechá dejiny ostatných národov a bude sa venovať iba osudom Semovho potomka Abraháma. Rodostrom Semových potomkov je podobný ako rodostrom od Adama po Noema. Rozdiel je len v tom, že sa neudáva celkový počet rokov jednotlivých patriarchov.
Gn 11,27-32 - "Abram" je skrátená forma Abirámu "môj otec je vznešený". Abram je teda z rodiny Táreho (hebr. Terach), čiže Terachovcov, ktorá rodina v Písme je označovaná za modloslužobnú (Joz 24,2; Jdt 5,6 atď.). Terach býval v Chaldejskom Ure, v strede kultu mesiaca, v meste, ktoré ležalo neďaleko Perzského zálivu. Tu zomrel jeho syn Aran. Po jeho smrti vysťahoval sa Táre so svojím synom Abramom, s nevestou, ženou Abramovou Sarai, a s vnukom Lotom do Haranu, ktorý leží hodne na severovýchod, na riečke Balíkh, prítoku Eufratu. Vysťahovanie Táreho rodiny do Haranu mohlo mať politický dôvod. Neslobodno však zabúdať na hlavný moment, na moment náboženský, ktorý sa zračí v povolaní Abramovom. Mnohobožstvo sa tak rozmohlo, že ani rodina Táreho neostala ním nedotknutá. Preto Boh odďaľuje Abrama z tohto prostredia a prikazuje mu odísť do novej zeme, v ktorej jeho potomstvo bude ako veľký národ. Boh ho bude požehnávať, ba jeho osoba (Abramova) stane sa požehnaním pre všetky národy. Takto Boh nadprirodzeným spôsobom zachraňuje vieru v jedného Boha, tú vieru, ktorá od počiatku sveta bola prarodičom Bohom zjavená a ktorú postupom času ľudia zamenili za svoj vlastný výtvor, za mnohobožstvo. Sväté písmo nepozná teda náboženský vývoj od nedokonalého náboženstva (mnohobožstva) k dokonalému (jednobožstvu), ono pozná len zjavené náboženstvo, vieru v jediného Boha, a ostatné náboženstvá považuje za odpad od pôvodnej viery.
